OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Školní loser - 19. kapitola + Epilog

26.07.2013 (18:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 853×

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

Kate:

Brzké vstávání nikdy nebylo pro mě. Ale když se probudíte vedle osoby, kterou milujete a ona na vás kouká jako na střed vesmíru, klidně byste si na to zvykli. Tedy já aspoň ano.

„Dobré ráno, Kate," naklonil se k mým rtům Fred a lehce mě políbil. Jeho sladká vůně mi utkvěla na rtech a já se mlsně olízla spodní ret. 

„Dobré," oplatila jsem mu pozdrav a usmála se.

„Tak jak si se vyspala?" zvedl se a mně spadl zrak na jeho tělo jenom v trenýrkách. Když si představím, že já jsem celánahá a jenom lehce přikrytá dekou, tak se stydím a rudnou mi tváře.

„Na co myslíš?" zakřenil se Fred a lehl si vedle mě a položil svoji teplou ruku na mé nahé břicho pod deku. Moje instinkty mi radily, abych se odtáhla, a proto jsem to udělala.

„Ty se mě bojíš?" udivil se a stáhl ruku. V jeho tváři se značil smutek, ale i trochu pochopení.

„Nebojím, ... ale stydím, víš, tak trochu..." Vykoktala jsem ze sebe a koukla se jiným směrem.

Jeho teplá ruka se dotkla mé tváře a otočila ji tak, že jsem mu viděla do jeho očí.

„Přede mnou se nemusíš stydět za nic! A už vůbec ne za svoje nahé tělo, které si dělá s mým tělem, co chce." Znovu mě políbil a já věděla, že mu můžu věřit.

Fred:

Její tělo klidně oddechovalo vedle mého a já nemohl odtrhnout zrak. Vlasy se jí vlnily kolem obličeje a její růžové rty jemně něco mluvily ze spaní. 

Když jsem se podíval na deku, která jí ležela přes tělo, musel jsem se usmát. Byla tak krásná! Nikdy jsem nic tak krásného neviděl.

Ještě chvíli jsem se kochal krásou té dívky, kterou miluji a poté jsem odešel do sprchy. 

Když jsem se vrátíl, ještě chvíli spala a poté se podívala na mě a já opět plul v nekonečném vesmíru a ani nevěděl, že jsem ve svém pokoji a stojím pevně na nohou.

Tahle holka mi brala dech!

Epilog:

Kate:

„Nestihnem to!" panikařila jsem a tahala kadeřnici, kterou mi doporučila Fredova máma za ruku do koupelny.

„Nebojte se, všechno dobře dopadne a vy budete krásná nevěsta."

Sedla jsem si na připravenou židly, popadla mobil a nechala dělta kadeřnici to, co umí nejlíp.

Musela jsem ještě vyřídit telefonáty a nějaké detaily. 

O dvě hodiny později:

„Tak a je to hotové, můžete se podívat." Oznámila mio kadeřnice a já konečně otevřela oči. Moje vlasy byly lehce vyčesané nahoru a sepnuté do drdolu. Ještě líčení a opravdu si budu připadat jako princezna.

„Oh, děkuji, je to moc pěkné!" sevřela jsem její ruku a dívala se pořád do zvrcadla. 

„Uvidíme se na obřadu, Kate." Sbalila si své potřeby na vlasy a odešla. 

Chvíli jsem tam ještě seděla, než přišla moje kamarádka Marie s velikánskou taškou, která byla plná líčení atd.

Od té doby, co jsme před třema lety dokončili všichni střední a to úspěšně, věnuje se Marie líčení a má svůj kosmetický salón, který jí dobře vydělává.

„Ahoj nevěsto," zakřenila se na mě a položila své věci na stoleček přede mnou.

„Nazdar slečno snoubenko!" oplatila jsem jí to stejnou mincí. Alex chvíli poté, co jsme se my s Fredem rozhodli vzít požádal o ruku také Marii. 

„Pustíme se do toho?" otočila moji židli a vytáhla nějaký štětec.

„Ano, do toho!"

Fred:

Jsem nervózní. Kate miluju, ale co když něco zvrtám a třeba místo ANO řeknu NE? Co potom?

Chodil jsem s takovými myšlenkami v mé pracovně, která vedla na zahradu, kde se chystal obřad. Tento dům jsme si s Kate, mojí láskou, koupili před rokem a už se z něj stává náš opravdový domov s podkrovním pokojem, kde plánuje časem ubydlet nového nájemníka, který výjd z naší lásky. Na to se ale ještě chystáme počkat. 

Otevřely se dveře a v nich stál v černém obleku Alex. Od té doby, co byl s Marií byl šťastný a dával to dost najevo. Ale od toho dne, kdy nám řekli, že jsou také zasnoubeni je ještě šťastnější a s Marií si také hledají své "místečko lásky".

„Nazdar chlape, tak co, jsi nervózní?" sedl si do mého křesla a pořád se křenil.

„Nervózní?"

„Já jsem po... až za ušima!" přiznal jsem barvu a podíval se kolik je hodin.

S Kate máme obřad za necelých dvacet minut a já tam nehodlámj přijít pozdě. Sebral jsem své černé sako z věšáku na skříni a s Alexem v zádech jsem se vydal pomalu na zahradu, kde budu čekat v altánku s Alexem, Marií a knězem na moji Kate.

Kate:

Celou dobu, co jsme seděla v křesle jsem byla opravdu celá nervózní! Až když jsem si oblékla své svatební šaty a uviděla se v zvrcadle celá bylo mi líp. Ale když jsem vkročila do uličku a na konci viděla jeho, tak jsem si byla jistá, že dělám to nejlepší na světě a pevnými kroky jsem k němu došla.

Své ANO jsme si řekli v letním počasí přesně v poledne. Byl to nejlepší den mého života a už se moc těším, až spolu budeme zakládat rodinu a budem navěky spolu.

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Školní loser - 19. kapitola + Epilog: