09.05.2009 (18:23) • Adrianga • Povídky » Na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 1569×
ROZHODNUTÍ
,, A on je tak pozornej. Všimla sis, že..." drmolila Rachel. Ani jsem se jí nesnažila nijak vnímat. Její slova bezvýznamně procházela kolem mě. Měla jsem hlavu plnou svých myšlenek. Na stejné téma.
,,Mike, Ben?" mumlala jsem.
,, vždycky když...ehm co? Co jsi říkala??" zastavila se.
,,Já..no nic.." vyhrkla jsem. Rachel si mého zaváhání naštěstí nevšimla. Zase začala vesele tlachat o Mikovi.
,,Bože. A jak mu to vždycky sluší..." blekotala.
Nevěděla jsem, co si počít. V jednom kuse jsem přemýšlela, jak řeknu Rachel, že jsem až po uši zamilovaná do Bena, ale líbí se mi Mike. A jak jí řeknu, že mě vzali zpátky na taneční školu.
,,Mike Mike Mike Mike Mike Mike Mike Mike Mike Mike" bláznila.
Pobláznila jsem kluka, do kterýho je zamilovaná moje nejlepší kámoška a nejspíš i já, takže je to všechno v háji.
,,Vždycky, když ho vidím srdce mi úplně poskočí a jakoby někam pádilo. Úplný mrazení, je to .." rozplývala se Rachel. Panebože.. Co mám dělat? Vždyť je to tak zamotaný. To je ono..Rachel na to kápla. Podívám se na Mika a na Bena a u kterého mi srdce udělá kotrmelec toho mám ráda. Určitě...Ach jo.
,,Hele a co ty? A Ben? To tě to moc nevzalo, že chodí s Tinou ne?" podívala se na mě.
Rozhodilo mě, že najednou změnila téma.
,,No...víš..Jo jasně, no." koktala jsem.
,,Co?" zamračila se.
,,Srovnala jsem se s tím" vyhrkla jsem.
,,Víš, mě se to moc nezdá. Víš,ale třeba Mike. Ten je úžasnej nemyslíš?" začala snít znova.
,,No jo jasně." nevnímala jsem.
,,Hele ty! Měly bychom jít. Venku čeká Ben,Mike a ehm.." blekotala
,,Tina. Já vím" dořekla jsem
Vyšly ven rovnou k nim. ,,Ahoj Miku.Tino...a Bene."vydechla jsem. Podívala jsem se na Mika. A čekala. Naskočila mi husí kůže. Ale nebylo to kvůli NĚMU. Zachvěla jsem se. Díval se na mě totiž Ben.Vrhla jsem na něj pohled. Zrudla jsem. Běhal mi mráz po zádech. Podívala jsem se zpátky na Mika. Díval se na mě s očekáváním. No jasně, ale co mu mám jako říct? Hele promiň, ale když se koukám na Bena běhá mi mráz po zádech a u tebe ne? Ne to mu fakt říct nemůžu. Nejde to! ,,Ahoj" významně se usmál. Slabě jsem mu úsměv oplatila. Takhle zamotaný jsem ještě nic neměla. Drásá mi srdce když vidím takhle Tinu válet se po Benovi. A zase bych chtěla aby měl Mike rád Rachel. Nějak už to vymyslím. Musím!
,, Ahoj naše malá tanečnice." zašveholila Tina
,, Ehm, sorry, malá??" ušklíbla jsem se. Ignorovala to. Ben mě zase přehlížel.
,, Slyšela jsem dobře? Prý tě zase vzali na taneční školu. Balíš si kufry?" vítězně se zasmála.
Ztuhla jsem. A ona si toho moc dobře všimla. Ben se zarazil v soustředěném dívání na chodník a vrhl zmatený pohled na mě. Mikův obličej byl bezvýrazný. Jediná Rachel se zamračila.
,, Mel? Je to pravda?" vyhrkla.
,, No,.. Rachel, nezlob se, že jsem ti to neřekla, ale já ani nevím jestli..." vysvětlovala jsem
,, Proč si mi to sakra neřekla?" vyštěkla
,, Rachel, mrzí mě to!"
,, Ehm. Rachel, nechceš jít na zmrzku?" Mikův bezvýrazný pohled se zahleděl na Rachel. Rachel nakvašeně přikývla. Mike na mě mrkl. Ale ne tím způsobem jako včera. Kdy mu v očích zaplály jiskřičky. Teď to byl pohled - chci ti jenom pomoc, nic víc. Zesmutněla jsem.
Podívala jsem se na Bena. Pořád se upřeně díval na mě. Tina kolem něj protančila a dala mu ruce kolem krku. ,, Bene, možná bychom měli jít. Tahle malá lhářka nám za to nestojí." zašklebila se.
,, Bene?" zašeptala jsem. Zamrkal a podíval se na Tinu. ,, Jdeme" popadl ji za ruku a odtáhl ji za Mikem a Rachel.
A tak jsem tam seděla sama. První hodinu jsem tam seděla v šoku a přemítala. Zbytek jsem neovladatelně a bezvládně brečela. Objala jsem si kolena a složila hlavu do dlaní. Nevím jak dlouho jsem tam takhle brečela, ale pak se ozval hlas, který jsem znala, hlas, který jsem potřebovala slyšet.
,, Mel?"
Vzlykla jsem. ,, Uchm?"
,,Promiň mi to. Mike mi to vysvětlil, že si to myslela dobře," zašeptala ,, jak dlouho tu sedíš?"
,,Já nev-ím" trhaně jsem vzlykala.
,,Už víš, kdo je tvůj tajný ctitel?" snažila se mě přivést na jiné myšlenky. Ale místo toho mě zatáhla ještě víc do tuhýho. Neovladatelně jsem se rozvzlykala.
,, Mel, jsi v pořádku?"
,, Rachel. Když ti to řeknu, slibuješ že neutečeš?"vzhlédla jsem. Byla tma. Jak dlouho tu sedím??
,, Takovej srab nejsem, viděla si mě někdy před něčím utéct?" zakřenila se
,, Je to... Mike." zamumlala jsem.
,, Mike??" V jejím výrazu se mísilo tolik pocitů. Smutek, beznaděj, hněv a především lítost. V jejím hlase to však nedala znát.
,, Hmm. Ale já miluju Bena Rachel, Mike je jenom tvůj. On ví, že já a on, nikdy,..."řekla jsem
,, Já vím" usmála se a objala mě.
,, A jak ses rozhodla? Odjedeš?" zeptala se. Zvědavě se na mě podívala
,, Nevím. Láká mě to, ale já vás mám tak ráda. Nedokážu to. Moc by jste mi chyběli." koukla jsem na ni.
,, Ty bys nám taky chyběla"
,, Benovi zjevně ne" zavrtěla jsem hlavou
,, Ále, prosím tě, vsadím se že i jemu bys chyběla. Taková tanečnice se tu hned tak nenajde"
Ta slova mě zabolela. Byla tak úpřimná, ale zároveň jsem věděla, že nejsem jediná tanečnice. On má za mě už náhradu. A víc než dobrou. Tina nebyla méně lepší než já. Střídaly jsme se o první místa v soutěžích.
,,Něco ti povím Mel. Měla bys rozhodně bojovat a ne tady takhle sedět a bulet" vyhrkla najednou.
,,Rachel, bojovat o co? O něco co je předem prohrané?" zašeptala jsem.
,, Bojovat o jeho srdce. Které patří tobě!"
Usmála jsem se. Tak hezky to řekla. Jako by to byla pravda. ALe nebyla. Patřilo Tině. On jí ho dal.
,,Mel, nemusíš na mě dávat. Je to jen na tobě. Budeme si psát, volat, navštěvovat,.." snažila se mě povzbudit, ale slyšela jsem její lítost v hlase. Nechtěla abych odjela.
,, Rachel. Nechávám to v rukou osudu." rozhodla jsem
,, Bože, proč si taková romantička?" povzdechla si ,, Kdybys byla bojovnice zařvala by si : Budu bojovat o Benovo srdce a rozdrtím Tinuuu" křičela a smála se jak se mě snažila rozesmát. Ušklíbla jsem se. ,, Jdu spát. Uvidíme se ráno. Měj se" rozloučila jsem se.
Spát mi ale opravdu nepůjde. A opravdu nešlo.
,, Bože Mel, tak už se probuď. Jsi úplně duchem nepřítomná, celou hodinu. Jseš jako smrtka." štouchla do mě Rachel při Biologii.
,, Halóóó. Země volá Melanii Scottovou!" zařvala mi do ucha.
,, Slečno Robertsová, mohla by jste laskavě přestart rušit můj výklad?A vy slečno Scottová, probuďte se!" zahřměl učitel. ,, Pane Andersone, prohoďte se s Robertsovou."
Zakňučela jsem. Bože proč zrovna on. Už jsem si začla zvykat a on ho hodí vedle mě. Odsunula jsem se na kraj židle. Nepřátelsky jsem se na něj podívala. Nechápal. A popravdě ani já ne.
Snažila jsem se soustředit na výklad, ale když seděl vedle mě nešlo to. Hodil mi zmuchlaný papírek, bylo na něm jediné slovo.
Odjedeš?
No jistě, ten už se nemohl dočkat až vypadnu.
Když ti to udělá radost tak KLIDNĚ !!
Naškrábala jsem. Hodila jsem mu papírek k ruce, rozbalil ho a bleskově přečetl, pak se na mě zmateně podíval ,, Mel, já ne..."
,, Pane Andersone, neříkejte že i vy jste.."
,,Omlouvám se."
,, Bene, odjedu. Stačí?" zasyčela jsem.
,, Fajn!" zavrčel.
A to jsem nečekala. Myslela jsem že ho vyburcuju k tomu aby mi řekl jak to je. Upřeně jsem se na něj dívala. Ztuhlá.
,, Chceš snad ještě něco?"
,, NE!" odsekla jsem.
Do očí se mi draly slzy. Ležela jsem na posteli a brečela. Nevěděla jsem co mám udělat. Na taneční dnes rozhodně nepůjdu. A asi odjedu. Vypadá to, že jediná komu bych chyběla by byla Rachel a ta to přežije. Bude muset. Zvonek se rozdrnčel. Nahlídla jsem z okna, Rachel stála u dveří a čekala. Po jejím boku, kde věčně byl Ben, bylo prázdno. Šla jsem za ní.
,, Mel! Neuvěříš co se stalo!!" křikla
,, Ben se rozešel s Tinou?" hádala jsem
,, Noo, to zrovna ne, ale "
,, Hmm" v tom případě mi je to nějak jedno..
,, Mike bude dneska tancovat semnou, protože Tina nejde do tanečních, takže ty máš Bena." usmála se.
,, Co- cože?" zakuckala jsem ,, Rachel! Já nemůžu, nepůjdu tam! Vzdala jsem to, nemám nejmenší šanci abych..."
,, On ti řekl abys odjela?" zamumlala
,, No to přímo ne, ale..."
,, No tak vidíš! Jdeme."
Táhla mě do tanečních, celou cestu jsem se vzpouzela, ale nedala se. Na tanečním parketu byli všichni. Rachel mě táhla k Benovi a pak odcupitala k Mikovi. Stála jsem tam, s pohledem upřeným do země jako kdybych tam chtěla propálit díru pohledem. Myslím že Ben dělál to samé. ,, Ehmm" odkašlala jsem si. Vzhlédl. Nastavil mi ruku , jemně jsem mu jí stiskla a dali jsme se do tance. Během něj jsme nepromluvili ani slovo, prostě jsme tancovali, ani to nebylo tak dokonalé jako vždycky. Zbytečně jsem zmatkovala. Pak jsme se měli na chvíli prohodit. Rachel s Benem a já s Mikem. Rachel se pitomě usmívala.
,,Čau krásko" zasmál se
,, Ahoj Miku" zamumlala jsem sklesle
,, Tak co? Jak to vypadá?"
,, Miku, já nejsem pro tebe ta pravá, je pravda že se mi líbíš, ale miluju Bena, a Rachel zase tebe" vyhrkla jsem
,, Já vím. Dali jsme to dohromady" zakřenil se.
,, Vážně?! Konečně." oddechla jsem si
,, Držím ti palce. Rachel mi řekla co se stalo, Tina je vážně podlá!!"
,,Dík" vzdychla jsem.
Pak jsem se protočila a skončila zase u Bena. Ani jsem se nesnažila na něj podívat. Prostě jsme tancovali.
Rachel vypadala jako kdyby měla něco na srdci. Ale nevnímala jsem jí. Věděla jsem že chce rozebírat Mika. Po několika tancích jsem byla pevně rozhodnutá co udělám. Skončila písnička a já jsem si vzala saky paky a šla k vedoucímu ,, Končím" řekla jsem odhodladně. Vypadal zmateně a zklamaně ,, Ach Mel, proč? Jsi taková nadějná tanečnice!!"
,, Děkuju, ale už sem nemůžu nadále chodit." řekla jsem a vyšla ze studia. Naposled jsem se otočila, zamávala jsem Mikovi a ostatním. Rachel příde a Benovi jsem ukradená. Vydala jsem se domů.
U domu jsem si opět sedla na lavičku a čekala až kolem projde Rachel
,, Proč si to udělala???" křikla když přišla
,, Nemám tam co dělat. Nemám ani stálýho tanečníka."
,, Ale Ben,.."
,, Ne Ben má Tinu!" namítla jsem
,, Hele s tebou nemá cenu mluvit. Uvidíme se zejtra, a nedělej nic ukvapenýho! Jasný??"
,, No jo" hlesla jsem a šla domů
Druhý den ráno jsem se ani neobtěžovala jít do školy. Začla jsem balit, společně s mámou. Moje rozhodnutí bylo stoprocentní. Jedu zpátky. Rachel to překousne. Vzdychla jsem a hodila další várku triček do kufru.....
Autor: Adrianga (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek A real dance - 6. část: