"Hodnotu přítele poznáme, až když jej ztratíme." (Francois Quesnay)
08.01.2013 (11:00) • Starr • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1225×
Začínám si pomalu zvykat
na prázdné místo po svém boku.
Ale nechceš mi snad tvrdit,
že jsem ti jen snítkem v oku?
Že podle tebe
mi jebe.
Víš, tohle by o sobě přátelé říkat neměli,
ať už jimi byli dávno jakkoli.
To ti ještě nedošlo,
že jsem s tebou skončila?
A mohla bys, prosím, kdyby to šlo,
už se na mě vůbec nedívat?
Protože už tvé lži prostě nechci dál snášet.
Je to jako nad propastí se vznášet,
když vím, že my dvě
už nikdy nebudem své.
A vůbec, co tady zase děláš?
Neřekla jsem ti to dost jasně?
Snad předstíráš, že mě neznáš?
Nebo se mi jen vysmíváš chladně?
Ale co, mně nevadí to zopakovat –
my dvě se už prostě nebudem vídat.
A kdyby sis snad někdy náhodou vzpomněla
(když naděje prý nikdy neumírá),
ráda ti připomenu, že kdysi´s mě znala.
Já už ale nejsem ta malá holka,
která ti na všechno skočila.
Právě sis získala nového soka.
Ještě pořád ses s tím nespokojila?
Tak mi teda řekni, proč tu jsi,
než se mi tento okamžik natolik zhnusí,
že ti hezky do očí řeknu svůj názor.
A věř, nebyl by to zrovna spisovné češtiny vzor.
Počkej, ty ses mi chtěla omluvit?
Tak to potom promiň, kamarádko.
Měla´s říct dřív.
Protože já už toho prostě mám dost.
Pochybuju, že se nám někdy povede
překlenout mezi sebou znovu ten důvěry most
a odklidit nechuti závěje.
Nezdá se ti, že jsme se sobě až příliš vzdálily?
Nehledě na následky se zničily?
Že už nikdy víc…
Že prostě nezbylo nic?
Ne, promiň, takhle už to dál nejde.
Ty ledy mezi námi neroztají prostě jen tak.
Za nás obě doufám, že to brzo přejde –
že z našeho přátelství zbyl jen vrak.
Autor: Starr (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek To, co zbylo z přátelství:
I já už jsem si tím prošla... i když vina byla na straně nás obou... Nakonec to ale naštěstí dobře skončilo :D
Jinak, básnička docela pěkná, zvlášť ta první sloka, ta byla dokonalá.
to je hezký, mě se taky stalo něco podobnýho :) nejdřív jsem měly chuť jí psychycky týrat, ale když jsem zjistila, že je pro ní důležitější někdo jiný, než dlouholeté přátelství semnou... Poslala sem jí tam kam patří.. Nejlepší kamarádky :D připadá mi jako by mi celý žovot lhala.. Ale máš to opravdu pěkně napsaný ;)
Grace: Vím, jak ti je. Nejhorší na tom je, že zrovna jí jsem vážně věřila... A pak přijde pár slov pochopených jinak, než jak byla myšlena, a je to v...
Martinexa: Zášť... jo, tu jsem vůči ní taky cítila, ale tohle jsem psala spíš s odevzdaností. Každopádně díky za pochopení.
Jo, tak tohle mi něco připomíná. Jde z toho cítit zášť a já tě úplně chápu.
Taky prožívám zrovna něco pohodnýho. Je to smutný ztratit dobrého kamaráda, ať už kvůli malé chybě nebo z hloupého rozmaru.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!