Nějak jsem měla slabou chvilku a sepsala jsem několik slov, co ani nedávají smysl... možná... Vzpomínala jsem na blízkou osobu a nějak tohle mě napadlo.
25.06.2014 (12:00) • • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 865×
Vzpomínky plují někde v paměti,
atmosféra se měří v napětí.
Slzy tvář skrápějí
a staré rány se nehojí.
Proč se prostě nemůže vrátit čas?
A já bych tě měla zas,
vyprávěl bys mi příběhy
plné života a něhy.
Není chvíle, abych nemyslela
na den, kdy se země po tobě slehla.
Tak co bude dál?
Tam na varhany mučivý tón hrál.
Nastane tma kolem nás,
v očích se protrhne hráz,
už nikdo nezastaví ty slzy smuteční.
Ztrácím se v obloze večerní.
Nikdo nezná odpověď ani otázku.
Kam si odešel na poslední procházku?
Třas ovládl celé mé tělo… je tu chlad…
To v tobě uhasl poslední hlad.
Svíce dohořívá slabým plamenem,
Tak možná končí stezka životem…
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Vzpomínky zármutku...:
děkuji za nazory.
Enderson: Já vím, do dokonalosti či té hezké fáze básničky to má hodně daleko, ale jsem ráda za názor. Někdy se pokusím to upravit do lepší podoby.
Je to poměrně zjednodušené, ale nedovolím si říct že pěkné, spíše lehce líbivé. Paměti - v napětí; to je velice obstojný rým, na podobné se to chce soustředit více. Myslím že tohle má jistou naději na úspěch, za předpokladu, že na tom ještě trochu zapracuješ :)
Pěkné. :) 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!