Jedna duše a dvě těla • OurStories.cz ~ naše povídky

„Do důsledku nenávidět bývá ještě obtížnější než do důsledku milovat.“

François de La Rochefoucauld

14.05.2019 (09:00) • Levitate • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 2196×

Jsou to tisíce vyplakaných slz v očích suchých,

jsou to miliony sladkých slibů na popraskaných rtech,

jsou to nejkrásnější tóny v uších hluchých.

Je to jen a pouze má a tvá vina, a přesto chyba všech.

Protože jim to utrpení za nás dva stojí.

Miluješ mne, ale nedokážeš se mnou být,

miluji tě, ale nedokáži ti to zlé odpustit,

nenávidíš mne, ale nechceš přestat o nás snít,

nenávidím tě, ale nechci tě ani na chvíli opustit.

Protože za tu bolest ani já ani ty nestojíme.

Nezáleží na tom, který z nás poprvé úmyslně zranil,

ani jestli to byla vyřčená slova nebo promyšlené činy,

kolikrát jsem já tě pokořila, kolikrát ty si mne podmanil.

Už nejsme to jen my – prosby milencovy, nářky milenčiny.

Ztratili jsme dávno přehled, bolí to neustále.

A ty se mu směješ, protože příliš dobře pravdu znáš,

přijde ti ubohý s bezpodmínečnou láskou a milováním,

a když už to vypadá, že konečně nás se vzdáš,

přijdeš s minulostí. A před tou ho neochráním.

Protože neumím být s tebou. Ani bez tebe.

Tvou dívku nelituji, snad její dětinskost jí závidím,

protože to určitě nejsi ty, co bych od ní chtěla,

ale tak nějak jsem šťastnější, když… když tě s ní nevidím.

Protože i když lžeme si, jsme jedna duše a dvě těla.

A ty to víš. A já to vím.

A přesto ničíme nevinné bytosti.

Úmyslně - protože bolí to druhého o něco více.

Dali jsme zbraň i té nejčistší něze.

Nejsou emoce, ohledy, není lidskost, morálka.

Je pouze poražených. Nebude vítěze.

Z boje nás dvou stala se ta nejzbytečnější válka.

A já i ty dobře víme, jak tahle hra dopadne.

Protože neumíme žít spolu, ani bez sebe.

Autor: Levitate (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Jedna duše a dvě těla:

3. Levitate přispěvatel

19.05.2019 [14:22]

IsobelleFarbs: Moc děkuji za povzbudivý komentář, jsem moc ráda, že se líbilo. :)

TinkerTailorSoldierSpy: V prvé řadě moc děkuji za krásný komentář, moc mě těší, že se báseň líbila. :) Co se formy týče, tak pokud je mi známo, zřejmě tam žádná nebude, a ani jsem žádnou primárně nezamýšlela. Na konkrétní formy si nepřijdu dostatečně zkušená, málokdy se mi podaří do nich napasovat všechny myšlenky tak, abych se nestyděla a byla s tím spokojená do takové míry, abych to zveřejnila. (Občas mám problém tam i "narvat" rýmy, myslím si, že v některých částech je to i docela patrné.) :)

2. TinkerTailorSoldierSpy přispěvatel

18.05.2019 [0:56]

Krása, nechávám se inspirovat. Emoticon Takový možná hloupý dotaz - má tvá báseň nějakou pojmenovanou formu? Vídím tam ABAB schéma střídavého rýmu, refrény mezi slokami, ale na sonnet má těch slok nějak moc a to schéma mi na něj taky nesedí. A pak je tu ještě 6. sloka-nesloka - na refrén moc řádků, na plnohodnotnou sloku moc málo, ale je to psáno kurzívou, takže... mě to mate. Emoticon Ještě jednou, skvělá práce, jen tak dále! P.S.: Ve druhé sloce krásně stavíš na protikladech - nic nezahřeje u srdce tak, jako krásný protimluv.