Ona, Oni, On, Osud, Čaroděj • OurStories.cz ~ naše povídky

Toto je série 5 básniček, které tvoří jeden větší příběh o lásce, neštěstí, kouzel a smrti...

22.09.2009 (14:00) • Soren • Básničky • komentováno 1× • zobrazeno 1548×

Ona
Žár konečně upadá,
Slunce již zapadá,
Dívka z domu vychází,
Strach kolem nachází,
Lidé před ní zrak sklopí,
Jen potíže si tím tropí,
Dívka však jen prochází,
Její družina si je nachází,
Ti co ji následují,
Nemrtví si říkají,
Ona však chce být jiná,
Proto stále od nich utíká,
Pokaždé ji ale chytí,
Pokaždé ji uvězní,
Na útěk se již znovu chystá,
Však někdo ji za ruku chytá,
Ohlédne se a spatří ho,
Svého věznitele jak běží s ní,
Drží ji rukou jeho,
Kam však běží bez štěstí?

Oni
Okolo všude sněží,
Oni však dál spolu běží,
Ruku v ruce jsou,
Přemítají nad budoucností svou,
Prokřehlí zastaví se,
Obejmou a políbí se,
Proč tedy dívka utíkala,
Když svého věznitele milovala?
Necítila se svobodná?
Osud nejistý má,
Noc pomalu ubíhá,
Co dál? se muž ptá,
Ani jeden neví,
Vše se temně jeví,
Noc se již krátí,
Rozhodli, že se vrátí,
Dají se znovu do běhu,
Nohy se brodí ve sněhu,
Blíží se již svítání,
Lidé vidí jen míhání,
Družina si jich všimne,
A hned je následují,
Slunce nad nimi svitne,
Oni však do domu vcházejí,
Slunce nikoho nespálí,
Oba nad osudem přemýšlí.

On
Přes slunečný den oba spali,
O osudu svým dál přemýšleli,
A však již v tu dobu,
O všem ví pán domu,
Obou dvou hostitel,
A zároveň věznitel,
Láska ho vůbec nezajímá,
Jejich osud v rukou má,
Nad trestem pro ně přemýšlí,
Hrozný osud jim zamýšlí,
Plný krutých chvil němých,
A to nejen cestou chudých,
Když slunce zapadá,
Oba dva si zavolá,
Soudit je už nebude,
Už to dávno má odbyté,
Vyřkl tedy ortel tvrdý,
Avšak muž zůstal hrdý,
Oba na sebe pohleděly,
Bolestně se zatvářily,
Ptáky se stát měli oba,
Pro každého však jiná doba,
Muž ptákem v noci bude sám,
I den stráví někde sám,
Avšak dívka ptákem bude ve dne,
Poté sama v noci lovit hodné,
Pro oba to úděl hrozný,
Dívky duch byl nezdolný,
Avšak ptákem muž se stal,
Do noci sám smutně odlétal,
Dívka do noci odešla,
Stále jen a jen brečela,
Stále se vídali ale jen v jiných podobách,
Kdo jen jim pomůže v těhlech mukách?

Osud
Muž v ústraní stál,
Pták na ruce dál,
Lidé okolo prochází,
Údiv nad nimi nachází,
Muž s ptákem smutně mluví,
Co dělat ani jeden neví,
Slunce pomalu zachází,
Muž raději odchází,
Obou změna podob nastala,
V tom smutná dívka vstala,
Muž zmizel a jiný pták se objevil,
Nikdo z lidí se tomu ani nepodivil,
Tak čas pomalu ubíhal,
Osud stejný stále dál,
Oba dále stejně nezlomní,
Stále doufali ve spasení.

Čaroděj
Dívka se do běhu dala,
Až do lesa se dostala,
Došla až k chýši temné,
Kam by jste nešli ani ve dne,
Dovnitř nebojácně vešla,
Uvnitř čaroděje našla,
Vše, co se stalo mu vylíčila,
O pomoc pro oba poprosila,
Čaroděj jim chtěl vyhovět,
O vhodném kouzlu šel přemýšlet,
Pro různé květy do lesa odešel,
Ani jeden na zradu nepomyslel,
Když se vrátil s kvítky,
Zapálil si pod kotlíky,
Lektvary v nich začal vařit,
Že by se jim začalo dařit?
Oba se posléze lektvaru napili,
V té chvíli se k zemi sesunuli,
V tom dívka se probudila,
Na svého druha se zahleděla,
Muž ve svém těle na zemi ležel,
Strach po zádech dívce běžel,
Vstala v srdci bolest a žal,
Cos mu to, čaroději, dal?
Čaroděj se na ni podíval,
V tom muž náhle vstal,
Dívka na něj pohlédla,
Smrt jí ho vrátila,
Konečně se objali,
Společně se zasmáli,
Pryč konečně jsou strasti,
Bez nich odešli z vlasti,
Konečně volní,
Konečně šťastní,
Útěkem trápení začalo,
Odchodem však skončilo.