OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Nikdy nezapomenu

27.09.2011 (17:00) • NikkiMeek • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 685×

Všichni se někdy bojí,

ale to není důvod mít strach

a i když mě Tvé srdce opouští,

tak já to proměním v prach.

Všichni někdy křičí,

cítí se jak v pekle,

už je to však lepší,

tak proč nebe stále brečí?

Tohle nejsem já,

ale přesto jsem svá,

nejsem pomstychtivá,

možná jen zraněná.

Vidím, jak uvnitř hoříš,

cítím usměv na mé tváři

a je mi jedno jestli nevěříš,

protože já to nevezmu zpátky.

Voda a oheň,

tak rozdílný si jsou,

ale my podobní si byli,

jak prchající lidi před tsunami.

Můžu mluvit o tobě,

přemýšlet o tobě,

ale to mi nedá,

Tvoje miluji Tě.

Tvá tvář je přede mnou,

ale to je jen vzpomínka,

můžu se dělat silnou,

ale to je jen přetvářka.

Všechno je to šílený,

sakra, proč už nezmizíš,

sakra, proč se nevrátíš,

zlato, Tvá existence je dar boží.

Když se probudím,

tebe tam nespatřím,

co jsem to udělala,

že jen ve snech tě uvidím.

Rty rudé jak krev,

oči šedé jak bouře,

nesnášíš mě, miluješ mě,

to vzpomínkou mou navždy zůstane.

Autor: NikkiMeek, v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Nikdy nezapomenu: