Co čeká zcela zvrácenou mysl sériového vraha? Nebe? To určitě.
... Nedoporučuji číst těm, kteří nevlastní zrovna jeden z těch nejsilnějších žaludků, nebo kteří ještě nevyrostli z pohádek, protože někteří lidé mezi námi jsou od pohádkového světa vzdáleni opravdu daleko.
10.02.2014 (11:00) • TheCyanWolf • Povídky » Jednodílné • komentováno 9× • zobrazeno 1434×
Další říznutí.
Tak přesné, chirurgické, že by si ho nejradši vystavil hned vedle fotografie své rodiny. To ale nesměl, ačkoliv pohled na něj ho těšil mnohem více. Takovou fotografii by si dal do pozlaceného rámečku a díval se na ni každý večer před spaním.
Neustále se zdokonaloval – to nikdo z kriminalistů nemůže popřít. Se zalíbením se díval na zašitá víčka, ústa, odříznuté uši a prsty, ty si může za "odměnu" nechat jako suvenýr. Vyklenutá střeva by však mezi prostěradla neschoval, proto je nechal volně viset ve vzduchu.
A jako pomyslnou třešničku na krvavém dortu jí rozřízl jazyk, aby vypadal jako hadí.
Hledal tu správnou pozici a pak se s odstupem zadíval na své dílo kritickým okem. Ach, vždyť je to dokonalé! Jen pohleďte na neblaze proslulého umělce! Kdo jiný by mohl vykonat takové dílo?
Bledá žena bez krve „shlížela“ zašitýma očima dolů, pověšena na hácích, jako kdyby se vznášela. Ještě z ní skapávala teplá krev, když se naposledy ohlížel. S taškou plnou zakrvácených nástrojů se vytratil do černočerné noci a nechal na náhodě, kdo jeho umělecké dílo najde jako první.
Dnes neměl příliš času, aby mrtvolu umístil někomu do kanceláře, ačkoliv by mu to dozajista vykouzlilo úsměv na tváři.
A navíc ho jeho práce čím dál více unavovala – nebyl snad jediný kout ve státě, kde by ho nehledala policie. Musel být důslednější, nenechat po sobě jediný otisk. Musí zamést stopy tak, jak ho naučil sám život.
Ujížděl autem a přemýšlel, zda bylo správné, co té ženě udělal. Ovšemže ve své hlavě nacházel patřičné vysvětlení: byla zrůda. Ne krvelačná zrůda jako on, živila se jako prostitutka. Ve vysokých podpatcích se promenádovala před chtivými muži, aby uživila rodinu. Ale o to se on nestaral, zrůda jako zrůda. Nemohl ji nechat žít.
Navíc… voněla.
Ta přenádherná vůně strachu, když se nad ní skláněl, ho naprosto uchvacovala. Možná že by ji nechal žít – tedy v mučírně, ale přeci jen. Vchutnával by si její parfém. Jenže když ho ta myšlenka napadla, byl už příliš ponořen v transu a nedokázal sám sebe zastavit. Žena ochabla a on ji upravil k obrazu svému, jak s oblibou v duchu říkával.
Nedokázal ani na vteřinu pochybovat o svých svatých záměrech – vždyť on svět zbavil špíny. Slyšel její zpověď, ta žena si nezasloužila žít.
Stejně jako on, našeptávalo mu svědomí. Ale tomu se jen zasmál. Věděl, že tímto způsobem života ho nečeká žádné nebe, ale hlubiny vroucího pekla, kde se jeho duše bude doslova smažit a prosit o odpuštění. Stejně tak jako mnoho jeho obětí. Ale on věděl, že to stojí za to, očistit svět od lidí jako je on a pak sám sestoupit do nejzazších kruhů pekla.
Řítil se po silnici šílenou rychlostí, nehledě na prudký déšť.
Brzy se před ním objevily brány fary a on poslušně zaběhl do kaple k oltáři. Proseděl celou noc s křížem v ruce a modlitbou na jazyku. Nedoufal v odpuštění, přesto vzhlížel a s hluboko ukrytou myšlenkou, že lituje.
Jenže ta myšlenka byla tak drobná, nenápadná, že nikdy nevyplavala na povrch jeho uhranuté mysli. Nikdy neměla šanci dostat chvíli uvážení.
Tak to alespoň bylo pro tento večer a pro všechny předchozí, kdy se jako podlý červ skláněl pod oltářem se zakrvácenýma rukama a prohnilou myslí prachobyčejného vraha, násilníka …
Kdyby nechal tu malou, zcela nepatrnou myšlenku vylézt na povrch, měl by možná šanci nechat si svůj marný život a utéct.
On však neměl ve zvyku utíkat, rostla v něm potřeba zabíjet. Touha tak silná, že ji sotva mohl ovládnout. Pohlcovala každý jednotlivý kout jeho mozku, paralyzovala ho a mučila. Nutila ho pokračovat ve svém díle, a tak noci před oltářem trávil čím dál častěji.
...
Jedné noci se na obloze objevily blesky. Jejich sílu a ničivou moc si vždy vychutnával, nyní však klečel před oltářem v moment, kdy do kaple uhodil blesk.
Starý, prohnilý trám se uvolnil a dopadl přímo na vraha. Ležel tam, rozmáčknutý, s jednou rukou napřaženou – právě tou, ve které svíral docela malý křížek…
Autor: TheCyanWolf (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné
Sdílet
Diskuse pro článek Vrahovo umění:
Děkuju moc! 
Asi budem po celý svoj život zvažovať, či ešte niekedy vstúpim do kostola. 
Perfektné, krvavé a zvrátené. Ale aspoň je to niečo nové. Naozaj sa mi to páčilo. Super. 
Poutavé, rozhodně poutavé. Myslím, že se ti to vyvedlo. Hezky se to četlo, byť "hezky" není asi to správné slovo pro toto téma. Každopádně však 
Neuvěřitelný, jak jsi ten nápad dokázala nacpat do tak krátký povídky a přitom to vůbec nebylo urychlený. Asi takhle nějak si představuji mysl šílence. Skvěle napsaný, nemám slov. A když vezmu, že byl tím vrahem farář... Je to zvrácený, ale tím víc v tom cítím takovou zvláštní, mrazivou atmosféru. Perfektní. 
Dokonalý náhľad do mysle šialenca. Behal mi z toho mráz po chrbte. Takým divným spôsobom sa mi to páčilo. Hoci tento žáner by som tiež nemohla čítať každý deň. 
Vrah a jeho umění je úžasný nápad, za to se musím poklonit. Jediné, co mi v textu vadilo, bylo "zlehčení" některých slov, v těchhle pasážích:
... ty si může za "odměnu" nechat
... žena bez krve "shlížela"
Moc mi to tam nesedělo, naopak, zvlášť s tou odměnou, mi to přijde jako přesná myšlenka šílence.
Moc děkuju 
, Nerissa: tenhle "žánr", nebo jak to nazvat, jsem psala poprvé a jsem vděčná za tvoji kritiku, takže si dám příště pozor 
...DaniEla22: Ano, je to dost zvrácený a trochu mi o to šlo, i když to je krajně nevhodný 
děkuju
Je to dobrý. Teď to možná vyzní divně, ale líbilo se mi to. Konec je zajímavý. Nevím, jestli byla osudovost a vyšší moc jako trest použita záměrem, ale pokud jo, je to téměř geniální. Jen... U podobných věcí by to chtělo do textu dostat o trošičku víc dynamiky. Aby vyzněla surovost a brutalita. Doufám, že to nevyznělo hnusně. Vážně je to dobrý. A líbilo se mi to.
Kapku zvrácený. Farář seriovým vrahem. Ale dokonalý
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!