OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Okřídlený lev

Básnička, kterou jsem složila, když mi bylo devět. Taková vzpomínka a vyjadřuje moje tehdejší sny.

31.10.2010 (16:00) • texy • Básničky • komentováno 7× • zobrazeno 1309×

Okřídlený lev

 

Za mnou přilétá

můj okřídlený lev,

na zem usedá

po dlouhých dnech.

 

Hříva zlatá jako slunce,

srst hnědá jako kůra.

Oči připomínají svit měsíce,

není to žádná stvůra!

 

Za chvilku na něm poletím

do vytoužené země.

Jen co ho nakrmím,

přijde ke mně.

 

Nasednu na jeho měkký hřbet,

zavřu oči a pevně se chytnu.

Najednou se se mnou točí svět.

Vím, že teď spadnu.

 

Lvíček ale bystrý je,

chytí mě zpátky na svá záda.

Potom zamíří do své sluje

s pocitem, že ho mám ráda.

 

 

Děkuji za přečtení. Jako malá jsem si přála mít okřídleného lva, který by mě "vozil" do školy. Každý měl nějaký sen, jaký byl ten váš?

Autor: texy (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Okřídlený lev:

Opravdu se ti povedla. Já jsem s básničkami začala až ve 12. A můžeš mi věřit, že ty moje byly a pořád jsou asi tak o level níž, než je ta tvoje. Takže

Tohle je taková nádhera! Vážně se ti to moc povedlo... Já jsem byla až do svých 15 let zakletá... Strašně jsem si přála, aby ten obr umřel... Jenže teď to není obr, ale démon a je tu pořád...

Helenko, tohle je naprosto nádherná básnička. Byla jsi šikovná už když ti bylo devět a je to čím dál lepší.
Jen tak dál.

To je nádherné

Moc pěkné, roztomilé.

Páni... To bylo moc pěkný a roztomilý Byla jsi fakt šikovná, když ti bylo devět Já měla tehdy snů... Většina se jich ale změnila.

Hehe, pekná básnička. Musela si mať naozaj veľkú fantáziu. Ja keď som bola malá, priala som si lietať. Chcela som sa postaviť na strechu a jednoducho vzlietnuť. Našťastie som to nikdy neskúšala.

Přidat komentář:

Nick:

Text: