OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Tajný spolek - 3 . část - Setkání

28.10.2011 (16:00) • 1lara2 • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 751×

„Cože? My se stěhujeme do Salemu?"

„Ano, ale neboj se, babička má velký dům s obrovskou zahradou," řekla jí mamka.

Odešla si zabalit do svého pokoje.

Cestou do Salemu jeli asi čtyři a půl hodiny, asi se dvěma zastávkami na benzínových pumpách pro benzín a pro jídlo s pitím.

Když přijeli k ceduli s nápisem Salem, Amanda se zaradovala, že už konečně vyleze z toho auta. Za touto cedulí byly samé hrozné, odpudivé a staré domy.

Asi o kilometr dál už byly docela pěkné, novější domy. Modlila se, aby dům její babičky byl alespoň jeden z nich. Ale bohužel nebyl, mamka jela pořád dál a dál po dlouhé, nekonečné a klikaté cestě.

Když přijeli k obrovskému, starému, ošuntělému domu s obrovskou zanedbanou zahradou, Amanda si povzdechla.

Dům stál přímo na útesu, pod kterým bylo moře s nádhernou, rozlehlou, písčitou pláží.

Amanda vystoupila z auta a rozhlédla se. Párkrát se zakřenila. Nemohla ze sebe dostat jedinou hlásku.

„Zlato, neboj se, na to si zvykneš. Nebyla jsem tady už roky, už se ani nepamatuju na svou matku Marii, tvoji babičku," řekla mamka.

Z ničeho nic se otevřely velké, dřevěné dveře a v nich stojí stará žena.

„Verono! A tohle musí být Amanda, ahoj já jsem Maria, tvá babička. Pojďte, ukážu vám vaše pokoje. Amando, nevím, jestli se ti tvůj pokoj bude líbit, ale když budeš chtít můžeme ho předělat. Ale jako první vám nandám oběd, budeme mít svíčkovou," řekla Maria a odvedla je do domu.

Když Amanda vešla do svého pokoje ve druhém patře, viděla jen prázdný pokoj, plný pavučin s velkou, krásnou, ustlanou, starodávnou postelí a s pár malými skříňkami a s malým, naleštěným, pracovním stolkem z dubového dřeva.

Uprostřed místnosti stál malý, kulatý, ozdobný stolek s krajkovým, bílým ubrusem a s vázou s uschlými, voňavými květy.

Amanda hodila kufr na postel a šla se projít na pláž, aby si vyčistila hlavu a srovnala si v hlavě myšlenky.

Když tak šla po té pláži, potkala tam chlapce.

„Ahoj," oslovil ji jako první.

„Ahoj, jsem Amanda," představila se mu.

Chvíli si povídali a po chvíli na ni volá mamka:„Amando! Pojď domů, máš na stole večeři a musíš si vybalit!" zavolala na ni.

Chvíli ještě stáli na pláži a koukali na sebe beze slova.

Po chvíli se Amanda otočila a chtěla jít domů, ale on ji chytil za ruku a políbil ji, nejdřív na tvář a potom na rty.

Verona na Amandu znovu zavolala a Amanda se otočila k odchodu.

Neznámý kluk ji nechal poodejít pár metrů k domu a potom ji doběhl a zastavil ji.

„Počkej! Na, tento talisman tě bude chránit. Když budeš v nebezpečí, v úzkých nebo v ohrožení života, poznám to a přijdu ti na pomoc. Ale musíš mi slíbit, že ten talisman budeš nosit stále u sebe." S těmito slovy se otočil a odešel.

Amanda nemohla najít ani slova na rozloučení. Po chvíli se otočila a pomalu šla domů. Zastavila se napůl cesty mezi domem její babičky a pláží s mořem.

Amanda se podívala na talisman, kterým byl krásný, modrý, třpytivý kámen a sevřela ho v dlani.

Autor: 1lara2 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tajný spolek - 3 . část - Setkání: