Moje druhá básnička. Tuhle jsem vymyslela dnes ráno po probuzení. Připadá mi trochu divná, ale snad se bude líbit.
07.09.2010 (19:00) • Kassiel • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 926×
Venku se stmívá, zavládl strach.
Na lesní cestičce zvířil se prach.
Bojím se temnoty, pomalu plíží se.
Sedá mi na boty, když kráčím po lese.
Vkrádá se do duše, tělo mi objímá.
V neblahé předtuše, vlády se ujímá.
Nohy mě nesou pořád dál a dál.
Připadá mi, že za mnou někdo stál.
Nohy mě nesou teď už rychleji,
Běžím daleko v mizivé naději.
Snad utekla jsem, kdo ví.
Co to bylo? Kdo odpoví?
To jsem jen já, tvůj strach... ozvalo se ze křoví.
...a nebudu to já, kdo tuhle báseň dopoví...
Autor: Kassiel, v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Temnota:
Mě taky. Taky bych chtěla by mě to po ránu takhle myslelo :D Já jsem v tu dobu vždy naprosto nepoužitelná 
Mě se to líbí... 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!