OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Snadno nabyl, snadno pozbyl

Nikdy si nezahrávejte s něčím srdcem, protože občas stačí hrozně málo... AEN

12.11.2012 (11:00) • AndieEtNon • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 735×

Snadno nabyl, snadno pozbyl

 

Měl jsem ji, cítil jsem ji v náručí.

Myslel jsem si, že nic vím mě netěší.

Pak ale přišla ona.

Její uhrančivé oči.

Jeden pohled na ni

a byl jsem jak na kolotoči.

 

Cítil jsem tíhu na srdci,

ale hodil jsem ji za hlavu.

Já od ní nic nechci,

jen nějakou tu zábavu.

 

 Jeden večer stačil k tomu,

abych všechno zničil:

Zlomit srdce mojí milé

a bez „promiň“ se hned otočil.

Ona seděla doma

a tváře již rudé,

panebože proč to bolí?

Jak to teď dál bude?

 

Proč musela ona,

zrovna moje sestra?

Kdybych to jen tušila,

nikdy bych ji nepřivedla.

Věřila jsem, věřila jsem mu.

Jen hloupá husa jsem byla,

a teď jen sobě lžu!

 

Sáhnula po ní, drahé kamarádce,

ona jediná byla v jejím životě rádce.

 

Krev teče po bělostné kůži,

má nádhernou barvu jako sto růží.

Jedna rána pronikla hlouběji,

minula jen tepnu těsněji.

 

Ale ten pocit, cítit tu bolest,

prokletá propast a bezedná lest.

Bílá kůže je rudá jak karmín,

nikdy nebylo účelem se zabít!

 

Ale nyní, když už vše skončilo…

Proč mě to proboha tolik moc zničilo?

Druhý den ve zprávách viděli tu novinu.

Zničili nebohou, nevinnou holčinu.

 

Výčitky svědomí teď už nic nespraví.

Jednou si užili a teď už se neznají.

Stálo to za to?

ptá se sebe znovu.

Po roce v depresi ulehaní k ní, do hrobu.

Autor: AndieEtNon (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Snadno nabyl, snadno pozbyl:

Wow... Až se mi nahrnuly slzy do očí... Klaním se před tvým umem...

varila mysicka kasicku a chtela toho tolik rict, ze pak nevedela vubec nic... Caste opakovani zajmen bylo nudne, nechtene a kazilo aspon tu trosku ze zazitku... Prilisna snaha vede k tomu, ze clovek zkazi i tak mozna slibnou vec... Priste min myslenek nebo alespon vic klidu... U tohohle ani nemuzu rict, ze kdyz si ty chyby odmyslim, ze se mi to libilo... Kazi to proste moc veci... 3, 2, 1

Nechci opakovat dva komentáře přede mnou, takže..
Ale jinak -

Mně přišlo, že za tímto textem je ještě mnohem víc, co vidí jen autor textu a čtenáři ne - což je jasné, protože mu do hlavy nevidí.
Celou dobu jsem cítila, že si jsi naprosto jistá, o čem píšeš, co chceš říct, ale potom že těch myšlenek bylo už tolik, že jsi to všechno namíchala a potom nedbala na to, jak se čtenáři budou cítit. Takto mi to přijde, já osobně si nemyslím, že to je špatné, poslední verše se mi líbily, akorát ta věc se střídáním osob mi trochu... vadila, protože v textu nebylo ani žádné oddělení, nic, co by mi řeklo víc. Možná je to můj problém, moje nepochopení, to nevím. Konec s hrobem... Vím, jak jsi to myslela, rozhodně jsi to měla namyšlené už od začátku, ale nepřišlo mi to tak dramatické, jaké to asi mělo být. Toť laický názor, ode mě vše.

Bylo to hodně zmatené nejdřív je to z pohledu jeho pak z pohledu jí a pak ze záhrobí nebo jí nevím. Bylo by lepší teda aspoň pro mě kdyby to bylo z pohledu jednoho vypravěče. Některá slovíčka mě tam moc nešla do rytmu. Líbil se mi kontrast rudé krve a bělostné kůže a pak bílá růže je červená jak karmín to bylo taky hezké.

Přidat komentář:

Nick:

Text: