OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Pocity polibku

Jaké to je poprvé, když se dva lidé políbí?
Moje první básnička, tak mějte slitování. Jinak přeji pěkné čtení. :)

14.08.2014 (19:00) • • Básničky • komentováno 15× • zobrazeno 2164×

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem se nebála,
přesto se ona chvíle, byla tak nádherná, udála,
a i když jsem se mu zezačátku nejspíš moc nezdála,
v tu chvíli jsem ho dostala do kolen, prostě paráda.

Jemně jsem přisála své rty na ty jeho,
a v tu chvíli jsme byli jako jedno, jediné tělo,
v tu chvíli jsem byla přitisklá k němu jenom,
byla jsem Catwoman, Sněhurka i Marilyn Monroe v jednom.

Byl setsakramentsky dobrý, to byl,
svou vznešeností všechny mé nedostatky snad i zakryl,
snad by se mnou jednou možná i žil,
pak však ten osudný a můj první polibek skončil.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Pocity polibku:

Neměj strach, poezii piš klidně dál, jen pád tě naučí nespadnout.Každopádně tady se rozjela debata spíše o názvu, nevhodně zvoleném, než o díle samotném. Chyby jsem já osobně nepřehlížel, vše co bylo třeba vytknout jsem vytkl níže. Měl bych pro tebe radu, pokud chceš pokračovat v poezii a já pevně doufám, že ano, tak doporučuji poezii číst a zajímat se o ní. Zkoušet staré i nové věci a jedině tak se dostaneš tam kde ti budou ostatní sahat sotva po kotníky. Potenciál je v každém, ale jen někdo jej dokáže využít.

K téhle debatě... nejsem básník, nikdy jsem nebyla a nejspíš ani nebudu. Nemělo to být umělecké dílo, je to spíš pokus, představa. Není reálná, to ani náhodou. Nemám v poezii moc zkušeností, jenom jsem to zkoušela. Nemyslím si, že verše jsou dokonalé,a ani ten zbytek. Osobně v tom však rytmus cítím, ale každý to má jinak.

Vážím si kritiky, takže teď vím, že poezii mám psát mnohem lépe, nebo raději vůbec.

P.S. Když píšu, že je to můj první pokus a prosím o slitování, nejspíš tím nemíním to, abyste mě slovně ukamenovali.

:D

Převedu to do praktického života.
Něco uděláš a rozhodně to není podle představ nadřízeného.
On ti může říc dvě věci:
1: Seš blbec udělej to líp.
2: Dobrý. (Přičemž následně pošle někoho jného aby to udělal)
Takhle to funguje a jinak ne. Komentář "Opět povedené" Autorku nikam neposune. Dá jí to jen naivní představu o tom jak se jí povedlo něco co se jí naprosto zhroutilo mezi prsty. Takovéhle komentáře dělají z potencionálních umělců blbce...
Z tímto faktem je třeba se srovnat.

Mechaniculum: Já nikoho neobhajuji a rozhodně nikoho neschazuji... Jen zkrátka vyjadřuji svůj názor o něco mírnějším způsobem a ne tak úderným jako Enderson. Ono totiž takové, dá se říct skoro až nespolečenské vyjadřování dokáže člověka někdy i odradit. A to asi nikdo z nás nechce, no ne?

Lidé, vy mě ničíte... hnát mě k poezii... já vím, že to neděláte schválně, ale když se tu strhla taková diskuse (štěkanda, jak to ráda nazývám - ale pro dobro všech svůj slovník používat nebudu), tak přece nemůžu nezlobit taktéž... ač upozorňuji, že poezii nerozumím, takže vám to řeknu jako čistokrevný laik:
Druhý verš... poví mi někdo, co tam dělá ta vložená věta? Ehm... ne, že by neměla význam, ale netuším, jak jí přečíst v souvislosti s jejím okolím....
Zkazil mi to konec čtvrtého řádku; "prostě" je jedno z pro mě zakázaných slov, které jednoduše nevidím ráda - v běžné mluvě jsou totiž všude a neustále se opakují. Mimochodem, zdá se mi to jen, nebo délka tak nějak nemá pro autorku žádný význam?
Ehm... mohla bych s tímto pokračovat, protože se tam vlastně pořád opakuje dokola to samé, další slovo, které bych zakázala by bylo třeba u prvního řádku poslední sloky (tak nějak spíše nevědomky jsem přešla z označení "verše" na "řádky", jak si můžete všimnout...) ono "setsakramentsky", přičemž "to byl" bylo posledním otráveným šípem, jenž zasáhl mé srdce.
Milostnou poezii běžně nečtu, poezií obecně se nezajímám, a tak ti na rozdíl od mého básnického kolegy Endyho nepovím, co je tam špatně, ovšem vyjádření mého laického názoru je jednoduché: Nelíbí se mi to, neumím to zarecitovat a nic to ve mě nezanechalo...

Post Scriptum: Už mě k žádným dalším básničkám nepouštějte, stejně u nich nemám co dělat...

Henley, to nikde netvrdím pokud umíš číst, což předpokládám, že umíš. Říkám, že tato jednoduchá forma niķoho neosní, ani zvlášť nezajme, a že omuto tématu zkrátka. Nesedí.

Když to řeknu ošklivě, funguje to dobře jako umělecký prostředek, ale jako kostra se to drolí.

A omlouvám se za chyby. Sedím ve vlaku a moje xperia mini pro si opět dělá co chce.
Pokud bude chtít autorka kritiku, klidně mi může napsat. Pokud kritika naopak vadí, může opět napsat, ale myslím si, že toto pouze pomůže.

A Henley, neobhajuj cizí díla před kritikou a neshazuj kritizujícího. Ikdyž byl Enderson hodně ostrý, řekl to co je pravda. A pokud bude autorka svědomitá, může si nakročit dobrým směrem.
Tím, že ji falešně uvádíš do pozice ochraňovaného ji skodíš. Navíc, toto svědčí o lehké nevyzrálosti tvého úsudku, tím že shodíš kritika, že špatného díla mistrovské neudělaš.
A když budu pokračovat. I prostý hlupák si může všimnout cenného detailu.

PS: Myslím si, že většinu slov, která se z textu bůh ví proč vytratila, si dokážete hravě domyslet.

Mechaniculum: A kdo říká, že verše musí být jen ve formě "abab" nebo "abba". Jen malá připomínka, jinak tvůj názor nevyvracím.

Nechci tu nikoho urazit a nechci se nikoho dotknout, ale nedá mi to neokomentovat tento kus.

Možná je to tím, že se před chvílí dočetl Sofoklovu Antigonu, ale promiň Henley, poezie a lyrika je něco, co musí mít člověk v krvi. Poezie není próza, žije vlastním životem a má vlastní pravidla. A ten kdo je nectí a nevnímá, vytvoří v nejlepším případě naivní dětské dílko. V horším případě naprostý odpad.

Nebududilo shazovat. Jde o prvotinu, autor se učí. Zdůrazním však, že Endersonova slova podporuji.

Milostná témata po autorovi vyžadují znalost tohoto oboru. A neurazte se, ale čím dal víc mi to, a to hlavně díky zdejší růžové próze, připomíná internát. Možná se to leckoho dotkne, ale psát o věcech, o kterých vůbec, ale vůbec nic nevím je nehoráznost. Opovážlivost a amatérismus autora nemá v tomto případě komentovat. To ale spíš, jen tak na okraj, aby se zamyslelo širší publikum.

Teď k dílu. Basnička působí velmi kostrbatě. Skládat něco takového ve formě veršů aaaa aaaa aaaa svědčí o neznalosti formy i skladby. I kdyby zde byla sebelepší myšlenka, úroveň dílka to neuvěřitelně sráží.

K tomu velmi naivní líčení milostného prožitku a přirovnání jako vystřižené z dámské beletrie dělají z veršů prachobyčejné klisé.

V prvé řadě by si autorka měla vypěstovat širší povědomí o tématu. Myslím si, že by nebylo špatné zabruslit do děl některých romantistů. Nebylo by na škodu si hodně věcí načíst a udělat si obsáhlý obraz.
Vůbec by neuškodila učebnice literatury pro střední školy 1. - 4. Díl. Díla, forma i skladba jsou u děl zajímavě popsány.

Dle mne si autorka zvolila nesmírně těžké téma. Já bych se třeba domilostne poezie a takovýchto témat ani za mák nepouštěl.

Přeji autorce, aby si vzala má i Endersonova slova k srdci. Jsem si jist, že dobře mířená kritika dokáže autora posunout a pomoci mu k vyššímu levelu.

Hodně štěstí.

Na první básničku je to více, než dobré.
Endersone! Začátky nikdy nemusí a ani nemůžou být dokonalé. A momochodem, když ti tak záleží na detailech, slovo symboly se píše s tvrdým "y".

Přidat komentář:

Nick:

Text: