OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Život jako pohádka? To nikdy nebude mi přáno

Co na srdci trápí mě, s čím já se denně potýkám, co při životě drží mě.

AlisonDL

18.09.2012 (16:00) • AlisonDL • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 776×

EDIT: Článek neprošel korekcí!

Dámy a pánové, slečny, chlapci,

dovolte mi touto básní říci,

co trápí mě na srdci.

 

Připadám si jako v pohádce,

jako Sněhurka bez sedmi trpaslíků a prince,

zavřená ve věži,

kde macecha mě střeží.

 

Nic mě nebaví, nic mě tu nedrží,

snad jen ty moje lásky, zvířecí.

Škola je přítěž, která mě tíží,

chci žít život krásný,

život bez potíží.

Můj život je jako verš,

poskládaný v několika větách.

Já však žiju v pohádce,

se zlou macechou co na nervy mi brnká,

každým dnem jsou mé nervy odolnější,

avšak jí se nikdy nezbavím.

 

Život mi zaplétá jako copánek,

S ní ale nemám klidný spánek.

Celou noc brečím, křičím ze spaní,

nejsem ale při vědomí.

 

Ráno se vzbudím s dobrou náladou,

Ona však mě jedním pohledem zpraží.

Den je v háji, já se loučím, přichází noc probdělá.

Dlouho jsem se nevyspala,

nemám na to klid.

 

Chtěla bych klidnou noc zažít, bez nočních můr šílených.

Chtěla bych se jednou vyspat,

jednou zažít klidný den.

Je tak těžké nechat mě žít,

stačí si jen uvědomit, že už nejsem holčičkou školní.

 

Chtěla bych si přát,

že to co se děje je jen zlý sen.

Hádky mě nebaví,

duše mě z toho bolí,

ona se v nich zjevně vyžívá a mě to trápí.

 

Básní jsem vám pověděla,

co na srdci mě tíží,

nemám to lehké,

žít s macechou co na srdci si hada stříží.

 

Žít tento život mě nebaví,

drží mě tu jen ony,

mé lásky zvířecí.

---

Někdo má život jako v pohádce, někdo spává na hrášku. Já žiju však v horroru co jen noční můra není.

Doufám, že se Vám můj pokus o poezii líbil. Měla nastínit můj život, to co já zažívám.

Když zanecháte komentáře, na srdci mě to zahřeje.

 

AlisonDL

Autor: AlisonDL, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Život jako pohádka? To nikdy nebude mi přáno:

Ach, Alison! Jak jsi skvělé!
Konkurenty nemáš!
Úžasný, boží, nepřekonatelný, suprový a dál nevím, je večer, víš co.

Já se taky nelituji, nemám za co. Nikdy mě to ani nenapadlo.
Tahle básnička je u mně v počítači už nějaký měsíc, a napadlo mě ji sem dát, a zjistit názor na mé "básnické střevo"... :-D
Na knížku se podívám, jelikož čtení miluji.

Osobně nevím, co bych ti na to měla napsat. Nelituju se už dlouho, asi tak od svých čtrnácti, protože jsem zjistila, že každý, ale vážně každý má nebo měl v životě NĚCO. Já se nebudu vypisovat ze svýho příběhu do komentáře, na to mám poezii, já ale nemám ráda, když o mně moc lidí něco ví, takže na to jdu okatě.
Je fajn najít si něco, co tě při tom životě udrží, například nebýt našeho pejska, myslím, že moje babička by už tady nebyla (a naopak - takovou závislost člověka a zvířete jsem snad ještě nezažila). Já mám zase pár opravdových přátel a hlavně jsem se začala zajímat o úspěšné přání si (asi před dvěma třemi lety). Dostala jsem se k tomu díky knize "Jak si správně přát?" od Pierra Franckha (má to další dva díly a karty, ale to už je vyloženě komerce, jeden návod stačí). Pokud máš možnost, určitě ji vyhledej. Protože já jsem vážně zjistila, že pokud člověk věří a má dobrou techniku, funguje to. Začínala jsem s objednáváním parkovacích míst, když bylo všude plno a jeli jsme nakupovat, funguje to i u příjezdu šalin, každopádně pokud chceš, aby se tvůj život změnil, je to to pravé. Měla jsem problémy s členem rodiny, odmalička, a o letošních prázdninách se to všechno vyřešilo; hned potom samozřejmě nastoupila další bomba, ale to už nějak zvládnu. Myslím, že silní lidi to vždycky zvládnou, a pokud se v tom přestaneš utápět, bude ti fajn.
Ať tak či tak, držím ti palce, aby bylo brzo líp.

Perla:
Děkuji za pochvalu, já nikdy nebyla ta co by skládala básničky, ale někdy mě něco napadne a občas z toho i něco vznikne.
Vím, že třeba v tomto ohledu nejsem sama, kdo tohle zažívá. O to horší je, když je to vlastní matka, který ti vyčítá že můžeš za vše.
Měla jsem už tolik temných chvil, nakonec jsem našla i těch pár světlých. Mojí pejskové. Psí výstavy, jsou to pudlové, takže při stříhání se dokonale odreaguji. A pak i psaní, vím že se můžu ze všeho vypsat, a nikdo mi nic neřekne. Pak se i nejraději toulám v přírodě s foťákem. :-)
Zkus si najít nějaký světlí bod, uvidíš, pomůže ti to, tak jako mně.

Děkuji za pochvalu i tobě, martinexa.

Bolo to krásne. Keďže ja poeziu neovládam, tak toto sa mi veľmi páčilo a ešte viac sa ma to dotklo, keďže podobné niečo zažívam aj ja. ALe nikdy ma nenapadlo písať, pretože o sebe nechcem veľa prezradiť. No táto báseň ma vážne chytila za srdce.

Musíš to mít hodně těžké. Básnička je moc krásná, ale obsah je smutný

Přidat komentář:

Nick:

Text: