OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Rozervané srdce - 21. kapitola

08.07.2009 (14:46) • Luna • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 959×

Beth šla v čele skupiny, za ní následoval Reef, Warren a ostatní. Než se stačili rozkoukat vrhla se na ně první partička upírů. Jeden z nich vyskočil přímo proti Beth, pověsil se jí na ramena připraven zakousnout. Brokovnice se mu zabořila do hrudníku. „Sbohem,“ Beth se nebezpečně usmála a stiskla soušť. Další dva upíři se objevili po jejím boku, jeden z nich ji nakopl takovou silou, že odletěla několik metrů daleko a hlavou se udeřila o hrubou omítku policejní budovy. Prsty si přejela přes čelo, sykla bolestí, podle jejího očekávaní se pěkně sedřela. Krev z dlaně rychle otřela do trika a připravila se k dalšímu útoku. „Parchanti mizerný,“ procedila srkz zuby a přesně mířenou ránou poslala dalšího upíra rovnou cestou do pekel. Cítila jak jí po spánku stéká první karmínový potůček. Hřebem ruky si rychle otřela zkrvavenou tvář. Brokovnici si přehodila přes rameno a vytasila meče. Rozpažila ruce a ve chvíli, kdy se k ní další soupeř dostatečně přiblížil sekla rukama proti sobě, ostří se minula milimetr nad sebou a sťatý upír se skácel k zemi. „Neztrácej hlavu,“ škodolibě se usmála nad touto morbidní myšlenou, že které ji vyrhla prudká bolest na paži. Ostří cizího meče se hladce vnořilo do její jemné kůže. Připadala si jako ve zpomaleném filmu, vše se odehrálo tak rychle, že by to obyčejný člověk nezaregistroval, ale ona viděla každý sebemenší pohyb. Z ramene druhé ruky ji někdo strhnul brokovnici, před jejím hrudníkem se náhle objevilo předpažbí a ozval se výstřel, upír, který ji zranil se skácel k zemi. Po očku mrkla na svého zachránce: „Díky,“ Warren jen přikývl, měl dost starostí sám se sebou. Beth se rychle vzpamatovala, aby mohli pokračovat. S výzbrojí, jakou měli to pro ně nepředstavovalo tak velké problémy jak se původně domnívali. Stříbrné kulky a posvěcené čepele svou práci odvedly rychle a kvalitně. Během několika dalších vteřin se dostali do budovy, kde se rozdělili na dvě skupiny, první vedená Beth šla pro Coopa, druhá pod velením Reefa zůstala u dveří, aby zajistila volný prostor.

Bethany se zády unaveně opřela o zeď. Z čela jí stékaly krůpěje potu smíchané s čerstvou krví. Vyhrnula si tričko, přesně na spodní hranici hrudníku se jí táhla ošklivá popálenina způsobená rozpálenou hlavní brokovnice. Ze zadní kapsy kalhot vytáhla obvaz a rychle si převázala hluboký zářez na paži. „Ukaž to,“ Reef přistoupil k ní. Skousla čelist, svaly na krku se jí napjaly. Reef ránu pevně ovázal. „Dík,“ procedil přes zatnuté zuby Štípalo jí to jako čert, ale snažila se nedat to najevo.

Dostat se přes strážníky policie nikomu nedělalo starosti, Beth si sebou vzala speciální pušku na šipky s uspávacím prostředkem, který působí okamžitě od zabodnutí zhruba na dvacet minut, což jim poskytovalo dost času na únik. Cestu k celám si pamatovala do detailu, nikde se nezdržovali. Tiše prošli až ke dveřím na kartu. „Warrene?“ ustoupila Beth zatím, co její parťák na dveře přimáčkl něco, co připomínalo šedou modelínu. Nacpal trhavinu do kazdé skulinky, nakonec zapíchl rozbušku. Odstoupili o několik kroků zpět, poté Warren stiskl dálkové ovládání a zámek dveří se po výbuchu rozletěl kousky. „Velice elegantní,“ usmála se Beth a poplácala Warrena po rameni. Vběhli dovnitř, místonost byla téměř prázdná. Vedle stolu se na zemi válel mladý sympatický strážík jménem Brian. Lekl se výbuchu, takže spadl ze židle. Bez jediného zaváhání na něho zamířila zbraň. „Né, prosím já nechci umřít,“ škemral. „Klíče,“ Beth nastavila nekompromisně ruku a stále mu mířila na hlavu, nepoznal, že se nejedná o normální zbraň a spěšně ji vložil klíče do natažené dlaně. „Dobrou noc,“ usmála se Beth a vstřelila mu uspávací šipkou rovnou do krku. „Ty seš ale krutá,“ uculil se Jack.

Přesně promyslela strategii, jak se dostat k celám. Věděli, že při použití TNT na sebe upozorní. Upíři přes zvukotěsné dveře sice neslyšeli výbuch, ale jistě vycítili jím způsobené otřesy. Beth použila stejnou techniku půniku jako odpoledne. Vyskočila ke stropu a pevně se zasekla nohama o protilehlé stěny. Visela téměř v roštěpu, aby se pořádně zapřela. Horní část těla spustila ve chvíli, kdy Warren otevřel dveře. Všichni samozřejmě namířili zbraně někam do úrovně hlavy potencionálního protivníka. Útok zhora nikdo nečekal. Dvěmi přesně mířenými ranami sundala dva Valeriovi muže a rychle se vyhoupla nahoru do úkrytu za stěnou. Upíři začali bezhlavě pálit do zdi, mezitím vykoukli z jedné strany zarubní Jack a z druhé Warren a postarali se o ně. Ladným přemetem Beth seskočila na zem, při dopadu se mírně zhoupla v kolenou. Zbyla jí poslední uspávací střela, kterou okamžitě použila na strážníka. Nadlickou rychlostí vběhla dovniř a pěstí postala k zemi druhého hlídače. Než se ten třetí stačil vzpamatovat i do jeho obličeje narazila něčí silná pěst. Síla Jackova úderu se dala přirovnat k ráně kladivem.

Beth přiskočila k mřížím. „Coope?“ očima přejela jeho zmlácený obličej. Valeriovi muži se zřejmě nudili, takže ho pro zábavu použili místo boxovacího pytle. „Coope?“ Přes oteklá víčka ani neotevřel oči, na čele se mu táhl ošklivý šrám. Zničeně se posadil na kavalci. Pravé rameno mu bezvládně viselo podél těla, zřejmě mu ho vykloubili. Bokem se postavila k cele a vztekle kopla do mřížový dveří, zámek se prohnul. Ještě několikrát to zopakovala dokud panty nepovolily. Přiklekla k manželovi. Něžně do dlaní vzala jeho zfialovělý obličej a políbila ho na roztržený ret. „Beth,“ zachroptěl, při tom zvuku se její hrdlo stáhlo do úzké štěrbinky, nemohla polknout. Zacházeli s ním jako se zvířetem, do očí se jí nahrnuly nechtěné slzy. Ukazováčky si protřela vnitřní koutky, aby ty slané krůpěje zarazila. Spike na to byl mnohem lépe, dokázal se postavit na nohy a tak nějak jít. „Warrene, on to sám nevzládne,“ šeptala přes knedlík narůstající jí v hrdle. Dva muži vstoupili do cely a každý Coopa podepřel z jedné strany, vytáhli ho ven z té hnusné kopky. Warren šel v čele, za ním další čtyři muži pak ti dva, co podpírali Coopera, skupinu uzavírala Beth.

„Reefe jsme tady,“ zvolal Warren sotva se přiblížili k druhé partě. „Je na čase vypadnou!“ odpověděl, zrovna přebíjel zásobník. Bethany opět šla jako poslední. Venku to nevypadalo tak zle, jak očekávali. Samozřejmě, že by z nich byl po opuštění budovy snadný cíl, proto si domluvili znamení s Gabrielem, který čekal za rohem s obrněnou dodávkou. Valerius Beth podcenil, nepočítal s tím, že by tam nechali svá auta. Z vedlejší ulice se vyřítilo černé auto a smykem zaparkovalo před vchodem do stanice. Zadní dveře dodávky se se zaskřípěním otevřely a členové záchranné mise se rychle hrnuli dovnitř. „Tak honem,“ zakřičela Beth.

Po zádech jí přeběhl nepříjemný mráz. Jemný proužek chloupků kolem páteře se jí postavil do pozoru. Čichové buňky polechtala známá vábivá vůně. Zase on. Sotva se Beth ohlídla přes rameno na její tvář dopadl políček, srazil ji na kolena. Druhou stranou obličeje tvrdě dopadla na stěnu auta. Sykla bolestí. Ve vteřině zabouchla dveře od auta. „Jeďte!“ zakřičela na Gaba. Valerius ji popadl za vlasy a vytáhl ji na nohy. „Tohle jsme si nedomluvili!“ Jeho hrdlo rozvibrovalo nebezpečné zavrčení. Sebrala veškeré zbívající síly a hřbetem ruky ho uhodila do obličeje, téměř se při té ráně nehnul, jen mírně pootočil hlavu stranou. Zato Beth cítila jak jí popraskaly záprstní klouby. „Říkal si, že bude v bezpečí!“ vyštěkla na něj a napřáhla pěst připravená praštit ho do obličeje. Síly jí rychle opouštěly i její pohyby se značně zpomalily. Pár centimetrů před Valeriovým obličejem zachytil její pěst do dlaně, silně stiskl a zkroutil ji zápěstí. Aby si ulevila od způsobené bolesti musela si před ním kleknout. „Gabe, jeď,“ vyřískala.

Posuvné dveře dodávky se znovu rozevřely. „Nenecháme tě tu!“ sykl Reef a postavil se Beth po boku, brokovnicí mířil na Valeriův obličej. „Pust jí!“ zařval. „To je tak dojemné,“ ironie v jeho hlase se nedala přeslechnout. „Vážně si myslíš, že mě s touhle pistolkou zastavíš?“ zavrčel Val. Volnou rukou stiskl hlaveň brokovnice a ohnul ji směrem k obloze. „Vypadněte!“ štěkl na Reefa, ten ale zůstal odhodlaně stát na svém místě. „Reefe jdi,“ prosila ho Bethany, do hlasu se jí vkrádala panika. „Ne,“ zapúpěl. „Zmiz!“ na to slovo přidala zvláštní důraz. Valerius ho ve zlomku vteřiny chytil pod krkem a vhodil ho do dodávky jako hadrovou panenku. Reef se uhodil do hlavy, sesunul se na podlahu auta, ztratil vědomí. Všichni zůstali zírat jak přikovaní. Valerius pustil Bethaninu pěst, zůstala klečet smířená s vlastní porážkou. Jediné co ji hřálo u srdce bylo vědomí, že je Cooper v bezpečí. Pod její rameno se podsunula chladná paže. Druhou ruku Valerius zasunul pod její kolena a zvedl ji do náruče. Pomalý rázným krokem vyrazil neznámým směrem od dodávky. Bethany už se nebránila neměla sílu dál odporovat, její mysl se vypnula, jako by nechtěla tu skutečnost přijmnout. Omdlela.

Autor: Luna, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Rozervané srdce - 21. kapitola: