OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Pán hradu! - kapitola 8.

19.09.2012 (10:00) • Jay • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 819×

Kapitola 8. Edward a Bella?

Tak jsem oficiálně a úplně nenavratně zamilovaná do Edwarda. Z tohohdle se už asi nevykroutím. Emmet je nám, od té doby, co nás spolu viděl, pořád v patách. Je jako ocásek a pořád se nám směje, tedy hlavně Edwardovi. 

„Edwarde? Snad si neuklízel u naší mladý sluštičky?" pochechtával se mu Emmet. Edward to okázale ignoroval. Emmetovi trhalo srdce, když ho to neštvalo. Se smutným kukučem odkráčel za svou utěšitelkou Rose. Musela jsem se tomu zasmát. Emmet je vážně číslo. S Edwardem jsme si sem tam dali pusu, ale dál jsme zatím nezašli. Trochu mě to mrzí. Měla bych s tím něco udělat! Tak a bude. Jenže s Emmetem za zadkem toho moc nezmáknu. Jakoby mě bůh vyslyšel a Emmet a Rose se rozhodli odcestovat do Jižní Ameriky. Chtějí trochu soukromí. Jaká náhoda.

„Budeš mi chybět, Rose." Objala jsem Rose a vzlykla. Rose mě napodobila a pak mě pustila, aby se mohla obejmout s Edwardem. 

„Teď já!" vykřikl Emmet. Objal mě a vyzvedl do výšky, až sem zaječela. Opravdu jsem se v tom jeho medvědím objetí necítila nejlíp. Ještě trochu by mi zmačkl žaludek a ví, co všechno jsem jedla poslední týden. Naštěstí jeho veselá nálada přešla do smutné a pustil mě. 

„Budeš mi chybět, Bellinko," řekl smutně a posmrkl. Si dělá srandu, ne? Tázavě jsem na něj hleděla a vážně přemýšlela nad jeho duševním zdraví. Zrovna, když už jsem začla přemýšlet, že by to mohl myslet vážně, začal se strašně smát. No jasně, to dokáže jen Emmet.

„Tak se tu mějte bando a žádný průšvihy, víte, jak to dopadlo s klavírem, lustrem, Jacobem a Jacobem!" řekl a rychlostí blesku zmizel z našeho zorného pole. Já mu dám, že to hodí všechno na nás! Až teď mi došlo, že máme s Edwardem celý hrad pro sebe. Už jsme v hlavě plánovala, jak to udělám.

„Půjdu se osprchovat," oznámila jsem a rychle jsem utíkala do pokoje pro ručník a čistou uniformu. V rychlosti jsem se osprchovala, vysušila a oblíkla. Šla jsem do pokoje a tam se jemně nalíčila a vlasy sepla sponou. Jedno mrknutí do zrcadla. Kočka. Tak a jde se na lov!

Vyšla jsem z pokoje a namířila si to k protějším dvěřím. Chvilku jsem před něma jen stála a váhala. Vlezu tam sundám ze sebe oblečení a řeknu: „Tady mě máš!" Asi ne. Pak mě napadlo něco lepšího. Šla jsem najít do kumbálu takovou fakt luxusní ometačku. No, popravdě nevím, jak se tomu říká. Mám ji a teď zpátky ke dveřím. Zaklepala jsem a na pokyn vešla. Edward seděl v křesle se sklenicí vína v ruce koukal na oheň. 

„Přišla jsem vám uklidit, pane Masene," řekla jsem zdvořile a dala se do oprašování. Napřed jsem to jen tak flákala, ale to si mě vůbec nevšímal. Haló! Já jsem tady! No ták! Byla jsem zoufalá, tak jsem zvolila jinou metodu.

Vedle krbu byla trošičku vyšší knihovnička. Vzala jsem si židli vylezla na ni a začala oprašovat. Snad to zabere. Samozřejmě mi "omylem" spadla jedna knížka na zem. To upoutalo jeho pozornost. Slezla jsem ze židle a sehla jsem se pro knížku. Nevzala jsem si nic pod uniformu, takže moje krásné pozadí se šlo ukázat světu. Slyšela jsem, jak se Edwardovi zadrhl dech v krku. Že by jsme se konečně někam dostali?

Knihu jsem vrátila zpátky a židli také. Samozřejmně mi zase něco muselo spadnout přímo před Edwarda. Jsem to ale nešika. Sehnula jsem se pro svoje oprašovátko. Tentokrát jsem světu ukázala svoje bujné poprsí. Jedno prso mi dokonce málem vykouklo až moc. Periferním viděním jsem zahlédla, jak Edward ztuhl a jak jeho ehm kamárád má radost, že mě vidí. Potěšeně jsem se usmála. Že bychom našli zakopanej poklad? 

Nevinně jsem se koukla na Edwarda. Jenže ten už neseděl v křesle, nýbrž mě přirazil na knihovničku. Než jsem stihla cokoliv říct, tak mě začal líbat. Tohle by mělo být zakázané. Jeho jazyk hrál opravdu vášnivou hru s tím mým. Byl to úžasný a nepopsatelný pocit. Ruce jsem zapletla do jeho vlasů a víc se ponořila do polibku. Jemně jsem mu skousla spodní ret. Potichu vzdychl a zmáčkl moje stehno, které držel ve své opravdu odvážné ruce. Druhá jeho ruka byla, ale ještě odvážnější. Razila si cestu k mému ňadru, když si ho našla stiskla ho. Nahlas jsem zavzdychala. Edwarda to zřejmně vzrušilo, páč jeho kamarád dával tvrdě najevo, že tu je taky. 

Nechtěla jsem zůstat pozadu, tak jsem vyslala své ruce, aby si prohlídly taky Edwardovo tělo. Přes mužná ramena, hruď  a vypracované břicho jsem se dostala ke svému cíli. Chtěla jsem ho potrápit, tak jsem jemně, opravdu jemně, přejela přes jeho velkou chloubu. Zaklonil hlavu a zavzdychal. Pak se koukl na mě a začal mě dravě líbat na krku. Kousal mě do něj a jazykem přejíždel. Mezi nohama jsem měla pořádně horko a vlhko.

Jakoby to vycítil a rukou přešel přes můj pahorek. Byla jsem v ráji. Hladil mi moji broskvičku a já mu vzdychala do ucha. Pak rozepl knoflíček u mojí uniformy a vysvobodil jeden kopeček. Vzal moji bradavku do úst a sál. Slastně jsem zaklonila hlavu a zavzdychala pořádně nahlas. Ruce jsem mu zapletla do vlasů a přitlačila si ho blíž.

Rukou mi znovu přejel po mém místečku a zasunul jeden prstík, u toho stále sál moji bradavku. Úplně jsem z něj šílela a vzdychala, jak pomatená. Bylo mi úplně jedno, že se to rozléhá po celém hradě. Přidal další prst. Zasouval a vysouval, u toho vysvobodil druhý kopeček a začal jemně okusovat a sát druhou bradavku. Druhou rukou hnětl volné prso. Šílela jsem z něj. Mohla jsem se zbláznit ze všech těch pocitů.

Když se mu kolem prstů začlo stahovat mé lůno, tak zrychlil. Za chvíli jsem hlasitě zavzdychala a zhroutila se mu do náruče. Velká exploze a milion hvězd mi proletělo před obličejem. Dal mi chvíli na vydýcháni. Teď jsem na řadě já. Hbitě jsem ho přitlačila na knihovničku a začla líbat na krku. Kolenem jsem se třela o jeho chloubu a cítila, jak je velká. Vzdychal mi do ucha a rukama mě držel kolem pasu. Rozepla jsem mu košili a sundala mu ji. Pohodila jsem ji někam do kouta. Líbala jsem ho a kousala do rtů a u toho rukama přejížděla po těch úžasných svalech.

Rukou jsem uchopila přes látku jeho tvrdý nástroj. Díval se na mě s chtíčem. Rukou jsem vklouzla do kalhot a jemně ho hladila. Zaklonil hlavu do zadu a zavřel oči. Kalhoty jsem zhodila dolů a klekla jsem si. Fascinovaně jsem hleděla na zázrak před sebou. Nemohla jsem se dočkat, až ho budu mít v sobě, ale to až později. Teď jsem mu chtěla dopřát to, co on dopřál mně. Jemně jsem mu olízla špičku.

Pak jsem ho olízla celého a pak ho vložila do úst. Pusou sem si s ním hrála. Nejspíš se mu to líbilo, protože mi rukou vjel do vlasů a určoval si tempo. Nebyl hrubý, to ne. Byl opravdu něžný. Cítila jsem, že za chvíli bude, tak jsem přidala, ale on mě jemně od strčil. Nechápavě jsem na něho koukala. Mlčky mě položil na zem a začal líbat. Vklínil se mi mezi nohy a pak to přišlo. Vklouzl do mě a začal se pohybovat. Bokama jsem mu vycházela vstříc. Dívali jsme se navzájem do očí a vzdychali. 

Najednou to přišlo a oba dva jsme vykřikli ta dvě kouzelná slova.

„Miluju tě!"

Nikdy jsem nebyla šťastnější jako právě teď. 

Autor: Jay, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pán hradu! - kapitola 8.: