Kolik toho může být...
21.02.2012 (11:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 1318×
Proklínáš žár,
jež v očích byl.
Co dovede,
nikdo netušil.
Nesnášíš hudbu,
jež v srdci byla.
Jak je to dlouho,
co tlukot zahubila.
Vzpíráš se snům,
jež v ústech byly.
Ach, do paměti,
jak snadno se vryly.
Netoužíš po smíchu,
jež v uších zněl.
Byl to ten okamžik,
kdy všechno jsi měl.
Odmítáš vzpomínky,
jež byly vším.
Kde byla, kdes byl ty?
Konec je těm dním…
A tak kráčíš v tóninách,
znících jak ona krásná melodie –
Jistě si stále vzpomínáš,
jak při ní srdce milované bije…
Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Milované :
Hmmm představil jsem si planoucí svíčku pomalu uhasínající v jemném vánku. Obrazy jsou prokreslené a dá se říct, že práce se slovy se drží pořád stejné úronvě, ovšem stoupla kvalita symboliky, za to chválím.
Pro tuto formu bych spíše zvolil něco lehčího, nebo svižnějšího, tohle je takové malancholické :)
Ach, to je tak krásné! Dlouho jsem nic tak krásného nečetla! Nádherné!! 
Skvělá báseň 
Jednoduchá a pritom taká krásne úžasná básnička. A hlavne pravdivá
skvělé :)
Nádherná... 
Přidat komentář:
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!