OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Teen Wolf » Vlčí město kapitola 32



Vlčí město kapitola 32Zrada. Bolest. Jackson a rodinná schůze.

Dívala jsem se na svého přítele, který vypadal zmateně. Pomohla jsem mu vstát. Oklepal se a podíval se na mě vědoucíma očima. Nasedli jsme do auta a já se rozjela do motelu.

„Potřebuji od tebe, aby ses stavil u mě doma, Stilesi. Najdeš v mém pokoji knihu se zlatým nápisem. Jmenuje se Rezu Kanima. Myslím, že bude ležet na stole, a vezmi s sebou Charlotte, ať pozná naši smečku. Kdyby se Katrin ptala na mě, tak jí pouze řekni osmnáctého září. Ona to pochopí,“ řekla jsem a zastavila kousek od našeho domu. Stiles vystoupil a vzal Charlottiny věci.

Dívala jsem se na vzdalující se postavy a pustila si rádio. Začal mi zvonit telefon. Vzala jsem bez meškání hovor a zapomněla se ubezpečit, že to není Derek.

„Haló,“ řekla jsem s povzdechem.

„Freyo! Jak si to představuješ?! Kde jsi?! Přijdu k tobě domů pro radu a ty tu nejsi! Gerard mi vyhrožuje! On mi chce zabít matku! Páchne smrtí, a navíc mi dal ultimátum! On chce Dereka Hale na talíři! Navíc, Derek běhá po celém městě a hledá tě. Už dvakrát ho málem dostali!“ řval na mě. Odpusť mi, Scotte, pomyslela jsem si.

„Je mi to jedno. Ať si ten vlkodlak klidně chcípne! Sbohem!“ zařvala jsem do telefonu a hodila ho na zadní sedačku. Teď ho nebudu potřebovat. Zahlédla jsem vracejícího se Stilese, který mi dal knihu.

„Stilesi, ať se bude dít cokoli, věř mi! Jdi beze strachu na svůj výjimečný zápas,“ řekla jsem. Vystoupila jsem z auta a natáhla ruku s klíčky k Stilesovi. Nemohla jsem si pomoc a musela jsem Stilese obejmout. Otočila jsem se a běžela do lesa. Měla jsem jasný cíl. Bylo to zoufalé, ale musela jsem to zkusit. Zastavila jsem před novým rodinným domkem. Usadila jsem před oknem dědečkova pokoje a čekala.

Za sebou jsem uslyšela tiché nakračování. Okolo krku se mi obmotala slizká ruky s ostrými drápy.

„Proč jsi tady? Víš přece, že tě tu čeká jenom smrt!“ řekl namyšleným hlasem můj dědeček.

„Skoro nic o vlkodlacích nevíte! Nelíbilo by se vám být vůdcem smečky?“ zašeptala jsem a sykla, když mi Jackson zmáčkl krk. Lapala jsem po dechu a bez váhání se dívala do Gerardových očí.

„Pusť ji. Bude se nám hodit,“ zašeptal Gerard. Jackson jej poslechl a já dopadla na kolena do vlhké trávy. Chytla jsem se za krk a zhluboka se nadechla. „Zítra večer chytím Dereka, a chci, abys byla u mého zrození po mém boku,“ řekl jen a odešel do domu. Dívala jsem se na Jacksona, který si mě podivně prohlížel. Natáhl ke mně ruku, ale hned s ní ucukl.

„Co je? Běž za ním a posluhuj mu, ne?“ zeptala jsem se Jacksona, i když jsem věděla, že mi neodpoví. Zhluboka jsem se nadechla a ztuhla. Cítila jsem vlkodlaky, Boyd, Erica a Stiles jsou v domě. Rozeběhla jsem se do domu a dívala se, jak Gerard mlátí Stilese.

„Opravdu. Syn místního šerifa?“ zeptala jsem se a pomalu sešla schody. Všichni se na mě dívali s překvapením.

„Máš pravdu. Hej, chlapče, nic nikomu neřekneš, nebo zabiju všechny tvé blízké a přátele, a teď jdi!“ řekl a odhodil Stilese k mým nohám. Stiles zmizel a já se přiblížila ke Gerardovi.

„Jedem, Jackson na nás už čeká,“ zašeptal a pohladil mě po tváři. Vyšli jsme schody a jeli ke skladišti. Vystoupili jsme z auta a vydali se dovnitř. Zůstala jsem opodál, abych měla dobrý výhled a nikdo o mně nevěděl. Byl tam Chris, Scott, Derek, Isaac a někde se schovával Peter.

„Ne, to by neudělal. Není blázen. Jestli je Jackson pes, potom se stává vzteklým, a můj otec by nenechal vzteklého psa naživu,“ řekl s jistotou Chris.

„Samozřejmě, že ne. To, co je tak nebezpečné, co se vymklo kontrole, je lepší mrtvé,“ řekl Gerard a zlomyslně se usmál. Derek se napřáhl, že Jacksona zabije, ale Jackson se náhle probral a zanořil své drápy do Derekova břicha. Derek padl paralyzovaný na zem.

„Skvěle, Scotte. Protože jsi tak skvělý kamarád, přivedl jsi Dereka tam, kde jsem ho chtěl mít. Že, Freyo?“ zeptal se mě. Vystoupila jsem ze stínu a přiblížila se ke Gerardovi.

„Freyo?!“ zakřičel na mě Scott. Ze stínu za mnou se vynořila Allison a vystřelila šíp. Scott včas uskočil a šíp se zabodl do Isaaca.

„Allison?!“ zařval překvapeně Scott. Ozvaly se výstřely. Otočila jsem se a dívala se na Chrise, který střílí na Jacksona. Jackson mu ale vytrhl pochvíli pušku z ruky a napadl ho. Derek vyskočil zpod trámů a zaútočil. Isaac a Scott na nic nečekali a spěchali Derekovi na pomoc. Nemohla jsem se na to dívat. Jacksone, prosím, ať se nikomu nic nestane, pomyslela jsem a zavřela zmučeně oči. Jackson odhodí Isaaca, kterého napadne Allison. Allison se chystala zasadit poslední úder, ale Jacksonova ruka se obmotala okolo jejího krku a zastavila ji.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 32:

1. Ninike
13.09.2013 [6:16]

Wau. To jsem teda necekala. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!