Čas možná zas zpraví to, co způsobil.
Básnička o mých momentálních pocitech a o vztahu, ve který už přestávám doufat.
25.04.2010 (17:00) • Noctuelle • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 1005×
Polední slunce svítí
na mou tvář, ale
vzpomínky nehřeje.
Básníkům utrhli křídla,
pak vzlétnout nemohou,
pak umírá i naděje.
Spadané listí v
odstínech zlata a krve
na hrob ti vyskládám.
Pocit, že vyprahlá
jsem až na dno.
Do srdce zakládám
tvé oči, když nechávala
jsem tě ve tmě stát
s nápovědou.
Zítřejší paprsky zas
prosvítí mé sny, ale
lepší práci neodvedou.
Zas budeme stát vedle sebe
A každý úplně sám.
Autor: Noctuelle, v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Osamělí:
Děkuji! :) Chtěla jsem vyzkoušet nějakou pro mě netypickou skladbu básně a nakonec z toho vyšlo tohle. :)
Hezké, takové osvěžující po všech těch obkročných rýmech. Podle mě se ti to povedlo, držím palce hlavně v realitě:);).
Je to nádherně napsané... skoro mě to dojalo k slzám. 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!