OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Pán hradu! Kapitola 5. Plán P! 1/2

04.05.2010 (18:00) • Jay • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 960×

Kapitola 5. Plán P! - část 1.

Ráno jsem se vzbudila a hned mi došlo, že tu mám jednu povinnost. Svůj plán! Je skvěle promyšlený. Hned jsem se šla osprchovat ráno, abych byla přitažlivá. Ještě jsem v životě neviděla mumii s kříženou s mrtvolou, aby vypadala sexy, takže jsme se prostě musela upravit.

Oblíkla jsem si svou přehnaně krátkou uniformu. Upravila si vlasy do sexy hřívy. Krapek jsem se nalíčila. Koukla jsem do zrcadla a musela jsme se pochválit.

Bylo to úžasné, jestli ho tohle nezlomí tak nevím. Sešla jsem dolů udělat snídani. Podala jsem ji na stůl a čekala dokud pán nedojde.

Koukl na mě a málem mu vypadly oči z důlku.

,,Do-dobrý ráno, slečno Bello," vykoktal a já se nad tím usmála.

,,Dobré ráno pane Masene," odpovědla jsem. Zrovna když jsem vzala džbánek s čajem stala se malinká ,,nehoda" spadl mi na zem. Omluvila jsem se a začala sbírat ze země střepy. Samozřejmně mi nestydatě lezly stehna ven.

Všimla jsem si jak se pán snažil dívat jinam.

,,Já vám pomůžu," řekl a začal sbírat střepy se mnou. Další podpásovka pro něj. Když jsem se před ním krčela lezli mi naďra. Samozřejmně jen trošku. Dalo se předpokládat, že se koukne. Dech se mu trochu zadrhl, ale rychle to zakryl.

,,Už... už musím jít... do pracovny," vysoukal ze sebe a odešel.

Byla jsem rudá, ale né hambou nýbrž vzteky! To přehnal! Ani neví jak mě tím teď urazil. Za to bude plán zdokonalen. Chtěla jsem být hodná, ale budu zlá. Sám si o to řekl hošánek. Mu ještě ukážu co je Issabella Swan zač. Bude prosit. Bude lozit po kolenou. Bude... můj! No možná to trochu přeháním, ale můžu trochu fantazírovat ne? Fajn. Jdem na to. Vzala jsem si ručník a šla jsem do sprchy. Trochu jsem si pohrala s tím, aby se pokazila teplá voda. Ani nevím jak se mi to povedlo. Hodila jsem na sebe jen ručník krapek namočila vlasy a vyšla jsem. Směr pracovna.

Zaklepala jsem.

,,Dále." Vyzvání jsem přijmula a otevřela dveře. Vešla jsem a naštvaně jsem začala svůj projev o vodě.

,,Pane Masene snesu hodně věcí, ale tohle! Víte jaký to je sprchovat se ve studený?! Jsem mohla dostat nějaký šok! Vidíte jak teď vypadám?! Víte jaká mi je teď zima?!" Dokončila jsem, sedla jsem si do křesla nohu přes nohu a ruce naštvaně založené na prsou. Pobaveně a taky s chtíčem na mě koukal.

,,Vám je to k smíchu?! No tohle!" Hrála jsem to dál.

,,Promiň te slečno Bello. Půjdu se na to podívat," řekl, ale pořád se usmíval.

Stoupla jsem si k němu.

,,Máte prosím nějakou košili?" Uznávám byla to blbá otázka, ale mu nedošlo, že mám pokoj hned vedle a z velké skříně mi jednu podal. Nechala jsem ručník spadnout na zem a koutkem oka zahlédla jak si mě prohlíží. Trochu jsme se vysušila a velice pomalu jsme si oblíkla košili. Zapínala jsem knoflíček po knoflíčku. Nic! Prostě jen koukal! On je snad impotentní. To snad není pravda!

Šla jsem ke dveřím, když najednou se mi obmotali dvě ruce kolem pasu. Čichl k mím vlasům a nosem přejel přes krk.

,,K čemu jste se slečno Bello chtěla sprchovat když tak krásně voníte?" zeptal se a otočil si mě čelem k sobě. Koukla jsem mu do očí a pak na jeho rty. Byly přímo vyzívávé! Volaly na mě. Polib mě! Polib mě! Já je poslechla. Jemně jsem se mu otřela svými rty o jeho. Zachvěl se a já se potěšeně pousmála.