OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Goodbye Agony 2. kapitola

07.04.2019 (13:00) • Sabienna • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1170×

Zazvonila jsem u pěkné, drobné vilky uprostřed zelení zarostlých kopců Hollywoodu. V té tmě jsem ji nijak dvakrát zhodnotit nemohla, protože byla velmi střídmě osvícená a kolem ní rostly samé stromy. Byla jsem dost nervózní, protože se mi příliš často nestávalo, abych dělala striptýz před nějakou celebritou. Daleko víc jsem ale byla zvědavá, kdo to bude. Bože, jestli je to Channing Tatum, tak okamžitě upadám do mdlob! Nejenže to byl neskutečný kus chlapa, ale hlavně naprosto dokonale tančil, a to moje vrtění zadnicí a natřásání kozičkami by pro mě bylo právě před ním asi hodně potupné. Takže, prosím, ať to není Channing Tatum!

„Ano?“ Z reproduktoru se velmi stručně ozval mužský hlas, přičemž v pozadí byl slyšet bujarý hlahol. Narozeninová párty byla zřejmě již v plném proudu. Tak to mám nejraději – když už je zábava rozjetá, protože pak bývají i hodně dobrý dýška, kterých jsem na těch svých striptýzových výjezdech sbírala docela ve velkém.

„Ahoj, tak vaše narozeninové překvapení už dorazilo!“ odpověděla jsem do komunikátoru nadšeným hlasem, který jsem měla víceméně naučený. Patřilo to k mé práci. Každopádně mi pozitivní přístup běžně nescházel. Se svým životem jsem ani neměla moc na výběr, než se na věci dívat v tom lepším světle. Od té doby, co jsem přijela do Ameriky, jsem neustále doufala v lepší budoucnost. Nicméně po tolika letech frustrace z nesplněných nadějí a snů mi došla jedna zásadní věc. Pouze doufat nestačí. Když člověk něco chce, tak si za tím musí sám jít. Jenomže já jsem sama nebyla, měla jsem úžasného přítele, kterého jsem nade vše milovala, a už jen proto jsem se nemohla rozhodovat pouze za sebe. Ve vztahu jsou lidi dva a člověk musí ve všem a vždycky brát ohled na toho druhého.

„Skvělý! Chvilku tam vydrž, hned jsem u tebe!“ instruoval mě onen příjemný hlas, u kterého jsem se těšila, až si k němu záhy přiřadím i nějaký sympatický obličej.

„Žádný problém,“ vyhověla jsem mu ochotně, protože ani v tomhle jsem neměla nijak na výběr, že. Můj zákazník, můj pán. Nečekala jsem dlouho, protože před domem se nerozprostírala žádná extra velká zahrada. Jak jsem očekávala, otevřel mi tmavovlasý, urostlý chlápek se zarostlou tváří a pronikavýma hnědýma očima, kterýma si mě ihned pečlivě prohlédl. Poté se na mě vstřícně usmál, evidentně potěšen mým zjevem.

„Já jsem Inessa, moc mě těší,“ začala jsem se zdvořilostními frázemi jako první, aby nedošlo k tomu pověstnému trapnému tichu, načež jsem k němu natáhla ruku.

„Mě taky, jinak já jsem Shannon. Tak pojď dál,“ představil se mi i on, přičemž mi uhnul z cesty a nenuceným gestem ruky mě pozval dovnitř. Němě jsem mu poděkovala a vešla jsem na pozemek. Následovala jsem Shannonovy kroky podél domu směrem k jeho zadní části, kde se nacházel menší bazén s vkusným osvětlením a spoustou nafukovacích hraček nachystaných pro večerní párty koupačku. Tyhle lidi vědí, jak se mají bavit!

„A Inessa je tvoje pravý jméno anebo… no, však víš, pseudonym,“ pustil se se mnou do řeči, zatímco mě pouštěl do prostor domu, avšak nějakým bočním vchodem. Byla jsem překvapením, takže mě pochopitelně neměl nikdo vidět, než vystoupím se svým číslem. 

„Moje skutečný jméno,“ přiznala jsem a nechala jsem se zavést do velmi plné místnosti, ve které jsem se měla připravit. Bylo v ní různorodé hudební vybavení, které jsem důvěrně znala od Andyho, takže bleskovou dedukcí jsem se dovtípila, že jsem v domě zapálených muzikantů. Ne že by se mi tím výběr celebrit nějak zúžil. Nicméně ani po seznámení s oním Shannonem jsem neměla vůbec žádný nápad, pro koho slavného budu mít tu čest tancovat a svlékat se.

„A máš nějakou takovou pracovní přezdívku?“ vyzvídal bez jakýchkoliv okolků, což bylo samozřejmě i tím, že už měl nesporně něco upito. Bylo to slyšet na jeho výslovnosti, i když opravdu jen zlehka. Kdybych neměla tolik zkušeností s opilci z našeho baru, tak bych to asi sotva zaznamenala.

„Běžně ji nepoužívám, ale mám, no. Black Widow,“ prozradila jsem mu trošku neochotně, protože to nebylo nic, na co bych byla hrdá. Takhle jsem si říkávala na samém začátku, když jsem začínala pracovat v baru jako striptérka. Andy mě nejprve bral pouze jako svou zaměstnankyni, dohromady jsme se dali až o pár měsíců později. Ten nickname mi vymyslel on a donutil mě nosit paruku se zrzavým mikádem. Andy byl totiž velkým fanouškem komiksů a Black Widow byla jeho nejoblíbenější postava.

„Nojoo, jasně, ten ruský přízvuk.“ Přesně z toho důvodu jsem od Andyho dostala tu přezdívku. Kdybych byla Kolumbijka, tak mám třeba pseudonym Esmeralda, nebo tak něco. „Nějak tak,“ odsouhlasila jsem mu a nepatrně kysele jsem se ušklíbla. Tašku s věcmi jsem si suverénně položila na stolek a pustila jsem se do vybalování. Ne že by toho bylo moc co vybalovat.  

„Kolik budeš potřebovat času na přípravu?“ vyptával se mě informativně a velmi pídivě mě u toho sledoval. „Tak do čtvrt hodiny jsem připravená. Nějakou hudbu mám s sebou, ale… jestli máte něco svého, tak můžu klidně tancovat i na něco jiného,“ navrhla jsem mu ochotně, přičemž jsem velice šikovně narazila na to, že jsem v domě nějakých známých hudebníků, když jsem mávnutím ruky poukázala na všudypřítomnou aparaturu. Bohužel jsem stále netušila, u koho že to jsem, a strašně nutně jsem to potřebovala vědět, abych pak náhodou nebyla třeba zaskočená, před kým se to teda budu vrtět.

„Jo, tak to my zrovna neděláme takový styl hudby, který by se hodil pro takovou příležitost,“ srozuměl mě zcela obecně, takže jsem nebyla o nic moudřejší. „Takže si klidně vyber něco podle svýho, okej? Akorát… brácha je taková umělecká duše, takže bych to viděl spíš na nějaký střídmější číslo, než… na nějakou divočinu, chápeš,“ dodal vzápětí další podmínky mého vystoupení, kterým mi nedělalo nejmenší potíž se na místě přizpůsobit. Improvizace byla v mé práci běžná věc.

„Chápu, žádná divočina. To sama uvítám, věř mi. A takže… oslavenec je tvůj brácha, jo?“ svěřila jsem se mu s jasně slyšitelnou úlevou, čemuž se pobaveně usmál. Vždycky jsem dávala přednost vkusnějším striptýzům před nějakými vulgárními svlíkačkami, kde se ukazuje úplně všechno. Kdyby bylo po mém, tak bych dělala burlesque, kterou ale majitel baru jednoznačně odmítl s tím, že jestli si chci dělat takovou nóbl show, tak ať zkusím jiný podnik a s takovými hovadinami ať ho příště už neotravuju. Ashley byl holt stereotypní buran.

„Až ho uvidíš, tak ho třeba poznáš. Hele, chvíli tě tady teda nechám a za patnáct minut jsem zpátky,“ oznámil mi věcně, mrknul na mě a vyklidil mi prostor, abych se mohla převléknout. Jelikož si Shannon nadiktoval nějaké zdrženlivější vystoupení, rozhodla jsem se alespoň pro provokativnější písničku, kterou jsem měla hodně oblíbenou a tančila jsem na ni poměrně často, takže jsem ji měla perfektně zvládnutou. Na sebe jsem si ale oblékla něžný krajkový komplet barvy champagne, ve kterém jsem na první pohled vypadala naprosto nevinně, což byl s tím songem a celkově ideou striptýzu ten správný kontrast. Mnoho mužů tahle kombinace dokázala zvednout ze židle. Vlasy jsem si uvázala do vysokého culíku, natáhla jsem si na sebe ještě podvazky a přes sebe jsem si vzala dlouhý bílý župan ze saténu. Celkově jsem na sobě měla spoustu věcí, které jsem ze sebe mohla postupně svléknout a skončit až u toho spodního prádla, což měl být tedy nejspíš závěr striptýzu. Konečně si zas pro jednou budu připadat jako lepší tanečnice než pouhá obyčejná striptérka. Nezapomněla jsem se jako poslední nezbytnou úpravu opravdu zlehka navonět parfémem, když byl najednou Shannon zpátky v místnosti, přesně jak slíbil. Jakmile mě uviděl, tak nade mnou ustrnul v nadšeném zaskočení, což jsem si automaticky převzala jako kompliment. Proto jsem s maximálním uvolněním udělala pózu a jednou jsem se otočila kolem dokola. Cítila jsem se ve svém těle hodně dobře, jinak bych tuhle práci asi provozovat nemohla.

„To vypadá dobře, Iness,“ pochválil můj výběr kostýmu, který zřejmě přesně odpovídal jeho představám. „Myslím, že tohle by se bráchovi mohlo líbit… hodně líbit,“ zhodnotil mě znovu a obočí mu pořád nekleslo do původní pozice. Bylo od něj vážně milé, že dokázal kladně ohodnotit i takovouhle podružnost, protože většinu chlapů zajímalo to, co jsem měla pod tím oblečením.

„Díky! Držela jsem se tvého požadavku na něco střídmějšího. Hádám, že… brácha na tyhle věci asi moc není, co?“ vytušila jsem z toho, co mi zatím nekonkrétně naznačoval. V duchu jsem si říkala, proč oslavenci objednávají striptýz, když tomuhle specifickému druhu zábavy neholduje. Každopádně jestli pro něj chtěli na narozeninovou párty nějaké velké překvapení, tak to se jim rozhodně splní a postarám se o něj já. Hm, ale dost možná proto nebudu ani tak zaskočená já, jako spíš ten oslavenec.

„Zatím ne, ale… určitě ode dneška bude,“ povzbuzoval mě doopravdy obratně, že mě ty čerstvě získané obavy z předem marného vystoupení okamžitě přešly.

„Můžeme se o tom jít přesvědčit,“ zahlásila jsem odvážně a před odchodem jsem se krátce protáhla, abych ze svalů vyhnala takové to trémické napětí. Shannonovi jsem ještě do ruky vrazila CD s výběrem písní a poprosila jsem ho, ať v ten správný okamžik pustí čtyřku, remix od Tove Lo a její Talking Bodies. Neměla jsem naštěstí již čas přemýšlet nad tím, jestli nebude i ta písnička přehnaná kvůli zdrženlivosti pana oslavence, ale důležité bylo, že jsem si tím byla jistá já sama. I sama sebou.

Postavila jsem se před zavřené dveře a snažila jsem se vypustit ten hluk za nimi, kde bylo plno lidí, kteří se zřejmě skvěle bavili a mezi které jsem teď měla vlítnout a být zatraceně sexy. No tak dobře. Jenom co oslavence usadili na židličku, kterou jsem pro své vystoupení nekompromisně vyžadovala, tak jsem zaslechla první tóny požadované skladby. Energicky jsem otevřela dveře a rázným, avšak ladným krokem jsem vešla do ztemnělé místnosti, ve které danou společnost nejprve upoutala nenadálá změna songu a moje přítomnost v ní vzbudila přímo rozruch. Mužům ihned došlo, o co se jedná, takže se na mě navalil povzbudivý hukot. A přítomné ženy se na mě dívaly asi tak jako všude jinde, jenže těch jsem si nikdy příliš nevšímala. Nebylo proč.

Nejprve jsem párkrát ostře zahýbala boky, než jsem prudce rozhodila pravou rukou odshora dolů. Hlavu jsem si u toho stále držela směrem k zemi. Patřilo to k vystoupení, ne že bych se bála podívat na lidi okolo sebe, jejichž pohledy na mě byly doslova přikovány. Pak jsem několika bleskovými kroky zmenšila vzdálenost mezi mnou a oslavencem, na kterého jsem se přímo dychtila podívat. Pár vteřin jsem si koketně pohrála se zavázaným páskem županu, než jsem ho s prvním slovem textu písně ze sebe nechala sklouznout dolů.

A poté konečně přišel ten moment, kdy jsem se mohla podívat na onoho člověka sedícího na židli. I v tom pološeru mě nejprve zaujaly jeho oči. Měly překrásnou barvu azurového moře a byly neuvěřitelně pronikavé. Od prvního setkání s Andym jsem žádné podobně zajímavé oči zatím nespatřila, a to jsem jich za ta léta a díky své práci viděla na tisíce a tisíce. Nešlo pouze o tu nádherně čistě modrou barvu, ale také o tu jejich nepřehlédnutelnou jiskru a živelnost. Doslova se blýskaly zájmem a zvídavostí, ale přitom byly plné pokory. Především jeho oči zračily nesmírnou spokojenost a vyrovnanost, a to i přestože jsem se před ním objevila já. Když jsem pátravým zrakem rychle přejela i zbytek jeho tváře, dokonale ladila k jeho výrazným očím. Celý jeho obličej byl totiž výrazný. Ten chlap byl opravdu neuvěřitelně pohledný! Sice jeho oči byly poklidné, ale jinak sám o sobě se oslavenec tvářil značně překvapeně, protože tohle mé striptýzové číslo skutečně neočekával. Nicméně seděl na židli jako kamenná socha a pozorně mě sledoval. Těch pár sekund zkoumaní a uchvácení mě nějak rozhodilo z rytmu, ale vzápětí jsem to dohnala a znovu jsem se ponořila do melodie písně. Stále jsem ovšem netušila, o jakou celebritu se jedná. Pan oslavenec mi byl povědomý, ale jméno jsem si beztak nevybavila.

Otočila jsem se k němu zády a s vyšpuleným zadečkem jsem před ním několikrát zakroužila, načež jsem se předklonila a zase se během chvilky narovnala. Oslavence na židli jsem potom obešla zezadu a zlehka jsem mu položila rozevřené dlaně na široká, urostlá ramena, abych jimi krátce nato mohla sjet až dolů k břichu. Zatím jsem se dál neodvažovala, teprve jsem začala. Pod tenkou látkou černé šifonové košile s barevnými květy jsem dost jasně cítila pevně vyrýsované svaly. Tak nejenže měl perfektní tvář, ale on měl i perfektní tělo!

Za jeho zády jsem se dlouho nezdržovala a opět jsem přešla dopředu. Asi půl minuty jsem se před ním pouze svůdně vlnila na různé způsoby, aby měl dostatek času se pokochat tvary mé štíhlé postavy. Pokaždé, když to bylo možné, jsem se mu zahleděla do těch nebesky modrých duhovek. Jednak to bylo součástí vystoupení, ale já jsem i sama chtěla. Strašně mě k sobě jimi přitahoval. Ale já jsem jeho oči na sobě měla podobně nonstop připoutány, a navíc se v nich odrážel nefalšovaný obdiv, což mi dodalo další potřebné kuráže. Než jsem si rozpustila ten závoj dlouhých bronzových vlasů, pomaličku jsem dvakrát svaly na krku protáhla v levotočivých kruzích. Následně jsem znovu přistoupila k oslavenci, ale tím stylem, že jsem byla v pase ohnutá a tím pádem mohl lépe nahlédnout na moje vnady. Jenže pan oslavenec se dovedl natolik ovládat, že ho ten výhled nezlákal a na místo toho mě dál rentgenoval pohledem. Já se z té jeho způsobnosti začnu asi brzy červenat. Přišlo mi to víc divné, než když na mě chlapi hladově civěli a div neslintali. A tak jsem ho chytila za obě kolena, které jsem mu od sebe odtáhla, abych se k němu lépe dostala. Rukama jsem mu po stehnech vyjela opět k těm jeho břišákům, které se mi na omak nesmírně zamlouvaly, načež jsem mu přímo pod nos strčila svůj bujný dekolt, aby se dobře podíval. Vzápětí jsem se k němu znovu otočila zády, chytila jsem ho za kolena, za která jsem se zapřela a volným pádem jsem sklouzla dolů. Následně jsem se na těch jeho kolenou vzepřela a zaklonila jsem hlavu, abych s ním zase navázala oční kontakt, a tentokrát jsem připojila i takový rozverný úsměv, který mi pohotově oplatil.

Vytáhla jsem se zpátky na svoje nohy a další půl minutku jsem před ním nakrucovala svým kulatým zadečkem. K tomu jsem hýbala rukama tak, aby mi co nejviditelněji pracovaly svaly na zádech. Následně jsem se k němu otočila čelem a pravou nohu jsem si zapřela o kousek židle, která vykukovala zpod jeho rozkroku. Pak jsem si ruce položila na svůj kotník a takovým pomalým tempem jsem vyjela až ke stehnu, kde jsem začala odepínat punčochu od podvazků. A pan Oslavenec se ode mě pohledem nemohl odtrhnout, a tak jsem ještě o něco pomalejší rychlostí shrnovala punčochu dolů a odhalovala jsem mu tak napínavě kousek po kousku svou nahou kůži. Poté jsem pravou nohu vyměnila za levou a posunky jsem tomu fešákovi naznačila, aby mi druhou punčochu sundal sám. Neváhal ani na moment a velice obratně se pustil do svlékání druhé punčochy. Ruce měl jemné a příjemně teplé. Schválně jsem se laškovně zakousla do bříška ukazováku a s potutelným úsměvem jsem ho pozorovala, jak mě s určitým zalíbením vysvléká. Lidi kolem oslavence nadšeně povzbuzovali hlasitým vykřikováním. Pan oslavenec byl velmi opatrný a dával si záležet na tom, aby se mě nějak nevhodně nedotkl, avšak jeho rozšířené oči napovídaly, že by rád přesně pravý opak. A já bych mu to ráda dovolila.

Na místo toho jsem se mu usadila aspoň na klíně, kde jsem se pustila do další části vystoupení, které bylo více kontaktní a které jsem si teď hodlala maximálně vychutnat. Vychutnat si jeho, protože pana oslavence moje umístnění evidentně vyvedlo z míry. A tak jsem se nijak neostýchala a začala jsem si k sobě tisknout prsa, které jsem měla stále uvězněné v upnutém korzetu. Tentokrát se ty blankytné jiskrné oči neuhlídaly a sklouzly směrem dolů tam, kam jsem chtěla. Nemohla jsem si nevšimnout, že se tomu krasavci nakrátko zatajil dech, a tak jsem ještě přidala. Provokativně jsem se na něm zavrtěla a rukama jsem se zachytila jeho ramenou, abych se mohla zaklonit co nejvíc dozadu a prohnout se v páteři. Jakmile jsem se zase narovnala, znovu jsem si zakroužením protáhla krk, abych poukázala na své husté vlasy, na které jsem byla nevýslovně hrdá. Nechtěla jsem ho mučit moc dlouho, jelikož jsem celkem snadno pocítila, že je pod mým tělem poněkud strnulý, a tak jsem se vrátila do pozice stojmo, při které pan oslavenec působil o něco sebejistěji. Nemohla jsem si pomoct, ale díky tomu všemu jsem získala neodbytný dojem, že tenhle děsně sexy chlap trpí již nějakou dobu sexuální abstinencí. Pochopitelně mi to nešlo na rozum, protože on mohl mít každou holku, na kterou by třeba i jen mrknul. Ale možná to takhle prostě nechtěl.

Nijak dvakrát jsem neotálela se zbavováním se dalšího kousku kostýmu, poněvadž písnička se neúprosně blížila ke svému závěru, ve kterém jsem si vždycky nejvíc s klientem pohrála. Takže jsem se nejprve sama dala do povolování šňůrkového zavazování korzetu, načež jsem tuhle práci nabídla oslavenci. Opět nikterak neotálel a znovu mi dokázal, jak vskutku zručné ruce má, když jsem měla během chvilky korzet povolený. Sundat mi ho si ovšem nedovolil, tudíž jsem se toho ujala já a z toho příšerného mučícího nástroje jsem se vysvobodila. I tak jsem mu za odměnu zavrtěla zadkem, přičemž jsem si u toho zvedla vlasy nahoru, abych mu ukázala svoji útlou šíji. Pokoušela jsem se na striptýz nahlížet i z jiného úhlu pohledu, který mě navedl na to, že během vystoupení je snad i důležitější zaměření na takovéhle podobné detaily, než výsledná nahota. Na tu ale tentokrát nedojde, když si bratr pana oslavence přál nějaké střídmější číslo. Proto se ale mohla trochu více odvázat teď a u toho jenom doufat, že pan oslavenec kromě té ztuhlosti taky neztvrdne.

Znovu jsem se usadila v jeho klíně, ale protentokrát opačně. Uvelebila jsem se na něm tak, aby nám to bylo oběma pohodlné. Následně jsem rozkročila své nohy, abych se mohla předklonit a vystrčit na něj svůj zadeček v drobných bokových kalhotkách. Plynulým pohybem jsem se zase narovnala a pak jsem se o něj opřela. Hlavu jsem si mu položila na pravé rameno a nahmatala jsem jeho ruce, které jsem bezpečně našla podél jeho trupu, jelikož je neměl kam jinam dát. Sebevědomě jsem ho chytila za dlaně, které jsem si nastavila tak, jako by byly moje, a počala jsem se jimi hladit všude, kam jsem jimi na svém těle dosáhla. Těmi jemnými dlaněmi jsem zprvu přejížděla po svých stehnech a zdálo se mi, že se tomu jaksi vnitřně brání, ale jeho přirozené instinkty mě zastavit nesvedly. Naopak jsem postřehla, že potom už se mnou ani tolik vést nenechal a pokračoval spíš sám a pokračoval směrem nahoru. Záměrně přes boky až k mému plochému bříšku, které párkrát obkroužil, když se rozhodl vydat ještě výš a naštěstí nebyl již tolik zdrženlivý jako doposud. Energicky se vrhl na mačkání mých ňader, ale dělal to s takovým citem, že jsem se neudržela a asi dvakrát mi uniklo slabé zavzdychání. Líbilo se mi to mnohem víc, než bych si vědomě chtěla připustit, ale když jsem se přistihla, jak u toho slastně přivírám víčka a dokonce jsem po linii jeho urostlé muskulatury sjela o něco níž, opřela jsem se do něj celou svou vahou a pravou nohu jsem zvedla do výšky a pokrčila v koleni. Tak hrozně moc příjemné mi to bylo! A to by být určitě nemělo, protože mám doma skvělého přítele, kterého bezmezně miluju! Ale popravdě řečeno jsem na Andyho naprosto zapomněla v první nanosekundu, co jsem pohlédla panu oslavenci do očí. Zapomněla jsem dokonce i na zbytek světa kolem nás a naplno jsem se ponořila do tance pro něj. A díky jeho totálně soustředěnému pohledu jsem nabyla přesvědčení, že on na tom byl dost podobně. Hlavně jsem si nemohla vymluvit, že mezi námi během toho tance nic neproběhlo.

Že už se mi to laskání zamlouvalo až za hranice únosnosti, jsme oba zjistili, když jsem mu mírně křečovitě zmáčkla látku na kalhotách, což ho pochopitelně zaskočilo, takže se pohotově přesunul od mých prsou zas o něco výš. Svými šikovnými prsty mi promnul krk a nakonec mi vjel až do vlasů, kde mi bříšky promasíroval pokožku hlavy nad ušima a pak mi sám schválně zakroužil hlavou. To mi stačilo, abych se iniciativy ujala raději já, a ruce jsem mu vedla znovu níž tou samou cestou přes krk, ňadra, bříško až mezi své nohy, ale tak akorát včas jsem mu je prudce strhla stranou. Samozřejmě jako součástí čísla. Pan oslavenec se tomu šibalsky pousmál a trpělivě vyčkával, co bude následovat dále. Já jsem se ale nejdřív musela vzpamatovat z toho neplánovaného rozrušení a hlavně vzrušení, které mě kvůli nesmírně atraktivnímu klientovi přepadlo. Tohle se mi teda zatím nikdy nestalo. A myslím jako vážně nikdy! Jistěže to hned potvrdilo moji teorii o tom, že mezi námi dvěma zafungovala chemie.

Do konce písně mi zbývala tak půl minutka, takže jsem toho už moc předvést nemohla, ale kdyby bylo po mém, tak bych to klidně protáhla o další skladbu. Stihla jsem ho naposled obejít, ještě trochu osahat, když jsem si na něj naposled obkročmo sedla, dráždivě jsem zahýbala pánví a s bezelstnou přímostí jsem se mu zahleděla do těch dvou topazových studánek, ve kterých jsem se začala bez prodlení topit. Bez jakéhokoliv přemýšlení jsem mu položila ruce na široká ramena, po kterých jsem vystoupala přes krční trapézové svaly až k jeho čelistem, které tak důrazně tvarovaly jeho obličejové rysy, kde jsem se teprve zastavila. Netuším, co mě to popadlo, ale dravě jsem mu zajela prsty do vlasů, přitáhla jsem si ho za temeno hlavy k sobě a vtiskla jsem mu poměrně dost vášnivý polibek. Jakmile jsem se od něj odlepila, pan oslavenec se na mě díval nepatrně zděšeně a já se netvářila jinak. Teorie nevyvratitelně potvrzena!! Zahrála jsem to tak, že to patřilo k vystoupení tím, že jsem se na něj široce usmála a obratně jsem z něj slezla dolů, aniž bych se na něj znovu podívala, ačkoliv mě to příšerně lákalo. Bez nějakých průtahů jsem se proto uklonila zbylému publiku a zmizela jsem pryč do zadní místnosti, ve které jsem měla věci.

Tam jsem si hlasitě vydechla a přes kůži mi přeběhl mráz kvůli tomu, co se tam vedle přihodilo. Podle mých dosavadních zkušeností nic neproběhlo standardně. Nic takového se mi u žádného vystoupení doposud nestalo. Sakra, co to mělo být?!

Děkuji všem! 

Autor: Sabienna (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Goodbye Agony 2. kapitola: