Mladá dívka, leží v nemocnici. Umírá, ale svými myšlenkami je někde úplně jinde... Kde? Přečtěte si tuto báseň, a uvidíte.
12.10.2011 (18:00) • BloodyMoon • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 573×
Věčnost.
Tak dlouhá to doba,
která nikdy nekončí,
a pořád,
pořád mi po tu dobu valí z očí,
slz kopce,
jakoby už nikdy neměli dojít konce.
To je kvůli tobě, bratříčku.
Nebýt tebe, měla bych se lépe.
Alespoň o trošičku…
Kvůli tvé ostré lži,
která tak strašně bolela,
pálila,
k šílenství mne přiváděla.
Proč jsi mi to udělal?
Krvácí mi srdce,
uši mám plné popele,
z té strašné lži tvé.
Pomoci se nedočkám,
sice už na ni věčnost čekám,
ale pro jistotu, ještě pár chvil počkám…
Pár chvil,
jak je to proti věčnosti krátká doba.
Padá na mne mdloba.
Umírám pomalu,
ale cítím, že za pár chvil se dočkám,
a na druhý břeh se odeberu.
Umřu bez tvé omluvy,
a to mne asi nejvíce bolí…
Proč jsi byl tak zlý…
Prolhaný…
Ach, to nikdo neví.
Bratříčku…
Ty můj bratře jediný,
mnou tak moc milovaný,
tolikrát oplakávaný…
Proč jsi mi to udělal, můj drahý bratře?
Měl jsi svou mladší sestřičku bránit, a chovat se k ní dobře.
Stejně jako já, tvá mladší sestřička, jsem opatrovávala tebe,
lituji tě, vidím, jak se venku postupně zatahuje nebe.
A já odcházím…
Sbohem bratříčku,
a neboj se,
já ti odpouštím…
Autor: BloodyMoon, v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Pár chvil před smrtí:
Před chvílí jsem četla tvou první poezii a nebyl to právě můj šálek kávy. Nedalo mi to tedy a vyhledala jsem si od tebe další dílko.
Bohužel však musím zkonstatovat, že mi nesedla tvá poezie celkově. Máš stejně jako já sice oblibu v pochmurných a temných skulinkách mysli, ale to, jak volíš a skládáš slova, mi nedovolí prožít je a dotknout se alespoň okrajově těch pocitů, o kterých píšeš.
Každýmu se líbí něco jiného a nikdy se nezavděčíme všem, ale já za sebe rozhodně tvrdím, že to je perfektní! Možná nevím o co přesně tu jde, ale nějakým způsobem mě ta básnička chytla a jak bylo na konci "...a neboj se, já ti odpouštím" to bylo prostě úplně úžasný! Já osobně dávám palec nahoru
Nevím, co přesně měl být záměr, tak trochu nechapu, co si tím chtěla říct... Je to tak divně ponuré a nic neříkající... Zkus to jinak, veseleji...
páni...nemám slov...je to hezké a smutné a nakonci to
: já ti odpouštím to mě vážně dojalo
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!