OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Spirit of my life/4.kapitola

24.11.2009 (18:00) • iwikiwik • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 772×

Kapitola IV.

Bylo mi zvláštně když se začala na mýtinu sbíhat zvířata. Angele se z ničeho nic zeleně rozzářily oči. To samé se stalo veverce terá právě lezla na strom. Bylo to zvláštní, veverka k ní přiběhla a Angela k ní automaticky natáhla ruku. V okamžiku kdy se veverky dotkal se veverka vytratila a Angele se po ruce mihl černý stín. Zařvala a už se svíjela bolestí na zemi. Všichni zúčestnění na té mýtině to pozorovaly jako nějaký sci-fi film. Gabriel se nad Angelu sklonil aby ji pomohl v tom se však oči zeleně rozzářily jemu a už k němu hopkal roztomilý bílý králíček. Proběhlo to stejně jako u Angely.

To samé se stalo Nikole ke které přiběhla vydra, Davidovy s černým sobolem. Ta dívka se kterou David chodí, Summer se hned po něm ztotožnila s kočkou. K Denisovy, řezníkovu synu mohutné postavy byl přidělen medvěd. K Emě mé druhé nejlepší kamarádce se připlazila zmije. Simon, nejlepší kamarád Gabriela se vzhlédl v šakalovi. K Maxovi synovi jednoho kuchaře z hradu se přiblížil jelen. K Alici, bývalé přítelkyni Gabriela přilétla harpie. K Anii, nejrychlejší holce co znám přiběhl gepard.

Teď už mi to začalo dávat smysl, zvíře si najde člověka podle povyhy.Když je Gizele rychlá, pružná a elegantní najde si ji antilopa.

Když je Rychard bystrý patří k němu jedině rys. Sabina je nadměrně iteligentní proto byla přiřazena k delfínovi.Proč je Tom pes dingo to nikdo netuší. Asi kvůli divokosti oproti ostatním a nezkrotným blonďatým vlasům. Chris je už od malička nejlepší lovec z vesnice, stejně dobře jako loví taky leze po stromech stejně jako jaguár. Robin je zase dobrý pilot a statný střelec proto má orla. Bella dostala hyenu jenom proto, že je tak trochu parazit. Když někdo objeví něco co vynese hodně peněz hned se k němu lísá. Peter a ptakopysk tak tam jsem nenašla žádnou souvislost. To je asi omyl přírody. Bruno, vymetač nočních klubů, žije zásadně noční život, proto si ho našel netopýr. Všechna zvířata co byla na mýtině si našla svého lidského Aventara. Pozorný čtenář si všimne, že mě si žádné nevybralo. Byla jsme z toho trošku smutná. Ale nebyla jsem sama, jeden kluk který celý večer seděl na oraji mýtiny sám taky nenašel svého Aventara. Ramon si mnul čelo. Změřil si mě i toho kluka pohledem a pokynul abychom šli za ním. Oba jsme ho poslechla a když už jsme byly dost daleko aby nás nikdo neslyšel řekl.

,,Jak vidím nikdo si vás nenašel.“

,,Ne, bohužel.“ Svěsil hlavu kluk vedle mě.

,,Nebuď z toho skleslý. Znamená to, že si vás vybrala zvířata se zvláštní schopností. Fred si mě taky takhle vyhledal. Byl jsem na mýtině jediný koho si nikdo nenašel.“ Vysvětlil nám Ramon.

,,Se zvláštními schopnostmi?“ Zeptala jsem se. ,,Jo přesně tak.“ Odpověděl mi Ramon.

 ,,A kdy si nás najdou?“ Zeptala jsem se nedočkavě.

,,Už si vás našly.“ Odbyl mě Ramon a pokynul Fredovy aby znovu zařval. Lev ještě ani neotevřel tlamu a už mu po boku stála krásná horská puma a svítivě bílý vlk. Ramon a Fred ustoupily o tři kroky zpět. Cítila jsem jak mě pálí oči. To poslední co jsem viděla bylo, že se oči rozzářily i pumě a stejně jako já se i kluk vedle mě zkácel k zemi.

Když sem se probudila, ucítila jsem pálivou bolest na zádech. Nade mnou stál Gabriel a vedle něj Angela. Jakmile jsem otevřela oči Gabriel mě objal.

 ,,Co se stalo?“ Zeptala jsem se.

,,Našla si tě puma se schopností.“ Vysvětlil Ramon který pávě vstoupil do místnosti.

 ,,Měla jsi štěstí.“ Řekl Gabriel.

 ,,Já dostal malého, bílého králíčka Jimmiho.“ Usmál se.

 ,,Noro, musím ti něco říct.“ Nasadil Gabriel vážný výraz i tón.

,,Otec se pokusil o sebevraždu.“ Podíval se mi zpříma do očí.

 ,,No a?!“ Řekla jsem lhostejně.

,,Noro, sice zabil naší mámu ale jetě pořád je to náš otec!“ Gabriel se postavil na nohy a rozkřičel se na mě. Angela mu poločila ruku na rameno a on si ke mě zase kleknul.

 ,,Zítra ráno se k němu vracím.“ Oznámil. Vyvalyla jsem na něj oči a nezmohla se na slovo. ,,T...to...to si...ne...děláš si ze mě srandu?!“ Neudržela jsem se a začala na něj křičet. Gabriel se zvedl a odešel z mého pokoje. Angela se za ním rozběhla. Ramon mě pohladil po čele a odešel také.

Když tam nikdo nebyl, zvedla jsem se z postele a sundala si košily. Chtěla jsem si prohlédnou co mě tak pálí na zádech. Když jsem se k velkému nástěnnému zrcadlu otočila zády, zděsila jsem se. Přez celá záda se mi táhlo tetování velké pumy. Vykřikla jsem. V tom do mého pokoje vtrhl kluk s vlkem a okamžitě si zakryl oči. Já se co nejrychleji oblékla.

 ,,Už můžeš.“ Řekla jsem.

,,Slyšel jsem křik tak jsem....“ Soukal ze sebe.

,,Už je to dobrý. Jonom mě vyděsila ta puma na mých zádech.“ Vysvětlila jsem mu důvod mého křiku.

,,To je v pohodě.“ Natáhl ruku nad svého vlka a ten se mu stáhnul po ruce na záda.

 ,,Koukni se, máme to všichni.“ Vyhrnul si tryčko a otočil se ke mě zády. Na zádech se mu hrozivě vyjímal vlk.

,,Páni.“ Udivila jsem se.

 ,,To je co.“ Zazubil se na mě.

,,Jo to je.“ Oplatila jsem mu směv. Najednou se ve dveřích objevila Angela.

,,Už budu muset.“ Rozloučil se a odešel.

,,Kdo to byl?“ Zeptala se mě Angela.

,,Nevím.“ Řekla jsem jí a tím jí dala na jevo, že to nechci dál rozpatlávat. Angela to pochopila a tak změnila téma. ,,Víš, Gabriel zítra odjíždí a tak jsme si říkaly, že bychom se my dva spolu mohli rozloučit...jako dva lidi co spolu chodí. Víš jak to myslím...“

,,Jojojo já tomu rozumim nemusíš mi to vysvětlovat. Jestli tomu dobře rozumim mam večer zmizet?“ Dokončila jsem za ní větu. ,,Jo.“ Zazubila se na mě.

Odpoledne jsem ještě stihla usnout. Zdálo se mi o tom klukovy s vlkem. Nemohla jsem z hlavy dostat jeho dokonale vypracované, snědé tělo. Dokonale tvarovaný obličej. Modré, upřímné a veselé oči. Rozcuchané, světle hnědé vlasy. Zářivý úsměv. Začala jsem si něco uvědomovat:Vždyť já ho miluju. Víc než sem kdy milovala Davida. Zamilovala jsem se do kluka o kterém ani nevím jak se jmenuje.

Večer byl tady.Vstala jsem. Vzala jsem si na sebe vytahané tepláky, volné tričko a mikinu která mi padala z ramen. Svoje neposlušné hnědé vlasy jsem svázala do ohonu.

Gabriel zaklepal na dveře a Angela šla otevřít. Když otevřela dveře Gabriel vstoupil a já se vytratila. Slyšela jsem jak za mnou zabouchly dveře. Venku už byla tma tak jsem nevěděla kam jít. Chtěla jsem zkusit vyvolat svou pumu. Napřáhla jsem ruku tak jak jsem to viděla u Ramona a ono se nic nestalo. Zkusila jsem to ještě párkrát a když se ani na pošesté nic nestalo, nechala jsem toho. Šla jsem lesem tedy úplně sama. Hustým porostem stromů do lesa neproudilo žádné měsíční světlo.

Připadalo mi, že chodím po lese už hodinu. Měla jsem sto chutí obrátit se a jít zpátky domů. Neudělala jsem to protože jsem věděla, že se Gabriel a Angela nepřestanou loučit i kdybych na ně koukala což se mi fakt nechutí pozorovat je při loučení. Když už jsem prošla půl lesa uslyšela jsem zvuk vody. Vydala jsem se za ním. Byly to vodopády, jediné místo kam pronikl měsíc. Nejkrásnější místo na světě. Najednou slyším něčí hlas a zvuky padajících věcí. Šla jsem za tím hlasem a v měsíčním světle jsem potkala toho kluka s vlkem. Když na něj svítil měsíc byl stokrát krásnější než normálně. Opřela jsem se o strom a pozorovala jak se snaží proměnit ve svého vlka. Moc mu to nešlo.

 ,,Koukám, že ti to moc nejde.“ Řekla jsem. Trochu se lekl a pak se na mě usmál.

 ,,Není to tak lehký jak si myslíš.“ Stěžoval si.

 ,,Ne?“ Odpověděla jsem.

,,Chceš si ti zkusit?“ Zeptal se.

,,Neblázni, já ještě neumím ani vyvolat svého Aventara.“ Odmítla jsem ho.

 ,,To je lehký, chceš to naučit?“ Nabídl mi pomoc.

 ,,To by bylo super.“ Přijala jsem s radostí.

Odvolal svého vlka a přistoupil ke mně. Když jsem ho uviděla měla jsem srdce až v krku. Vzal mě za ruku a postavil se za mě.

 ,,Natáhni ruku“ Začal. ,,a pak mysli jen a jen na svého Aventara.“ Udělala jsem co řekl a cítila jsem jemné lechtání v místech kde mám tetování. Pak šimrání přestalo.

,,Nejde to.“

,,Musíš se soustředit jenom na toho Aventara na všechno ostatní zapomeň.“ To se lehko řekne těžko udělá. V jeho přítomnosti nešlo myslet na něco jiného než je on

,,Doře.“ Řekla jsem. Zhluboka jsem se nadechla a úplně zapomněla na jeho dotyky, na jeho dech na mém krku, na jeho vůni. Podařilo se. Tentokrát to šimrání stupňovalo najednou jsem ho už necítila na zádech ale na ruce. Záblesk bílého světla a puma stála přede mnou.

,,Páni.“ Udivili jsme se oba nejednou. Byla překrásná. Měla karamelovou srst. To ti to trvalo než si mě povolala. Zaznělo v mé hlavě. Trhla jsem sebou. Kluk s vlkem mě zachytil a pak se rozesmál.

 ,,Když na mě Nea poprvé promluvil reagoval jsem podobně.“ Hned jak to dořekl tak Neu vyvolal. Jsem Nyx. Její krásné modré oči na mě pohlížely s láskou a opatrností.

 ,,Uslyší moje myšlenky?“ Zeptala jsem se kluka s vlkem. Uslyším vše co říkáš i co myslíš.

,,To jo dobrý teda, už žádný tajemství.“ Zavtipkovala jsem.

 ,,Už je dost hodin budu muset jít.“ Řekl kluk s vlkem.

,,Jo já taky.“ Řekla jsem sklesle.

 ,,Doprovodím tě.“ Nabídl se.

 ,,To by bylo super.“ Přijala jsem vesele.

Došly jsme domů. Kluk s vlkem se se mnou rozloučil před mým pokojem a odešel. Když jsem vstoupila do pokoje. Gabriel si právě oblékal kalhoty a Angela si unaveně prohrábla vlasy.

,,Dobrou noc holky. Dal Gabriel Angele dlouhý polibek a mě políbil na čelo. Angela mu poslala vzdušný polibek a já mu zamávala.

Autor: iwikiwik, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Spirit of my life/4.kapitola: