Odstřelovač 2: Mudlovská mise - 9. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Jak si Severus s Hermionou poradí s nečekaným překvapením v jejich apartmánu?

06.06.2026 (10:00) • AndysekAndysek • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 1× • zobrazeno 58×

Zamžoural do tmy, aby lépe zaostřil. Brýle dosud nepotřeboval, zrak mu velice dobře sloužil. O mudlovském světě věděl pár věcí. Možná i víc než pár, a tohle mu rozhodně nepřišlo běžné. Naráz rozšířil oči. Vzpomněl si na příjezdovou kameru v Miině domě. Blikala úplně stejným způsobem. Rozbušilo se mu srdce. Oni je sledovali! Opatrně vstal a snažil se nenápadně přiblížit, aby si mohl zařízení lépe prohlédnout. Bylo opravdu miniaturní a téměř neviditelné. Pouze ve tmě a svým ostřížím zrakem si toho mohl všimnout. V hlavě se mu rozezněl varovný alarm. Takhle bude prozrazeno jejich krytí. Artur tady neuklízel, buď je on sám sledoval, nebo byl Craneův kumpán. Tomu by se ani moc nedivil, když tady pracoval, a ještě na takové skvělé pozici cizího důvěrníka ubytovaných hostů. Proto ho tak zpovídal. Něco mají za lubem. Něco, co má spojitost s ním a Hermionou. Chtějí vědět něco víc o jejich vztahu a Artur je stále tlačil do jejich usmíření. A pak mu to došlo. Ty unesené ženy byly ze spokojených a šťastných vztazích. To měnilo situaci. Nemají ani soukromí. Horečně si snažil vzpomenout, zda svou zbraň ukládal tak, aby stínil kameře a doufal, že tu není odposlech. Každopádně, aby jejich divadlo neprasklo, musel jednat a bohužel tak, jak se ani jednomu z nich nebude líbit. Zoufalé činy žádaly zoufalá rozhodnutí. Už se jednou upsali a nemohli udělat krok zpět.

Zašel do koupelny a dopřál si rychlou sprchu. Zalovil v kufru a vytáhl malý skleněný flakónek s parfémem. Jednou na sebe stříkl. Otřásl se. Nevonělo to špatně, ale jeho vůně to nebyla. Měl mnohem raději jinou. Popadl polštář s dekou a potichu otevřel dveře ložnice. Hermiona pravidelně oddechovala a neměla o jeho příchodu ponětí. Opatrně položil polštář vedle její hlavy a deku na volný kousek matrace. Sedl si do noh postele a začal se protahovat. Nenápadně se rozhlížel po ložnici a hledal červené světlo. Uběhlo několik minut, než ho konečně spatřil. Bylo mdlé a nebylo téměř vidět. Kamera byla umístěna přesně naproti posteli pod nástěnným světlem. Povzdechl si. To bylo hodně zlé. Nasucho polkl, ale už nebylo cesty zpět. Pomalu si lehl vedle Hermiony. Opatrně, aby ji nevylekal. Doufal, že ho nezabije nebo hůř, nepředhodí Mie a Silviusovi. Nadzvedl její deku a vsoukal se pod ni. Přitiskl se k ní a objal ji jednou rukou. Hermiona se zavrtěla a automaticky mu vtiskla zadek do klína. Zamručela a instinktivně mu položila svou paži přes jeho. Severus jí něžně odhrnul vlasy a jemně jí začal přejíždět rty po krku. Zavrtěla se a tím mu ještě víc vtiskla pozadí do rozkroku. Profesor tlumeně vzdychl. Ani on nebyl imunní proti jejím zbraním. I když to byla jeho švagrová a ne Mia, musel uznat, že byla moc pěkná. Teď navíc i krásně voněla a její pleť byla hebká a sametová. Nikdy by na ni takhle nepomyslel, dokud se v takové situaci neocitl. A nebylo to tak nepříjemné, jak si původně představoval. Hermiona se nadechla. Ucítila známou vůni Silviusova parfému. Milovala ho, sama mu ho vybírala. Odhalila více ze své šíje a začala přejíždět Severusovi prstem po ruce.

„Silviusi,“ vzdychla a otočila se ke Zmijozelovi. Víčka se jí zatřásla a otevřela. Střetla se s medovým pohledem. Vytřeštila oči a začala sebou zmítat. Severus ji k sobě pevně přitiskl, aby na kameře nebyl vidět zápas a přiložil rty k jejímu uchu.

„Přestaň,“ sykl a povolil stisk, aby se mohla nadechnout. „Je tady kamera,“ zašeptal jí do ucha. Hermiona sebou přestala cukat.

„Cože?“ vysoukala ze sebe nevěřícně.

„Crane má pokoje pod kamerami. Proto barman věděl, že spím na gauči,“ a znovu se sklonil k její šíji.

„Co to děláš?“ procedila skrz zuby a snažila se vymanit z jeho sevření.

„Usmiřuju se s tebou,“ odvětil jí mezi letmými polibky.

„To snad nemyslíš vážně! To přece nejde, Severusi!“ snažila se odporovat. Tohle přece nebylo možné. Nemohla tolerovat takové intimnosti se svým švagrem.

„Nejde? A proč by to jako nešlo?“ zeptal se nevinně. Měla pravdu, ale teď už nebylo na výběr. Kdyby se nechal odehnat a Crane by vše viděl, jejich krytí by bylo zničeno. On si myšlenku na Miu uzamkl v hlavě v poličce s názvem ‚k řešení později‘. Zhatilo by se všechno. Byl přesvědčený, že Crane je právě teď pozoruje. Nemohli už couvnout.

„Já tě nemiluju, miluju tvého bratra! Nevím, jestli Miu podvádíš jak na běžícím pásu, a tak ti to přijde normální, ale já mu jsem rozhodně věrná!“ snažila se ještě zaprotestovat Hermiona.

„Modli se k Merlinovi, aby ta kamera neměla mikrofon,“ pokračoval dál v laskání jejího krku. Čarodějka se zasekla. Co když měl Severus pravdu. Věděla, k čemu se zavázala. Ano, tahle situace by ji nenapadla ani v nejdivočejších snech. Popravdě, by ani nechtěla, aby se jí něco takového vůbec zdálo. Ale jestli měla podstoupit takovou oběť, mohla být ráda, že je to s mužem, který vypadá jako její manžel, kterého horoucně milovala. Ale tohle přece nemohla udělat. Jak by se na sebe mohla potom vůbec podívat? Jak by se vůbec mohla podívat Silviusovi do očí a jen se ho dotknout nebo na něj promluvit? Hanba by ji zfackovala. Křečovitě svírala ruce v pěst a celé tělo měla napjaté. „Uvolni se,“ zašeptal jí Severus do ucha a sjížděl jí prstem po vnější straně stehna.

„Severusi, to nejde,“ kníkla odevzdaně.

„Vždyť vypadám jak on, voním jak on,“

„Ale nejsi on,“ skočila mu Hermiona do řeči. „Podívám se ti do očí a vím, že tady není,“ začaly se jí drát slzy zpod zavřených víček.

„Tak se mi do nich nedívej, když jsou ti tak odporné!“ štěkl po ní.

„Ty téhle situace využíváš!“ obořila se na něj. Severus se zasekl a zapřel se na předloktích. Podíval se Nebelvírce do tváře. Měla zavřené oči a po líčku jí pomalu stékala slzička. Odhrnul jí pramen z čela a opatrně slzu setřel.

„Tohle si doopravdy myslíš?“ zašeptal potichu. Ten tón hlasu u něj nikdy neslyšela. Otevřela oči a se skelným pohledem se mu zadívala do těch jeho medových. „Miluju Miu nadevšechno na světě, ale teď musí jít všechen sentiment stranou. Co když tady ten trotl buduje něco moc špatného. Bojoval jsem za to, abych tu nemusel. Vy dvě jste mne přesvědčily, hrajeme si tu na zamilované manžele, ale nechováme se tak. Ano, uznávám, je to i moje zásluha. A teď zjistím, že jsme pod drobnohledem. Jestli se mu chceme dostat na kobylku, musí z nás zamilovaný pár opravdu být. Tak se trochu snaž a pomoz mi!“ Hermiona zavřela oči a odvrátila hlavu na stranu. Věděla, že má pravdu. Věřila mu jako málokomu na světě. Určitě by ji nechtěl využít, nebyl takový. Na jeho rodině a tom minimu přátel, které měl, mu záleželo, i když se snažil, aby to vypadalo naopak. A nahlas přiznat, že Miu miluje, byla od něj velká oběť. Nikdy o citech nemluvil. Byla to pořád jen jeho maska. Že tu natáčejí porno naživo si nechtěla připustit vůbec. Bylo jí to tak nepříjemné a odporné. Severus měl ale pravdu. Snažila se obrnit a uvolnit, co nejvíc to šlo. Nadechla se, pokrčila nohu a nechala koleno spadnout do strany. Zpřístupnila mu tak svůj klín. Vděčně se usmál a prstem jí přejel po skráni.

„Udělám to rychle a bezbolestně,“ zašeptal mezi drobnými polibky, kterými obhospodařoval její rameno. Tohle už jednou slyšela. Kdysi dávno v jedné nejmenované učebně od jednoho nejmenovaného profesora. Jemně přejížděl prstem po jejím boku, až jí rukou vklouzl pod noční košilku. Nahmatal její prs, který několikrát jemně prohnětl. Měla pěkná pevná prsa, padnoucí přesně do dlaně. Palcem přejel přes její bradavku, která začala tvrdnout, stejně jako jeho penis. Erekce ho začala tlačit v upnutých boxerkách. Nebyl z kamene a laskání téhle krásné divy ho nenechávalo chladným. Rty si našel cestu k jejím ústům a začal ji něžně líbat. Jazykem jí pomalu brouzdal v puse a ochutnával ji. Byla tak sladká.

Hermiona se snažila uvolnit. Cítila Silviusův parfém, dotýkala se těla, které bylo téměř totožné s jeho. Vytěsnila myšlenku, že se jí nyní dotýkají prsty Severuse Snapea a nejen ty. Snažila se vnuknout si představu, že se jedná o jejího pravého manžela. Objala ho kolem krku a polibky mu nesměle vracela. Profesor ji hladil po těle, a když už cítil, že není v křeči, pomalu sunul ruku k jejímu klínu. Hermiona ještě víc roztáhla nohy a zlepšila mu tak přístup. Jemně obkroužil prstem její Venušin pahorek a dál pokračoval na vnitřní stranu stehen. Hermionou začaly projíždět tisíce drobných mravenčivých jehliček. Měl moc šikovné ruce a přesně věděl, kam sáhnout. Ještě aby ne. Nedělala si iluze, že než začal žít s Miou, byl mnichem, navíc, byly holky a zrovna ony dvě si celkem sedly a rády probíraly holčičí věci. A zrovna na Severusovi a Silviusovi nenechaly nikdy nit suchou. Odehnala myšlenky na cokoliv jiného než na své tělo a jeho doteky. Překvapilo ji, jak jí to bylo příjemné. Najednou si nepřála nic jiného, jen aby ho už konečně cítila v sobě. Tep jí pulzoval pouze v jediném místě, krev se jí nahromadila v rozkroku. Uchopil lemy její košilky. Brunetka se prohnula v zádech a pak zvedla ruce. Už jí bylo všechno jedno. Teď už chtěla jen jedinou věc

Látka se poroučela vedle postele k zemi. Severus rty ochutnával každičký kousek jejího těla. Zuby stiskl její bradavku, až vyjekla. Zabořila mu prsty do vlasů a prohrabovala se v nich. Laskal její bradavky jednu po druhé a štíhlými prsty jí přejížděl po vnitřní straně stehen. Pomalu, dával si na čas, i když sliboval něco jiného. Nakonec obkroužil ukazováčkem její klitoris a přitlačil na něj. Hlasitě vzdychla a prohnula se. Pomalu zajel prostředníčkem do útrob jejího klína. Byla úplně mokrá. Několikrát s ním zahýbal a pozoroval Hermionu, jak se pod jeho dotyky svíjí. Přidal druhý prst a chvilku ji dráždil, když je pomalu zasouval dovnitř a zase ven. Hermiona začala hlasitě vzdychat a vycházet mu boky vstříc. To už bylo moc i na něj. Sundal si trenky a pohladil si špičku své erekce. Pulzovala a chtěla dovnitř příjemného prostředí Hermioniny broskvičky. Na nic už nečekal. Vklínil se jí mezi nohy, přitáhl si její boky blíž a jedním přírazem do ní pronikl. Čarodějka vykřikla. Vyplnil ji úplně celou. Byl o trochu větší než Silviusův úd. Hermiona byla zase příjemně úzká. Zatmělo se mu před očima, když ucítil to těsné teplo kolem svého penisu. Pomalu se v ní pohyboval po celé své délce. Vždy ho vytáhl až po špičku a znovu do ní zajel až po kořen.

Sliboval jí, že vše provede rychle, aby to měli za sebou, a opravdu to tak měl v plánu, ale najednou se mu to rozleželo v hlavě. Chtěl si vychutnat každou vteřinu, kterou ji mohl okusit. Vše ostatní bylo vedlejší. Bylo jen tady a teď. Její tělo, její rozkoš, jeho probuzený chtíč. Klekl si, položil jí ruce na stehna a přitáhl si její zadeček blíž k sobě. Začal krátce a rychle přirážet. Hermiona mu vycházela vstříc a přirážela proti němu. Zrychleně oddychoval. Chtěla, aby ještě zrychlil. Nemohla tomu věřit, ale bylo jí to víc než příjemné. Položil si její nohu na rameno a vytočil ji trochu do strany. Zajistil tak úplně jiný přístup. Hlubší a intenzivnější. Hermiona rozšířila oči. Hlasitě vzdychala a chtěla ještě víc. Přejela po jedné z jeho hlubších jizev na hrudi a vzala ho za ruku. Stiskl ji a setřásl její nohu ze svého ramene. Zatáhl a převalil se s ní na záda. Hermiona úlekem vyjekla, nic takového nečekala. Přesně ale dosedla na jeho klín. Položil jí ruce na zadeček a podporoval ji v pohybu. Rajtovala na něm jak na divokém mustangovi. Nikdy by do ní neřekl, že umí být tak vášnivá. Hlasitě naříkala a bylo vidět, že si to užívá plnými doušky. Najednou byla úplně jiná. Takovou ji neznal. V jednu vteřinu Silviusovi i záviděl. Palcem jí dráždil klitoris a užíval si její hlasové projevy.

Najednou Hermiona vykřikla a začala se na něm svíjet. Poznal, že už vyvrcholila. Její kundička se kolem jeho penisu stahovala a zase uvolňovala, a tak ji nechal prožít pocit rozkoše a užít si svůj orgasmus. Jakmile se uklidnila, přetočil ji opatrně zpět na záda a po pár krátkých a rychlých přírazech přišel výbuch extáze i k němu. Počkal do poslední vteřiny, než penis z její kundičky vytáhl a zkrápěl bílou tekutinou její břicho. Jakmile vše ze svých útrob vyprázdnil, svalil se vedle ní na bok a zhluboka oddychoval. Hermiona ležela na zádech a také zklidňovala svůj dech. Otočila k němu hlavu. Díval se na ni, svou hlavu měl podepřenou. Střetla se s jeho medovýma očima, které svítily. Tentokrát neuhnula, ani nezavřela víčka. Propalovala ho pohledem velice dlouho, než mrkla.

„To bylo…hmm,“ vydechla a hodila ruku za hlavu.

„Soulož, kterou jsi ještě nezažila? Úchvatná? Skvělá? Fenomenální?“ uchechtl se Severus.

„Ujetá,“ dokončila svou myšlenku. Kouzelník pozvedl obočí a zamrkal.

„Tak to ti teda pěkně děkuju,“ a také si lehl na záda. Založil si ruce pod hlavou a hypnotizoval strop.

„Nemáš za co,“ a vyplázla na něj laškovně jazyk. Profesor přešel její poznámku mlčením. „Tys mi snad vyšukal mozek z hlavy,“ odtušila Hermiona po chvilce. Natáhla se pro papírové kapesníčky, které měla položené na nočním stolku a setřela si sperma z břicha. Dosušila ho druhým kapesníčkem a oba dohromady pak zmuchlala a hodila na zem. Severus se potutelně usmíval. Tělem se mu rozléval příjemný pocit. Když už to musel udělat, tak chtěl, aby to stálo za to a byl si jistý, že se mu to povedlo. Převalila se na bok, podepřela si hlavu a prstem pomalu přejížděla Severusovi po hrudníku a břiše a jemně ho tak šimrala.

„Už chápu, co na tobě můj bratr vidí,“ protrhl po chvíli ticho. Vyndal jednu ruku z pod týlu a snažil se ji vsunout pod Hermionino tělo. Ta se okamžitě nadzvedla a přitulila se k němu. Položila si hlavu na jeho rameno a dál pokračoval v šimrání jeho hrudníku a břicha.

„Nejenom to,“ odtušila potichu. „A mi už je jasné, co táhne Miu k tobě,“ odvětila po chvíli a zabořila obličej do jeho prsního svalu. Několik vteřin tak setrvala, než si na něj položila bradu a znovu se střetla s jeho medovýma očima, které teď už jen téměř svítily. Už jí nepřipadaly tak jiné a neznámé. Najednou se jí i líbily.

„Nejenom to,“ vrátil jí to i s úroky. „Mám to brát jako poklonu?“ pozvedl obočí a koutky mu zacukaly. Hermiona se usmála.

„S tím rozhodně nepočítejte, profesore Snape,“ odvětila mu naoko vážně.

„Beru na vědomí, profesorko Snape Grangerová,“ reagoval stejně vážným tónem. Hermiona rozšířila oči a usmála se. Konečně to řekl správně.

„Myslíš, že nás teď pozoruje?“ špitla po chvilce.

„S největší pravděpodobností ano,“ vzdychl a zavřel oči.

„No,“ pokrčila rameny, natáhla se k němu a opatrně ho políbila. Severus jí polibek stejně opatrně vrátil. „aspoň jsme mu udělali pořádné divadlo a snad nebude mít pochyb.“ Nakonec se k němu Hermiona otočila zády a zachumlala se pod přikrývku. Severus se k ní zezadu přitiskl a objal ji. Zabořil jí obličej do vlasů a letmo ji políbil na temeno hlavy. Uvelebil se a oba se za chvíli propadli do říše snů.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: AndysekAndysek (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter