OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Život je jen jeden - 1. Naposledy



Život je jen jeden - 1. NaposledyPovídka volně navazující na film Nezapomeň na mě. Taylor Hawkins je jednadvacetiletá dívka. Ještě před narozením jí umřel otec a ona je odmala i se svým dvojčetem Tylerem vychovávána svou matkou Ally a adoptivním otcem Aidenem. Žije normální život, tedy až na vyhrabávání Tylera z průšvihů a bojováním s vlastními problémy. Jak se její život bude vyvíjet, si můžete přečíst v této povídce. Jen něco předem prozradím. Nebude to romantická povídka o tom, jak se zamiluje a navždy s někým zůstane.

Jak já nenávidím tohle věčné ranní vstávání. I přesto, že jsem se v New Yorku narodila, jsem si ještě za těch jednadvacet let, co jsem na světě, nezvykla na ten okolní hluk. Co na tom, že bydlím v pětačtyřicátém patře, stejnak to jde slyšet.

Plus, dneska mě ještě budí budík o skoro hodinu dřív. Nasnáším tento den. To si nemohly najít lepší datum? Nebo ještě lépe to vůbec neuskutečnit? Nesnáším 11. září. Nejhorší datum mého života a bude mě pronásledovat až do skonu.

Ale popořadě.

Jmenuji se Taylor Hawkins. No, a je mi zatím jenom jednadvacet. Mám bratra dvojče, který se jmenuje po našem zesnulém otci, Tyler. No, a mám ještě i nevlastní sestřičku Sunny. Moje matka se jmenuje Ally a můj nevlastní otec Aidan. Byl to nejlepší kámoš mého pravého otce a s mámou se hodně sblížili díky tomu, že oba ztratili někoho blízkého. Mého tátu. Toho jsem nikdy neviděla, zemřel při atentátu na newyorská ‚dvojčata‘. Ani ne dva měsíce poté, se máma dozvěděla, že je těhotná. No a tak jsem tu já s bráchou. Já zastupuji tu slušnější polovinu a brácha tu horší.

Jen jsem se vyštrachala z postele, musela jsem hledat mobil. Nakonec jsem jej našla v džínech, které byly pohozené na umyvadle. Jak se tam proboha dostaly?

„No, Sunny?“ vzala jsem jej. Ani jsem nepotřebovala vědět číslo, abych poznala, že je to ona. V takhle nekřesťanskou hodinu bylo minimum mých přátel vzhůru. Spíše ještě žádní. Mají ještě hodinu.

„Promiň, jestli otravuju, ale máš už jenom půl hodiny a navíc musíš ještě vyzvednout Tylera,“ začala ihned.

„Co zase udělal?“ zaskučela jsem. Tohle už není normální. Měli by ho dat pod zámek, provizorně. Tedy, on tam vlastně už teďka zase je.

„Pral se s někým v baru a namlátil policistovy,“ odpověděla mi.

„Cože? Já ho vyzvednu. Máma o tom neví, že ne?“ zeptala jsem se jí s napětím v hlase. Tohle ji ničí.

„Ještě ne, ale táta ano,“ odpověděla mi. Oddychla jsem si.

„Tak ať jí to Aidan neříká,“ povzdychla jsem si. „Budu tam přesně.“ Zaklapla jsem mobil a dooblíkala se. Tohle je naposledy, co ho z něčeho tahám. Posbírala jsem si všechno potřebné a vydala se na stanici.

„Ahoj, Adame,“ pozdravila jsem svého bývalého přítele. Mimochodem i jednoho z newyorských policistů. Stále jsem u něj měla protekci.

„Ahoj, Taylor. Jdeš si vyzvednout Tylera, co? Tvůj děda už zaplatil kauci. Takže víš, kde jej najdeš,“ odpověděl mi s úsměvem a pokoušel se flirtovat. Tímto obdobím jsem si už prošla a tak jsem to zdárně přehlížela.

„Díky, na viděnou, Adame,“ usmála jsem se na něj a odešla pro Tylera. Vstoupila jsem do kanceláře, ve které byl, zavřela za sebou dveře a otočila se k němu čelem.

„Bože, to nemůžeš jeden den přežít bez nového průseru?“ zeptala jsem se ho zostra.

„Jsem v tom nevině, ségra. Ten polda mě vyprovokoval,“ bránil se. Chabé výmluvy. Podívala jsem se na hodiny. Už jenom patnáct minut.

„To určitě. Pohni zadkem, musíme být za patnáct minut na hřbitově,“ vzdala jsem se. Tohle by vyústilo v hádku.

„Bože, dneska je… já zapomněl,“ přiznal se. No, to je gól.

„Jak můžeš zapomenout? Byl to i tvůj otec. A navíc tam chodíme každým rokem. Děláš všechno proto, aby tě matka nesnášela a já si tě znechutila. Pojď, musíme to stihnout.“

„Ví máma, že mě zase…“ nechal tu otázku vyznít do prázdna. Věděla jsem, že mu je hodně věcí krajně jedno, ale máma mezi to určitě nepatřila. Má ji stejně jako já rád.

„Ne, neví a pokud to stihneme včas na hřbitov, ani se to nedozví. Pro tentokrát,“ odpověděla jsem mu.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život je jen jeden - 1. Naposledy:

2. marketasaky
03.10.2010 [21:46]

krásný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. JasminaCullen
12.09.2010 [20:51]

super... velmi zaujimavy napad...

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!