Tak takové to je, když se přátelství jen tak vytratí... Ona se změnila a já ne. A přesně to se nám stalo osudným...
17.08.2014 (12:00) • Desire • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 898×
Zamilovala jsem se do vzpomínky. Do vzdálené minulosti, která se už nevrátí.
Do hřejivých hnědých očí, které byly jako otevřená kniha a nikdy nemohly lhát.
Do melodického smíchu, který byl tak opravdový, tak skutečný, že bych pro něj udělala cokoliv.
A do té nevinnosti, která na mě křičela ze všech stran a kterou jsme všichni ostatní ztratili příliš brzy.
To všechno už je pryč.
Naši společnou minulost smyl příliv času.
A já si s ní nemám co říct.
Tak hrozně bych chtěla věřit, že tam uvnitř stále je.
Ale je pryč.
Nebo možná tiše ukrytá ve stínech její ztracené duše.
Autor: Desire, v rubrice: Povídky » Drabble
Diskuse pro článek Ve stínech duše:
tiez to poznam bohuzial a najhorsie na tom je, ze ja som jej uplne ukradnuta inak velmi pekne napisane
Tohle znám až moc dobře Drabble moc pěkné.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!