Upřímně, nevím jestli to dává smysl, a tak bych byla ráda za vaše komentáře, jestli to smysl dává. Jinak, opět mé deprese udělaly svoje. Je to přesně to, co cítím. Ale otázka zní, jestli jsem to vystihla dobře, abyste pochopili. Takže moc děkuji za komentíky, byla bych za ně nesmírně vděčná. Děkuji...
01.08.2011 (17:00) • SafiraDarkfire • Básničky • komentováno 15× • zobrazeno 1822×
Znova?
Zase?
Motáš mi hlavu?
Myslíš si,
že po tak dlouhé době,
můžeš přijít,
říct ahoj,
jakoby se nic nestalo?
Bez vysvětlení?
Bez jediného slova omluvy?
Bez…
NE!
Ale stejně s tebou jdu na pivo.
Stejně si s tebou povídám,
stejně se směju tvým vtipům,
a nedokážu zlobit se.
To není fér.
Jak můžeš?
Jak můžu já?
Jak to?
Proč?
To není možné!
A přece…
Podívala jsem se na tebe...
Svět se mi zatočil!
Myslela jsem, že už jsem z tohohle pryč.
Že už jsi minulostí.
Bránila jsem se.
Ale tys řekl jednu věc…
„Tomuhle se bránit nedá!“
Máš pravdu,
neubránila jsem se.
Co mi teď zbývá?
Snažit se bránit.
Udržet si zbytky důstojnosti...
Držela jsem se od tebe dál,
ale ty ses stále přibližoval.
A pak jsem narazila do zdi.
Usmál ses.
Stočila jsem hlavu na stranu,
snažila se odtáhnout.
Však chytil jsi mě kolem pasu.
Neměla jsem už kam utéct.
Tvé ruce…
Ach…
Tak hrozně hřály,
Na mém ledovém těle.
Teplo procházelo pomalu,
rozehřívalo každou část mé kůže,
svalů,
žil.
Srdce!
Ledová stěna opadla.
Zavzdychala jsem,
a tys věděl…
Vyhráno jsi měl.
Naklonil ses znova,
uhnula jsem,
s posledními zbytky sebeúcty.
Políbil si mě na krk.
Zatnula jsem zuby.
Ale vzdychat se mi chtělo.
Políbil jsi mě znova.
Určitě jsi studoval mou tvář.
S každým polibkem…
Tála…
Cítila jsem za polibky úsměv.
Otočila jsem hlavu zpět.
Usmíval ses.
Co jsi mohl vidět v očích mých?
Bolest?
Zmar?
Zášť?
Ne!
Vášeň!
Přitažlivost!
Jiskru!
Jiskru mého života.
Byl to spalující oheň,
oheň uvnitř mě.
Vášnivý, temný oheň.
Spaloval mě a sžíral.
Chtěl ukrást ti polibek.
A já už se neovládla.
Políbila jsem tě.
Bylo mi jedno, jak dlouho ses neozval.
Na jak dlouho jsi zmizel.
Kde jsi byl,
S kým…
Bylo mi to jedno.
Teď!
V tomhle okamžiku jsi byl můj.
Zatáhl jsi mě k sobě domů.
Nevzpírala jsem se.
Mohl sis semnou dělat cokoliv.
Byla jsem tvá.
Ráno jsem zmizela.
Jako vždy.
Nechtěla jsem, abys viděl…
Mé slzy…
Zase to tak bolelo.
Musela jsem odejít.
Jinak to nešlo.
Nemohla jsem u tebe zůstat.
Musel jsi trpět.
Za to jak si naposledy zmizel.
Odešla jsem já.
Naposledy jsem ti ukradla polibek,
a odešla se vztyčenou hlavou.
Něco, co jsem nedávno prožila.
Říká se, že jestli se někdo prochází v tvé hlavě, a ty jej nemůžeš dostat pryč, tak se tím netrap. Zřejmně tam prostě má být. I když to bolí... Já nechci aby tam byl... Ale... Kdo dokáže poradit?
Byla by to rada nad zlato... Ale tahle asi neexituje...
No snad ta báseň je srozumitelná a bude se vám aspoň líbit.
Budu vděčná za jakýkoliv komentář, děkuji...
Autor: SafiraDarkfire (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Motáš mi hlavu! Já nechci!:
rossieC: Absolutně tě chápu, protože přesně tohle cítím, já neumím psát rými, nejsou tam. Občas mě nějaký napadl. Ale já a rýmy nejdeme ruku v ruce, už ne. Moc děkuji za komentík. Moc si jej vážím.
Tak tohle je dokonalá báseň. :) Pustila jsem si k ní od Demi Lovato Skyscraper a můžu říct, že jsem se málem rozbrečela. 
A docela ti rozumim, protože něco podobnýho taky právě zažívám...
Tak to bolo niečo... ako vyjadriť dokonalosť? Bola to báseň plná bolesti, strachu i vášne. To všetko som dokázala zažívať s tebou. Rýmy niekde nesedeli, ale aj tak to tam pasovalo.
Ale teraz som v rozpakoch. Príde mi divné hovoriť aké je to dokonalé, keď je to také srdcervúce... Snáď aspoň ty pochopíš, čo cítim.
Segruška, moc moc děkuji za komentík, on stejně tohle nikdy nebude číst. Jop to všechno tak přesně je. Je to potlačené, protože mi nic jiného nezbývá... Do háje já bych si nejradši nafackovala, ten chtíč je taková potvora... Ach jo...:(
Je krásná, ale plna žalu, bolesti... vášně, kterou vůči němu tak mocně potlačuješ, protože víš že máš, i když chceš... Ale jo, když máš někoho v hlavě, tak tam asi má být, co by tam jinak dělal? Z těch slov je cítit všechno, a přece jen tak málo... pro něj...
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!