Váš soused zabiják 7. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Další dílek VSZ je tu. Lissa je podrobena výslechu od Amy.

19.04.2010 (15:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1145×

Všimla jsem si, že se k nám žene Amy, Dan jí radši vyklidil pole.

"Tak kdyby něco, tak jsem v kanclu."

"Fajn."

Dan odešel a teď mě čeká to nejhorší, výslech od Amy.

"Co to bylo? Myslela sem, že si to rozdáte rovnou v tý restauraci na stole." Hm, tak co mam na tohle říct.

"No víš... to byl Paul a..."

"To byl ten Paul, ten novej soused tvejch rodičů? Je fakt vážně sexy. A co ta pusa?" Co ta pusa? No jak ji to vysvětlit.

"Paul řek, že když mu dam pusu, tak za mě zaplatí oběd a víš jakej jsem skrblik."

"No a proč si po tom tak vyletěla? Když jsi odešla, tak vypadal smutně, myslela jsem, že ho pudu utěšit."

"Hm, to si měla, víš odešla jsem, protože neumí líbat."

To byla lež, Paul líbá skvěle, ale co jsem ji měla říct? Že mě ocucával zabiják a já se urazila, protože se mě nezeptal jestli mě ocucávat může? Ne, to je blbá odpověď, sice pravdivá ale vážně blbá odpověď.

"Cože?! Možná se ti to je zdálo, byla si rozhozená, že jsou kolem lidi, ale myslim, že umí líbat skvěle, protože si vypadala, že se ti to líbilo, že se ti to moc líbilo."

Ta Amy mě vždycky prokoukne, to je strašný.

"Hele, že si mi řekla, že neumí líbat, protože si se bála, že ti ho přeberu?"

"Víš, že možná jo."

"Ty mrcho jedna, ale neboj, necham ti ho, teda pokusim se ti ho nechat."

"Doufam, že se to nedozví Dan."

"No, já mu to řikat nebudu, ale na tom obědě byli i další lidi a hlavně tam byla i Kristy z účtárny."

"Sakra, byla tam i ta drbna? No, tak to je skvělý."

"Neboj, přece s Danem nechodíš, nemá nárok na to ti udělat scénu."

"Jo, ale ublíží mu to."

"Neboj, utěšim ho," řekla Amy a zářivě se usmála.

"Amy, no ták."

"No co, ty Dana nechceš, tak mi ho nech, když mi nechceš nechat toho sexy souseda."

Jo, Paula ji vážně nechci nechat. Paul je jenom muj. Ale co to kecam sakra, ne neni muj, ale chci aby byl muj. Ne, nechci to, ne, chci to, do břitvy, kdo to má sakra vědět. Do háje ten zabiják mi úplně zamotal hlavu.

"Hele, tak já pudu a doufam, že mi budeš vyprávět jak s tim sousedem pokračuješ."

"Jo, jasně Amy."

Byla sem ráda, že už Amy vypadla, je to dobrá kámoška, ale ty její výslechy jsou vážně děsný, myslím si, že u CIA by se osvědčila.

Dneska mi pracovní doba docela utekla, jindy je to horší, už se vážně těšim domu, nejradši bych se natáhla na postel a spala, ale musim na tu večeři s Danem. Nejradši bych to zrušila, ale prostě mu to nemužu udělat. Prostě si s nim jen vyjdu na večeři, jenom prostě posezení s kamarádem, prostě to bude ok. Doufam, že se na mě Dan na tý večeři nevrhne jako Paul na tom obědě, snad ne, Dan takovej neni. Zapípal mi mobil. Přišla mi sms. Psal mi Dan, že mě v sedm vyzvedne před domem. Copak se stydí za to, že jde se mnou na večeři? Má to ke mně ze svý kanceláře asi deset kroků. Asi chtěl udělat romantický gesto, ale sms se navoněnýmu psaníčku nevyrovná.

Autor: Annabelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování