Abbygail Renner, dvacetiletá studentka vysoké školy v Londýně. John River, dvaadvacetiletý student té samé školy. A Jeremy Renner, třicetiletý bratr Abbygail.
Abby si myslela, že konečně stráví krásné chvíle v Londýně spolu se svým bratrem na úžasné škole. To se ale mýlila. Do života jí vstoupí kluk, co jí změní celý pohled na svět...
17.01.2014 (13:00) • Destiney • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1120×
Kingston University
(Pozn. Vím, že by normálně nikde nenechali na pokoji spolu holku a kluka, ale mně to dobře hraje do karet.)
„Abby! Ale no tak! Nemůžeš jednou jedinkrát v životě vylézt z koupelny dřív než za pět hodin?" bušil Jeremy na dveře koupelny.
„Nech mě chvilku přemý... Ne!" ozvalo se z koupelny se smíchem.
„Mám si pro tebe dojít?"
„Eh, radši ne," odpověděla vyděšeně Abby a okamžitě odemkla dveře. Vzápětí dovnitř vpadl její bratr a začal si přehnaně rychle čistit zuby.
„Za pět hodin nám to letí," oznámil jí a vyprskal při tom většinu pasty kamsi do dály. Abby se znechuceně odtáhla a vlepila svému bráchovi menší pohlavek. Občas se choval jako malej.
Za půl hodiny se konečně Jeremy a Abbygail vykopali ze statku. O zvířata se budou starat jejich kamarádi. Po třech hodinách jízdy autem konečně dorazili na letiště v Praze. Odbavit a šup do letadla směr Londýn!
-O hodinu a něco málo minut později-
Stáli přesně u východu z letiště v Londýně. Abby se podívala na Jeremyho, on se podíval na ni.
„Společně," řekl Jer, usmál se a chytil ji za ruku. A společně, pravou nohou, vykročili ven z budovy letiště. Stopli si taxík a nastoupili směr Kingston University.
„Bojím se," zašeptala Abby a v ruce žmoulala přívěsek ve tvaru andělského křídla s nápisem Good. Jeremy ji obejmul a zašeptal jí do vlasů:
„To zvládneme. Vždycky jsme všechno zvládli, nemám pravdu?" Abby si povzdechla a vystoupila z taxi, které poté, co jim nespokojený a nevrlý řidič vyházel ven věci a řekl si o peníze, odjelo někam do centra Londýna.
„Páni!" vydechla a koukala před sebe. Stála před nádhernou obrovskou poloprosklenou budovou a všude kolem se hemžili lidé stejně staří i straší, než byla ona. (Pozn. Od teď mluví jen anglicky, kdyby mluvili česky, upozorním na to ;))
„Fajn. Takže, podle tohohle dopisu se máš hlásit na budově číslo dvě a já na budově číslo čtyři." Jeremy složil dopis a dal si ho do batohu s notebookem. Trochu pocuchal Abby vlasy, ukázal jí směr a se slovy 'to zvládneš' odešel.
Abby si znovu povzdechla, vzala svůj kufr na kolečkách, posunula si popruh od tašky na notebook na rameni, hodila si sluchátka do uší a šla určeným směrem.
-O deset minut, jedno nahlášení, čtyřech zabloudění a jednom konečném nalezení správných klíčků od pokoje-
„Halo?" zašeptala Abby do ticha pokoje, když konečně otevřela dveře. Nikdo tam ale nebyl. No jasně, vždyť je taky doba vyučování. Jí ale vyučovací hodiny začínají až zítra. Dneska dostala volno, aby se mohla rozkoukat po škole.
Hodila si tašku s ntb na postel, která se zdála volná, a zapnula ho. Mezitímco nabíhal procesor si šla vybalit do skříně, na které byl nápis: Tohle je tvoje skříň.
Po chvíli konečně naběhl operační systém a Abby si sedla k facebooku a odpověděla na všechny zprávy. Poté se odhlásila a zavítala na tumblr, kde se trošičku zasekla. No dobře, trošičku více. Když totiž do pokoje vpadl někdo rozcuchaný a okamžitě sebou flákl na postel, na hodinách na ntb bylo už určitě o takové dvě tři hodiny později. Ta osoba nevypadala, že by si všimla, že není v pokoji sama.
„Ehm, ahoj?" špitla Abby a upoutala tak na sebe velké hnědé oči té rozcuchané osoby. Ty hnědé oči chvíli nevěřícně koukaly na výjev před sebou. Pak se TA osoba zvedla z postele a postavila se přímo k Abby.
„A ty jsi kdo?" Mírně naklonil hlavu. Ano, byl to kluk. A moc hezký kluk. S velmi silným americkým přízvukem. Hnědé rozcuchané vlasy mu nehorázně slušely a v očích měl takové krásné jiskřičky. Abby to neuměla pojmenovat.
„Já? Já Jsem Abbygail Renner, nová studentka Kingston University. A tvoje nová spolubydlící." Se zájmem po něm házela očkem. Ještě pořád měla na klíně notebook se spuštěným tumblr a tam zrovna obrázek nějakého toho shippingu (pozn. Párování osob ze seriálů, filmů).
„Jasně, úplně jsem na tebe zapomněl, promiň," blýsknul po ní úsměvem a natáhl k ní ruku. „John River, tvůj nový spolubydlící."
Potřásla mu rukou a dál čučela do tumblr. Myslela si, že tohle je konec konverzace, ale John se začal ptát na různé otázky. Nakonec z ní vytáhl, že jí je dvacet, v Londýně je poprvé, nemá rodiče, že žije jen s bratrem, který přijel s ní, že je nezadaná a že bydlí v Český republice. Na oplátku z něj vytáhla i něco ona. Americký přízvuk trefila přesně, byl z Kanady.
'Tenhle den proběhl hladce, uvidíme zítra,' pomyslela si Abby a zavřela oči. Asi o čtyři metry dál už spokojeně chrápal John.
_______________
Chtěla bych po vás vědět, mám pokračovat? :) Líbí se vám?
Autor: Destiney (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Welcome to my life - Kapitola 1.:
Velice zajímavé. 
Jerry jako bráška je úžasnej 
Úžasné, suprové, boží. :3 Jeremy jako bráška k sežrání, stejně tak k sežrání je John. 
Jo, tahle povídka bude superiózní. No ne? Tady se taky ujíždí na tumblru? 
O trapné okamžiky určitě nebude nouze 
je jasné, že to bydlení je celkem nereálné, ale mě to se líbí hned to vypadá zajímavěji 
jasně, že chci pokračování, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat doufám, že se objeví i nějaké ty trapné okamžiky 
Jsem zvědavá na pokráčko, takže určo pokračuj
Zajímavé, jsem zvědavá na další kapitolu
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!