OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Jen poslouchej, co les vypráví



Jen poslouchej, co les vyprávíKrátká povídka o elfovi, který až do spatření jedné jediné dívky trpěl předsudky.

Rašila nová stébla trávy, hebká a štíhlá, krásná. Průzračná voda řeky přeskakovala přes kameny a máčela něžnými vlnkami zelené břehy. Příjemný vánek klouzal korunami stromů, které voněly jarem. Vše šeptalo a zpívalo, rozradostněno začátkem nového koloběhu. A lesní elfové naslouchali tomu šepotu, naslouchali tomu zpěvu a žili těmi hlasy.

Neviditelné oči sledovaly pětičlennou skupinku lidí, kteří seděli v trávě mezi starými stromy v lese, který zde stojí již po tisíce let. Neviditelné paže třímaly luk a šípy, zbraň schopnou vykonat práci bez nejmenšího hluku. Neslyšitelný hlas šeptal varování. A paže se napřáhly kupředu, pravá ruka natáhla tětivu. Neviditelný šíp prořízl vzduch a neslyšně zabil muže, který ani po své smrti neupustil sekyru. Sekyru, za pomocí které se muž právě chystal porazit jeden z prastarých Lúcienských stromů.

Seskočil ze svého úkrytu v koruně stromu a neslyšně dopadl do trávy. Zvedl se a došel krokem lehkým jako kočičím k lidskému tělu. Přisedl k němu a otočil tělo k sobě. Pohlédl muži do tváře. Neznal ho. Ale že to byl Atan, to věděl s naprostou jistotou. Byli bezcitní a krutí, zabíjeli bez slitování ženy i děti dokonce i vlastní rasy. Estel si nevzpomínal, že by kdy poznal Atana, který by byl jiný. Na zemi vedle těla se povalovala zlatem vykládaná dýka, která mrtvému muži vypadla z pochvy. Estel ji sebral a prohlédl si lesklou čepel. Gabriel de Fail, princ Urduru, to byla slova vytepaná v oceli.

Cilmelya, Atan,* řekl elf melodickým hlasem a napřímil se.

S dýkou, kterou si zastrčil za opasek, se lehkým krokem nesl trávou k ostatním členům skupiny, k nimž patřil také Gabriel z Urduru. Nechtěl je všechny pozabíjet, nebyl prašivým Atanem, ale musel se postarat o to, aby se do Lúcienského lesa již nevrátili. Ani si ho nevšimli, dokud jim nehodil k nohám dýku jejich přítele. Nejbližší muž vyskočil na nohy a pohlédl na elfa s děsem v očích.

„Nechte nás jít, prosím!“ zažadonil rozklepaným hlasem, když viděl, jak bělovlasý elf připravuje luk k výstřelu. „Nevrátíme se už a nepovíme nikomu, co se zde stalo. Omlouváme se!“

Telnelyë?“ zeptal se Estel znuděně, třebaže si byl jist, že Atan jeho slovům neporozumí. „Heca, Atan. Sí.**

Nerozuměl mu ani slovo, ale i se svými druhy se obrátili na útěk, aniž by se dlouze rozmýšleli. Estel se s povzdychem sklonil nad spáleným dřevem v narychlo vytvořeném ohništi. Věděl dobře, že Atani oheň potřebují, avšak Lúcienský les bylo posvátné místo, kde nemají co pohledávat. Posmutněle vstal a chystal se odejít, zaslechl však pláč. Vydal se směrem, odkud zněl a po několika metrech houštin uviděl dítě. Byla to dívka. Tomu Atanovi mohly být nanejvýše tak tři roky. To dítě bylo samo. Pravděpodobně muselo patřit ke skupině, kterou Estel vyhnal. Zaběhlo se a Atani ve spěchu na malé děvčátko zapomněli.

Nevěděl, co by s ním měl dělat. Natáhl tětivu, ale po chvíli ji opět pomalu spustil. Nemohl to dítě zabít. Nebyl by pak o nic lepší než oni. Holčička se na něj dívala vystrašenýma modrýma očima, otevřenýma dokořán. Už neplakala, a nebyla dokonce schopna jediného slova. Estel si povzdychl. Přistoupil pomalu k ní, vzal ji za malou ruku a šel s ní ven. Trochu se bál opustit les, sám, ale nemohl zde dítě nechat. Když už vyšel z lesa a blížil se k městu, zaslechl volání, ve kterém zněly slzy. A brzy uviděl asi sedmnáctiletou dívku. Když viděla malé děvčátko, rozzářila se a chtěla se mu rozběhnout vstříc, ale okamžitě se zastavila při pohledu na elfa. O krok ucouvla a žádala o milost. Estel poprvé v životě při setkání s Atanem nesáhl po zbrani. Namísto toho došel klidně až k dívce a předal jí dítě, neboť správně tušil, že spolu obě dívky mají co dočinění.

Ava aista. Utúvienyes,“ uklidnil dívku a vysvětlil, že dítě našel.

Chtěl rychle dodat „tula*** a sám odejít, ale nebyl schopen pohybu, když dívka elfím jazykem poděkovala, než se začervenala a sklopila své modré oči k zemi. Estel ještě nikdy neslyšel mluvit Atany tímto vznešeným jazykem, ale zdálo se mu, jako by se k této dívce s něžným zvonivým hlasem hodil. Něco ho přimělo se po dívčiných slovech uklonit. Ještě nikdy necítil k Atanům pokoru. Byli pro něj jen špinavými šmejdy, kteří si neváží krásy světa, a nyní div neklečel před jedním z nich na kolenou. Dívka však nic z jeho mlčení nepochopila, rychle vzala dítě do náruče a utekla vstříc svému městu. Ještě dlouho se za ní díval. A ve svém nitru pocítil teplo, takové, jaké nikdy dříve.

Órenya nainuva tenn‘ encenuva le,**** zašeptal a otočil se ke svému domovu.

Bylo na čase vrátit se.



* „Tvoje volba, člověče.“

** „Už jsi skončil? Zmizte, lidé. Hned.“

*** „Jděte.“

**** „Mé srdce bude plakat, dokud tě znovu nespatří.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen poslouchej, co les vypráví:

7. Ronnie admin
09.04.2015 [8:39]

RonnieNějak mi v tom všem nesedí, že čtyři chlapi, kteří se nebojí zabíjení ostatních lidí v jakémkoliv věku, zdrhnou jako vyplašené laňky před jedním elfem.
Nic proti, ale od někoho takového bych čekala, že bude namyšlený a bude si myslet, že může elfa přemoct.
I kdyby to byl ten elf lepší lučištník než Legolas, pochybuji, že by čtyřem chlapům v boji na blízko připadal jako hrozba.

Jinak nezaujme, neurazí. Celkově se mi to zdá docela okey.

6. avanaka přispěvatel
19.09.2014 [17:15]

avanakaNádherné. Moc se ti to povedlo. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Hadrabant
02.09.2014 [20:22]

To: Mechaniculum
Mě osobně se tohle dílko líbilo. A chtěl bych s tebou o pár bodech kritiky polemizovat.
1. Autor zde uvádí pouze stáří lesa, nikoliv města. Není v textu uvedena ani honosnost města - zda je to vetší osada, menší město. Čili toto město mohlo být postaveno nedávno.
2. Viz bod č.1 - Pokud toto město zde bylo skutečně postaveno nedávno, pak je logické, že lidé chtějí vědět, co je čeká za humny a vydávají se do lesa na průzkum.
3. De ve jméně se vlastně, pokud se nemýlím, převzalo z francouzštiny. Avšak, kdo zde zmínil, že autorčina povídka je situovaná do Francie, či do tohoto světa. Slovo De zde může znamenat například titul, případně celé jméno a nebo šlechtické postavení. To je opravdu pouze na autorce.
4. Opakování slov bych zde bral jako umělecký prostředek -např. v knize Warhammer 40k - Ragnarův spár autor také často používá opakování slov pro důraz na některé vlastnosti mariňáků.

Za mojí osobu dávám Emoticon

4. Mechaniculum přispěvatel
02.09.2014 [18:01]

MechaniculumNechci zde kazit hezkou náladu a atmosféru, ale musím teda říct, že mi teda nedošlo, díky čemu ztratil elf předsudky. Hlavně to neberte jako urážku, myslím si, že jsme zde natolik vyspělí, aby jsme pochopili co se tímto budu snažit říct.

Nebudu zde znevažovat hodnotu díla ani práci, kterou musel autor vyložit při psaní povídky, ale já tam prostě vidím elfa, který brání les. Ano, to je klasický námět z fantasy, všichni víme, že Elfové brání své lesy ať jde o Tolkiena, Paoliniho, Sapkowského. Tohle nebyla žádná novinka, proto mne ani nepřekvapila smrt jednoho z Atanů, snažícího se navíc utnout strom.

Ani mne nepřekvapila dohra se zbývající skupinkou lidí, ani to dítě. Co mne však velmi udivilo bylo město kousek od lesa. Já jsem děsný pedant a realista, jsem v tomhletom prase, které se nepřestane rýpat a prostě mi příjde divné, že do lesa kde žijí elfové, nakvačí skupina lidí. Kdyby se toto stalo a tamto bylo opravdu město, tak by ten les dávno neexistoval. A nebo naopak.

Zkrátka a dobře, konec, ke kterému jsem se dopracoval nebyl pro mne ničím jiným než zkaženým překvapením. Je mi líto, že to tak vyzní, ale lidská dívka mluvící elfí řečí, zaláskovaný cudný elf, to mi příjde dost jako klišé.
Když k tomu vezmu ještě to jméno. Gabriel de Fail, princ z Urduru, nenacházím komentář. De je z, je to ekvivalent von, from, fra, iz atd... Tak, když je z Failu (jakože, né že by ta smrt byla Fail), tak jaktože je z Urduru? Tohle je možná už moc rýpavé.

Aby nevypadalo, že chci celé dílko znevážit a potopit, dovolím si ocenit autorovu skladbu děje a popisu. Nechybí tomu nic, nic nepřevažuje nad ostatním. Je to vyvážené.

Je pravda, že z takového námětu nejde vytvořit moc obstojné dílko, zvláště když se to dílko točí kolem klasiky a profláklého námětu, což ruku na srdce, toto opravdu je. Musím, ale uznat, že elfština, která je zde použita na to vrhá naprosto jiné světlo, je to zajímavý jazyk.

A pak, když už jsem u konce mám k autorovi malou radu. Hlavně v počátečních odstavcích se tam velmi často opakovala slova. Neviditelný, neviděný, neviditelný, neslyšený. Tohle dokáže zkazit popis situace sebelepšímu autorovi.

Přes to všechno, ale říkám. Hlavu vzhůru. Jsou věci, které lidé radši neřeknou, nebo je sami nevidí. Já doufám, že todle pomůže komukoli a třeba tu uvidím dílko se stejným tématem, ale naprosto bombasticky sepsané.
Když už jsem u toho, jak by to dopadlo, kdyby tam byl místo dívky její otec, dospělý muž? Kdyby se chtěli bránit? Kdyby se elf nestrefil?

Já věřím, že si z toho autor něco vezme, mně se třeba nic z toho co sám dávám nedostává.

Přeji hodně tvůrčích dnů a štěstí.

3.
Smazat | Upravit | 01.09.2014 [21:50]

WOW, to bylo něco. Po dlouhý době jsem měla čas si něco přečíst a první, co jsem otevřela bylo tohle. Moc jsem od toho nečekala, ale hodně mě zaujal název samotné povíd. Opravdu ten název je moc krásný... a pak jsem si přečetla perex. No a když jsem dočetla, nemám slov. Opravdu.
Co já mám vůbec psát? Hu... Asi úplně nejvíc se mi líbila ta věta "Mé srdce bude plakat, dokud tě znovu nespatřím,". To je nádherný konec, přesně takový, jaký mám ráda... kdy člověk neví, jestli se elf trápí do konce svého života tím, že už neuvidí, nebo se jednou zovu potkají.
Za ten konec máš u mě velkou pochvalu a poklonu. Opravdu na krátkou povídku to bylo okouzlující.

2. KaithneLell přispěvatel
01.09.2014 [18:16]

KaithneLellJé, to bylo nádherné. Emoticon Emoticon Jak ten elf chránil les a zachránil holčičku, i když byla Atan a setkání s tou dívkou. Úžasný nápad. Emoticon
Moc se ti to povedlo. Nemám slov. Emoticon

1. PetraCullen přispěvatel
01.09.2014 [15:16]

PetraCullenAch, Veru!! Emoticon To byla tak užásná povídka! Emoticon Emoticon Po tak náročném dni ve škole jsem se odreagovala.. Emoticon Ano, sice jsem angličtinářku neviděla po ránu, ale pak přišla do třídy a přišla otravovat, kdo chce učebnice a prácak objednat a zdála se v pohodě...Tak se uvidí!! Jinak tenhle rok máme i novou a mladou angličtinářku a nám zůstane ta protivná ježibaba. No nenaštvalo by tě to?! :D Emoticon Jo zpátky ke komentu. Emoticon Skvělý nápad napsat něco tak užasného a krásného! Emoticon Emoticon Emoticon Elf a ta malá holčička jsou nejlepší Emoticon Emoticon Byla by z toho skvělá kapitolovka! Emoticon Emoticon Ještě jednou tě moc chválím!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!