Smečka Rudých pouští - 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Z Joshova pohledu, úvod do jeho života... Taky je tahle kapča krátká, ale jak jsem slíbila, další bude mít přes tisíc pět set slov. Už ji mám napsanou :). Přeji příjemné čtení ;).

11.03.2014 (08:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 761×

~~ Josh ~~

Popravdě řečeno jsem černá ovce naší rodiny. Jestli se to dá ještě nazvat rodina. Měl jsem převzít rodinou firmu, ale teď to vypadá, že ji převezme můj mladší brácha Liam.

Od doby, co se měniči rozhodli přestat se skrývat, je můj táta jako smyslů zbavenej. Rozhodl se je chytat a prodávat je do výzkumných center, jako by to nebyli lidé, ale jen zvířata. Nikdy jsem ho celýho nepochopil. Pochopil jsem jen tu část, že za ně dostane spousty peněz a bude bohatší než oni. Je to blázen. Mamka od něj odešla, když mi bylo třináct a Liamovi deset. Už je to šest let. Říkala, že my s bráchou budeme stejní jako on. A tak od nás radši utekla.

Bydlíme v Tothyfox. Je to malé městečko, kde se ví vždy všechno. Jsou to australské Babovřesky. Ten film jsem viděl, ale v originále s anglickými titulkami. To jsme se s Rose nasmáli.

Rose je moje nejlepší sestřenka, která je na tom se svým tátou jako já. Občas se oba divíme, proč jsme zrovna s nima museli skejsnout. Rosenina mamka, pro mě teta Kety, mě prakticky dovychovala.

Rose říká, že si holky na škole myslí, že jsem nejžhavější kluk na škole. Že prej jsem hezkej blonďák s nebesky modrýma očima, chytrej, vtipnej, milej a gentleman. Ale problém je, že já s holkama ze školy nerandim od doby, kdy jsem přichytal svýho nejlepšího kámoše se svou holkou. Dřív jsme bydleli v Renu v Nevadě. Bylo mi šestnáct a doufal jsem, že před tou zradou a bolestí uteču. Neutekl jsem. Jen jsem se začal cítit jako zbabělec. Nechal jsem tam svou pověst zlýho hocha a začal znovu tady v Tothyfox v Austrálii.

Zítra jdu poprvé po prázdninách do školy. Konečně čtvrťák. Jak já na něj dlouho čekal. Poprvé za dlouhé dva měsíce uvidím svého jediného kámoše Rivera, kterej byl celý prázdniny u babičky ve Francii. Popravdě si myslím, že má něco s Rose, ale on by mi to nepřiznal. A Rose? Nemá cenu se jí ptát. Stejně by mi to neřekla. Řekla mi jen o jediným klukovi, kterýmu jsem dal jasný upozornění, že jestli jí ublíží, rozbiju mu ksicht. Tak nevím, v čem je problém. No, možná tuším. Jsem moc ochranitelský, ale jen proto, že ji mám moc rád.

Vejdu do našeho domu a první, čeho si všimnu, jsou strejda Carl a táta, kteří leží na zemi a něčemu se smějou.

„Jéé! Hele, tady je můj malej slušnej hošík!" řekne táta alkoholem nasáklým hlasem.

Je mi to hned jasný. Jsou ožralý jako prasta. Nikdy jsem nepochopil, k čemu je dobrej chlast. Dřív jsem pil hodně, ale to jen abych zapadl do party. Liam zrovna vychází z kuchyně a na uchu má přilepenej svůj phone. K čemu je dobrej sourozenec? Mně k ničemu.

Beru schody po dvou, abych byl co nejdříve ve svém brlohu. Možná byste čekali, že můj pokoj bude naklizenej a knihy seřazené podle autora v poličce, mýlili jste se. Můj pokoj je právej opak. Peřiny neustlané, oblečení se válí na podlaze po celé místnosti, na psacím stole mám špinavé nádobí s nedojedeným jídlem, které je i na mém laptopu. Jednou za měsíc k nám chodí uklízet Heather. Myslím, že s ní má táta příležitostnej sex, no, ale nejsem si stoprocentně jistej. Taky vás zaráží, proč jen jednou měsíčně? Táta chce co nejvíc ušetřit.

Hupsnul jsem do pelechu a převálcovala mě únava a vyčerpání.

Vždycky čekám na spánek dlouho, ale dnes jsem nemusel. Zdál se mi krásnej sen.

Byl jsem uprostřed savany. Ležel jsem v suché trávě a koukal se na nebe. Vedle mě ležela puma, nebo co to bylo za jinou kočkovitou šelmu. Jednu tlapu měla předloženou přes moje břicho a já ji hladil po zádech. Naše pohledy se uzamkly. Její oči nebyly zvířecí. Její oči byly lidské. Její tělo se začalo měnit. Měnila se na člověka. Byla krásná. Měla černé dlouhé rovné vlasy a ametystvé oči. „Miluji tě," řekla melodickým hlasem. Začala se ke mně přibližovat. Přesněji její svůdné červené rty k mým.

A v té chvíli jsem se s křikem a potem na čele probudil do temného tmou prolitého pokoje.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování