OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Nepřehlížej To! – 58. kapitola

08.11.2016 (09:00) • anamor8 • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 708×

Zvládla jsem natočit jen můj film. Roba jsem sebou na natáčení ani moc nebrala. Chtěl, abych se v tomhle trochu osamostatnila, když tak rovnou se vším všudy. Nastala doba, kdy se nic velkého nedělo a pak zase začala propagace filmu Roba a spol, který to všechno odstartoval. Dvoutýdenní propagace po Evropě až do téhle velké premiéry. Nikdy mě nepřestane udivovat, jak moc velký ohlas ten film má, a to jsem byla sama fanda, nebylo divu, že jsem se těšila taky, až to konečně uvidím.

Naklonila jsem k němu hlavu, co nejblíže to šlo, během filmu.

„Bude to končit brzo?“

„Proč? Nelíbí se ti to?“

„Právě naopak,“ zašeptala jsem přiškrceně a silně stiskla jeho koleno. Líbilo se mi to až moc. A především můj přítel, když se objevoval teď na plátně. Zmateně ke mně otočil svůj pohled a pozorně si mě prohlédl, ale asi nic nenašel. Podle jeho výrazu ani pořádně netušil, co tu provádím, a já sama popravdě taky moc ne.

Byla jsem si jistá, že jestli tam budou další scény, jako byly tyto, asi se brzo neudržím.

Naklonil ke mně hlavu a přímo do ucha mi pošeptal: „Co provádíš?“ Jeho hlas zněl zamyšleně, a tak jsem se mu rozhodla dát nápovědu. Napodobila jsem ho a měla v tu chvíli rty skoro natisknuté na jeho uchu.

„Co bys dělal, kdybys šel do kina na film, kde bych byla hlavní představitelkou a pobíhala tam polonahá. Viděl bys moje tělo z větší části odhalené a hlavně jisté části, které máš nejraději?“ zeptala jsem se. Trochu víc než doteď se v sedačce narovnal a hned na mě vrhnul pohled. Jen jsem se zaculila a otočila se k plátnu.

Následoval můj příklad. A jeho ruka se nenápadně od opěradla přesunula na moje koleno, které bylo holé, jak se mi rozparek šatů stáhl na stranu. Skousla jsem si silně ret a odolávala chvění svého těla. Cítila jsem jeho prsty, jako by mě pálily, ale ne bolestně, naopak velmi příjemně pálily. Pomaloučku polehoučku, nikam nespěchal a jeho prsty milimetr po milimetru obšťastňovaly moji pokožku.

Zavrtěla jsem se na sedačce a o kousek se vytáhla výš, tím jeho prsty opět o něco klesly zpět k mému koleni. Silně jsem stiskla jeho koleno a vyslala k němu varovný pohled. Kino bylo plné lidí, vedle mě seděla Kris a vedle něj Taylor, byli jsme jak pod dohledem. Jen našpulil rty a opět otočil pohled k plátnu, ale svou ruku nestáhl pryč. Pustila jsem raději jeho koleno a svou ruku přesunula na tu jeho a silně ji stiskla, takhle ho budu mít pod kontrolou já. Spokojeně jsem se usmála a znovu začala věnovat pozornost filmu, ale stejně jsme každou chvíli jeden druhému tu ruku stiskli. Zlobil a pokoušel se opět hýbat svou rukou, což jsem mu nedovolila, abych to dokázala, musela jsem použít obě svoje ruce.

Ve chvíli, kdy film skončil i s titulky a světla se konečně rozsvítila, oddychla jsem si. Jako by mě světlo probudilo z toho všeho a já lehce vyděšeně stiskla Robovu ruku a zmateně se na něj obrátila. Pobaveně se culil a jeho oči prozrazovaly vzrušení, no, nebyl jedinej. Galantně mi pomohl se postavit a přitiskl si mě k boku, jako by to bylo to nejdůležitější. Kris se vedle nás smála a já se chtěla propadnout do země, tušila jsem, že si toho chvilkového rozptýlení musela všimnout, ale já za to nemohla. To on! Nemá vypadat tak hříšně a co teprve jeho záda a ramena, která zbožňuju už hodně dlouho.

Přitiskla jsem se k němu ještě těsněji a naléhavěji. Bože, se mnou ty hormony šily, a to jsem ani nebyla těhotná. Ale komu by se nebouřily hormony v těle a fantazie, když jsem v objetí takového muže, jako byl můj přítel. Držel mě kolem ramen a obratně se mnou manévroval rovnou k východu. Nemohli jsme se hned vypařit, i když to vypadalo, že bych nebyla jediná, kdo by o to stál, aspoň na chvíli jsme se museli objevit na after party. Povzdechla jsem si a hned nato se ke mně zkoumavě otočil Rob. Udělala jsem na něj obličej, abych všemu ulehčila a hlavně sobě.

Byla jsem ráda i nerada za to, že s námi v autě jezdil Nick, Dean a další. Přemýšlela jsem i o tom, jak moc je to auto velké a dá se nafouknout, že bychom jeli rovnou úplně všichni jedním. Přítomní nás pozorovali, jako by to napětí z nás jiskřilo, a to mě znervózňovalo. Za krkem jsem měla jednu silnou paži a tiskla jeho visící dlaň na mém rameni. Byli jsme na sebe natisknuti, ale nic víc se dít nemohlo. Nechápala jsem, proč tak moc najednou blbnu. Měla jsem u sebe Roba denně, nespočetněkrát se políbili a pomazlili, každou noc jsme společně usínali a často se oddávali vášni.

Jakmile jsme se dostali do klubu, kde byla party, a mně se v ruce objevila sklenice, pustila jsem se ho, jako by to bylo něco odpudivého a co nejrychleji zmizela mezi ostatními. Doufala jsem, že mi naše vzdálenost pomůže.

Ne, nepomohlo to ani trochu. Pořád jsem ho hledala pohledem a on mě. Vždy, když se naše pohledy střetly, jsme na sebe koukali a pak se začali potichu smát jako dva blázni, ale já si tak opravdu připadala.

„Páni, to je ale napětí,“ zasmála se u mě Kris a já sebou polekaně cukla, netušila jsem o její přítomnosti.

„Nic necítím,“ zalhala jsem a napila se martini.

„Nepovídej, když jsi jeden z aktérů, co to vyvolal. Bože, mohla bych to napětí měřit,“ smála se dál provokativně a já jen mlčela a pokoušela se koukat kamkoliv, kde nebyl Rob. „To je tak krásný. Nenápadně okolo sebe kroužíte a kontrolujete se.“ Nedala si pokoj.

„Já za to nemůžu. To ten váš pitomej film,“ postěžovala jsem si utrápeně. Moje tělo se svíralo a já už chtěla být doma.

„Hej, to není filmem, ale tebou,“ oponovala mi stále v dobré náladě. „Slyšela jsi někdy o značkování území?“ vyhrkla najednou a já se na ni zděšeně podívala, protože jsem nechápala, jak to souvisí s tím, co se mi dělo. „To prožíváš ty.“ Ukázala na mě prstem.

„Jsi pitomá,“ odbyla jsem ji.

„Vážně. Hodláš si zkontrolovat svoje území, které bylo ukázáno na plátně. Ale proč tak reaguje on, to nevím,“ zadívala se zamyšleně na Roba, který na nás nenápadně házel očkem. „Copak pěkného jsi mu šeptala?“

„To není pro děti,“ odsekla jsem hned. Rozesmála se a objala mě.

„Měli byste opravdu jet rychle domů, nebo to tu bouchne tím vaším napětím.“ Dala mi pusu na rozloučenou a zmizela v davu. Byli jsme tu už dvě hodiny, to by mohlo stačit a já opravdu už chtěla být doma. Za zavřenými dveřmi naší ložnice, kde byla ta pohodlná postel. Jo, takhle jsem nikdy neplánovala.

Nalila jsem do krku zbytek tekutiny, co obsahovala moje sklenička, a vydala jsem se konečně tam, kam jsem celou dobu chtěla. Nenápadně jsem se k němu přimotala a objala mu paži a natiskla se na něj. Kellan, Peter se na mě usmívali a oba u sebe měli svoje drahé polovičky.

„Ahoj, doufám, že nevadí, když vám ho ukradnu. Jsem už unavená,“ usmála jsem se na něj a unaveně se opřela o svého zdatného chlapa.

„Jen si ho vezmi,“ mrknul na mě Kellan a já na něj za odměnu vyplázla jazyk. Rozloučili jsme se tedy a vydali se konečně domů. Cesta v autě mi přišla nekonečná, byli jsme už jen my dva a řidič a ten mi tu stále zacláněl. A doma nás ještě čekal natěšený pes, co se chtěl přivítat. Měla jsem chuť nadávat a praštit něčím. Tohle se mi nepodobalo a opravdu mě to štvalo.

Prvně mě objímal a já se k němu tiskla velmi ochotně. Bylo všude ticho, dveře byly bezpečně zavřené a my se ocitli sami. Jak vzrušující to byla představa i skutečnost. Opět jsem to napětí mezi námi cítila a mnohem intenzivněji než doteď.

Postavila jsem se nedočkavě na špičky a litovala, že jsem si boty sundala tak brzo. Nedala jsem mu šanci, protože já to ukrutně potřebovala. Jen co se naše rty setkaly, vydala jsem spokojený sten a moje tělo se lehce uvolnilo a zároveň napnulo novou dávkou toho všeho. Nedočkavě jsem sundávala sako a nezajímalo mě, že je od Gucciho, právě teď mě štvalo, nechala jsem ho spadnout na podlahu. Cítila jsem příjemné uvolnění hlavy, když mi svými dlouhými a šikovnými prsty rozpustil můj účes.

„Kate, by ti nepoděkovala. Dělala ho půl hodiny,“ neodpustila jsem si malou poznámku.

„Tobě by zase dal Gucci na prdel, kdyby viděl, co děláš s jeho oblekem,“ vrátil mi to. Tiše jsem se zasmála a opětovně se natáhla pro další dávku jeho rtů.

Pokaždé mi přišly menší a menší, ty zatracené knoflíčky na košili, dělaly mi to naschvál, abych se jen déle trápila. Za to můj zip pro něj byla hotová pohádka. Stačilo tak málo, aby moje šaty spadly na zem. Ovšem já jim to nedovolila. Silně jsem tiskla lokty tělu a tím zabránila látce v ústupu a dál mu sundávala jeho přebytečný kus látky, co ho halil.

Ani ve chvíli, kdy jeho košile následovala sako, šaty jsem nesundala. Odtáhl se a zamračil se, špulil rty a oči zmenšil do malých škvírek. Jen jsem vzdorovitě zakroutila hlavou. A prohlížela si jeho rozložitá ramena a paže. Kam se poděly ty úzké klacky na dráždění, co měl v době našeho seznámení? Bylo mi to úplně jedno, s tímhle materiálem jsem byla převelice spokojená.

Rozepnul si sám kalhoty, jako by mě tím chtěl donutit odtáhnout ruce a nechat své tělo odhalené, ale to jsem za takovou věc, jako bylo rozepnutí jeho vlastních kalhot, neměla v plánu. Pochopil to, když jsem si ho dál prohlížela a sama nic nedělala. Šel ke mně a já se zachvěla a moje fantazie začala pracovat, ale já to zadržela, realita bude tisíckrát lepší. Udělal zákeřný tah. Obešel mě, a když jsem překvapeně zírala na hromádku jeho oblečení na zemi, zezadu mě objal.

Ucítila jsem rty na zátylku, jak pomalu a pečlivě připravovaly půdu, a že jim ta práce šla jedna báseň. Zlehounka mi prsty přejel od ramene až k lokti a zpět. Na celém těle mi naskakovala husí kůže. A poté, co přemluvily jeho prsty mé ruce, jsem je svěsila podél těla a uvolnila látku, co mě halila.

Přitiskl si mě k sobě a poté zvedl, aby mě mohl pohodlně odnést do postele. Ale nedala jsem se, odmítala jsem, aby velel. Jakmile mě položil na záda, vydrápala jsem se do sedu k němu a zaútočila na jeho ústa. Pověsila jsem se mu kolem krku a skoro klečela na posteli, abych byla velká jako on.

Cítila jsem každý jeho pracující sval na ramenou i zádech, když jsem po nich až zbožně přejížděla dlaněmi. Hořce jsem si musela připustit, že Kris měla pravdu. Ve chvíli, kdy jsem rty bloudila po jeho ramenou a nápadně se to podobalo jedné scéně ve filmu. Musela jsem si označkovat území. To, že on byl můj, všechny tyhle svaly a dokonalá záda, co ukazoval, patřila ve skutečnosti mně.

Snad ještě nikdy jsme nebyli tak důkladní při zkoumání toho druhého. Vše, co udělal jeden, mu druhý oplatil stejnou mírou. Připadala jsem si, jako bych se už vznášela. Silně jsem tiskla jeho prsty propletené s mými a druhou jeho paži.

Žádná slova. Jen doteky, polibky a tiché steny nás obou. Všechno bylo mnohem intenzivnější, dali jsme si záležet a nikam nespěchali, na rychlosti nezáleželo, ale na důkladnosti.

O sedm měsíců později 2012

Po roce jsme zase byli na cenách MTV a byla jsem třikrát nominována. V polibku a v herečce a v objevu. Nakonec jsem herečku projela s Kris, která to zase vyhrála, ale objev jsem vyhrála. A teď se čekalo na polibek.

„Viděla jsi ty kočky v tom videu?“ ptal se nevěřícně. „Taky bych se rád líbal.“ Usmál se a upravil si košili. Všichni se začali pochechtávat.

„Dobře, budeme vážní. Kdo vyhrál polibek?“ ptala se ho Vanessa. Společně otevřeli obálku, podívali se a pak ji rychle odložili.

„Nejlepší polibek vyhrává… Robert Pattinson a…“ odmlčeli se, napínali.

Rob byl letos nominován třikrát. Jednou s Kris, poté s Reese a nakonec i se mnou. Bylo to opravdu zajímavé. Nevěřila jsem tomu, že bych to byla já, spíš jsem sázela na Kris, jako tomu byli předchozí tři roky, kdy se odmítali políbit. A vloni, kdy Rob políbil raději Taylora.

„Alex Freyová,“ vyhrkli najednou rychle. Překvapeně jsem vykulila oči a podívala se po usměvavém Robovi.

Zvednul se a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát. Pevně jsem se chytla jeho paže, abych držela rovnováhu na těch podpatcích. Upravila jsem si jednou rukou šaty, které jsem měla pod zadek, pro jistotu. Došli jsme za potlesku až nahoru na pódium.

Přišla nám gratulace a cena, kterou si usurpoval Rob. Postavila jsem se před ten malý pultík s mikrofonem a nejistě se usmála.

„Páni, tohle jsem nečekala. Rob to určitě čekal, vždyť to vyhrává už čtvrtým rokem, ale já ne. Takže, moc děkuju. Dnes jsem vlastně vyhrála moji první cenu a rovnou i další.“

„A co já?“ ozval se vedle mě Rob.

„Ty se nepočítáš. Větší výhra už není,“ odbyla jsem ho a hraně se zašklebila, což mělo úspěch.

„Super, tak dost tlachání. Taky moc děkuju, ale já chci ten polibek konečně. Letos aspoň nemusím líbat Taylora. Nic proti, kámo… ale nejsi můj typ.“ S Robem jsme asi dnes něco snědli, jak jsme oba perlili, a to celý den.

„Jenže já se líbat nechci. Myslím, že si všichni užili dost našich veřejných polibků. Chci tu cenu, dej ji sem, je moje první.“ Otočila jsem se k němu. Ale on ji rychle zvedl v ruce nad hlavu, kam jsem neměla šanci dosáhnout ani na těch podpatcích, co jsem si vzala. Bavil se nad tím, jak jsem se bojovně pro ni natahovala.

Svojí volnou rukou mě chytil kolem pasu a přitáhl si mě na svoje tělo, a než jsem se stačila bránit, políbil mě. A když už to udělal, nemělo cenu se bránit. Jednou rukou jsem si ho přidržovala za vlasy, než se odtáhl a spokojeně usmíval.

„Jo, to bylo konečně předávání cen.“ A pohnul rukou k sobě v gestu – jsem dobrý.

„Ještě jednou dík.“ Mávla jsem na všechny rukou a konečně sebrala tu cenu Robovi z ruky. Hned se za mnou otočil.

„Je moje,“ křikla jsem a rozeběhla se do zákulisí.

Autor: anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nepřehlížej To! – 58. kapitola: