OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Nepřehlížej To! – 53. kapitola

10.08.2016 (09:00) • anamor8 • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1066×

53. kapitola

Už zase jsem za těch pět dní stála na letišti. Teď jsme se Rob a já maskovali víc jak předtím. Byli jsme v ohrožení, přeci jen L. A. je něco jiného než Praha a Londýn. Čekala jsem na svoje tašky a koukala se okolo. Když se vedle mě rozezvonil mobil a já polekaně ucukla a podívala se na Roba, vytáhl s kapsy svých džinů svůj iPhone. Koukal se na displej usmál a zvedl to.

„Co potřebuješ, Kris?“ usmíval se a já si všimla svých tašek a přitom se pokoušela naslouchat, co říká. „Vážně? A je tam i Tom?“ promluvil překvapeně a vytrhl mi z ruky první tašku, která se objevila a já ji popadla. „Jestli se zastavím?“ Kouknul se mi do očí a čekal na můj verdikt. Co myslel, měla jsem možnost vidět Kris. Navíc to bylo v plánu, jít s nimi na oslavu nového roku. Usmála jsem se na něj a přikývla, vzala si i druhou tašku, co byla jeho. „Jo, jen si něco zařídím a do hodiny jsem tam, možná se trochu zdržím. Musím se zastavit ještě doma,“ mluvil a vytrhl mi tu tašku, nasupeně jsem se na něj podívala, ale on se jen usmál a poslal mi vzdušný polibek. „Dobře, kam mám vůbec přijet,“ slyšela jsem za sebou, když jsem se na truc otočila zády k němu.

Čekali jsme ještě na poslední balíček, a to Beara v přepravce. Jen co se k nám dostal, otevřela jsem mu a dala mu vodítko, aby se proběhl. Rob popadl všechny tašky a já vedla spokojeného Beara ven.

Došla jsem k jednomu z taxíků a koukala dovnitř.

„Potřebuju hodit do Bel Air,“ usmála jsem se na něj. Odkýval mi to, a tak Rob hodil tašky do kufru. Už ukončil hovor a vyjelo se.

Koukala jsem se ven z okénka do krajiny. Moc toho k vidění nebylo, protože se už stmívalo, přiletěli jsme pozdě. Rob nadiktoval přesnou adresu taxikáři, tu jsem si nepamatovala. Ale dodnes jsem věděla přesnou adresu bytu, kde jsme bydleli původně. Auto zastavilo na příjezdové cestě před tím velkým domem.

Moc s láskou jsem ho teda neviděla. Tenhle dům jsem ráda neměla, už z toho důvodu, že se mi tu nedělo nic pěkného. Jediné, co mě sem vždy lákalo, byl ten výhled a bazén. Rob zaplatil, vzal naše tašky a vydal se dovnitř. Zhluboka jsem se nadechla a šla za ním. Vešla jsem do těch velkých prostorů, podle mě to tu bylo až moc velké, hlavně když tu budeme jen my dva.

Vydal se rovnou s taškami nahoru a já za ním.

Mířil si to do své ložnice.

Čekala jsem na chodbě a nerozhodně přešlapovala. Vážně se mi tam nechtělo.

„Co je?“ zeptal se nechápavě.

„Já… asi bych raději spala ve svém pokoji,“ prohodila jsem nervózně.

„Ehm… Aha?“

„Ne!“ dodala jsem hned. „Tak jsem to nemyslela. Jenom to není zrovna pokoj, kde bych chtěla spát…“ V tváři mu proběhlo pochopení, a tak se vrátil do mého starého pokoje, štěstí, že všude byly manželské postele. Složil zavazadla u skříně a s úsměvem se na mě otočil. „Kam se pojede na tu party?“ zajímala jsem se. Přišel ke mně.

„Do jednoho baru, kde jsme už byli několikrát, je tam i Tom a ostatní. Organizuje to Ashley, a tak to zarezervovala jen pro nás,“ usmíval se a byl těsně u mě.

Popadla jsem džínovou bundu s čepicí. Jo, takhle jsem mohla projít po ulici a třeba si mě nikdo nevšimne. Rob už byl taky připravený.

Vydali jsme se tedy do toho baru, kde se konala ta sláva. Rychle jsme přešli z ulice dovnitř, aby nás nikdo neviděl. Byly tu spousty lidí, některé jsem poznala a jiné ne.

„Najdi Toma, já zase Kris a kolem půlnoci se najdeme u baru. Odmítám před nimi s tebou cokoliv mít,“ pošeptala jsem mu, do ucha vlepila rychlou pusu, a než stačil protestovat, prchala do davu lidí.

Netrvalo mi dlouho a opravdu jsem našla Kris, jak si povídala s ostatními a usmívala se. Když mě zahlédla, úsměv jí na chvíli pohasl a pak zase rozzářil. Položila svoje pití a rozeběhla se ten kousek ke mně. Pevně mě objímala a já ji.

„Kde se tu bereš?“ zajímala se a pak se podívala okolo nás.

„Nudila jsem se,“ mrkla jsem na ni. Odvedla mě trochu dál od lidí, co s nimi byla, a sehnala nám pití. Vyptávala se mě, jak se mám, a tak jsem odpovídala a o Robovi neřekla ani slovo.

„Víš, Alex, Rob by se tu měl ukázat, volala jsem mu. Netušila jsem, že by ses tu ukázala,“ prozradila mi provinile.

„To je v pořádku, to zvládnu,“ uklidnila jsem ji a zadržovala svůj úsměv. Tuhle šarádu si u ní ještě vypiju.

„Je tu i Tom,“ změnila téma. Vyprávěla, jak se sblížila s Tomem, a jak byl Rob občas na pořádnou ránu a pořád nabručený.

„Poslední dobou je na palici. Dělá, jako by bylo ublíženo jemu. Mám chuť mu občas něco udělat,“ stěžovala si.

Proplétaly jsme se spolu davem, abychom se něčeho napily. Když jsme u baru narazily na Toma a Roba.

„Alex.“ Hned byl u mě a drtil mě v objetí.

„Tomí,“ smála jsem se trochu přidušeně. Odtáhl se a prohlížel si mě, jako by mě neviděl roky a ne jen pár měsíců.

„Co čekáš? Těhotenství, chybějící končetina?“ zeptala jsem se ho posměšně. Zaculil se jako malej kluk, co byl nachytán, jak krade koláče. „Jsem stejná,“ potvrdila jsem mu.

„Ne, jsi ještě krásnější a ke všemu vypadáš spokojeně. Našla sis kluka?“ vypálil na mě.

„No… možná by se jeden našel,“ připustila jsem nejistě. S Robem jsme se na sebe jen podívali. Zatímco mě vyslýchali, jeho si nevšímali, a tak on mohl zkoumat mě. Celou půl hodinu až do odpočítávání se nedělo nic jiného, než můj výslech. Odpověď na otázku, co tu dělám, jsem neřekla, jen se z toho vykecala.

Na odpočítávání jsme se přesunuli a dostali skleničku šampaňského. My čtyři byli u sebe a Rob se nenápadně propašoval ke mně z jedné strany.

„Happy New Year!“ křičeli všichni a napili se.

„Jak na Nový rok, tak po celý rok,“ prohodil ke mně Rob s úsměvem a pak mě políbil. Každý rok jsme měli novoroční polibek, ale tenhle byl rozhodně nový.

Držel moji tvář ve svých rukách a jeho rty si přivlastňovaly mé, které se poddajně nechaly. Držela jsem se ho jednou rukou za triko a druhou držela skleničku, měla jsem chuť ji upustit.

Začal zvedat hlavu a já se stavěla na špičky, jak jsem se nechtěla odtáhnout. Byl to novoroční polibek, tak měl stát za to. Spokojeně se odtáhl a přitáhl si mě k sobě.

Objala jsem ho kolem pasu a podívala se na naše společníky. Zalitovala jsem, mít foťák, mám skvělou památku na celý život. Pohled na ně byl k nezaplacení. Oba stáli se sklenicí na půl cesty k puse. Oči vytřeštěné překvapením, pusy pootevřené. Kris najednou začala zběsile mrkat jako mrkací panenka.

 „Ty vole,“ vydechla nakonec stále v šoku.

„Ty… a ty… spolu? Sakra, kdy?“ koukal se na nás a ukazoval prstem a dostal ze sebe dost namáhavě Tom.

„Neukazuje se,“ zasmála jsem se.

„Sakra, proč jste to tajili!“ štěkla naštvaně Kris. Pokrčila jsem rameny a zavrtěla se víc k Robovi.

„Novoroční překvapení?“ zkusila jsem nakonec a usmála se. Oba se na nás zamračili a založili si ruce na hrudi.

„Tak jak dlouho?“ začal další výslech.

„Pět dní,“ prozradil jim Rob.

Ještě chvíli byli na nás trochu naštvaní, ale pak se uklidnili. Až po dalších několika hodinách jsme se dostali domů a já unaveně a spokojeně zapadla do poste a Rob ke mně přidal.

£££

„Vážně se otočil a vrazil do toho sloupu,“ smál se Jackson zábavnou historku z jednoho svého natáčení. „Dělal větší blbosti jak Rob.“

Jmenovaný si našpulil uraženě pusu a napil se piva. Stiskla jsem pevněji jeho ruku a povzbudivě mu dala pusu na tvář. Ashley se nudila, a tak nás všechny vytáhla na diskotéku, chtěla tancovat. Všichni tam byli tak dvakrát a Roba jsem tam ještě dnes nedostala a měla jsem pocit, že ani nedostanu, třeba po dalším pivu bude povolnější... konečně. Peter tancoval se svou manželkou taky, dokonce Kris donutila Toma, a já to ještě nedokázala. Taky jsem přemýšlela nad Jacksonem.

Podívala jsem se na stůl a všimla jsem si svojí skleničky a flašky Roba, navíc jsem si chtěla protáhnout nohy.

„Dojdu pro pití,“ zvedla jsem se a mířila si to k baru.

Popadla jsem svou objednávku - pivo a Martini - a mířila si to zpět k nim. Koukala jsem se před sebe a šla bezpečnou cestou co nejdál od parketu. Stejně do mě někdo vrazil. A to rovnou do levé strany, kde jsem měla otevřenou sklenici s mým pitím. Cítila jsem mokro na kalhotách, a tak jsem se podívala. Celá levá nohavice byla mokrá. Povzdechla jsem si.

„Fakt díky,“ zavrčela jsem a zvedla pohled.

„Není zač, Alex,“ falešně se na mě usmála. Překvapeně jsem zamrkala, Chelsey jsem tu opravdu nečekala.

„Co tu děláš?“ vypadlo ze mě ohromeně.

„Si myslíš, že když nechodím s Robem, nemůžu mezi lidi, nebo co,“ prskala na mě.

„Ne, ale takové kluby jsou pod tvou úroveň,“ vrátila jsem jí a na stůl poblíž odložila sklenici.

„Zato pod tvou úroveň není nic.“

„Co tím chceš říct,“ vystrčila jsem bojovně bradu a čekala na její odpověď.

„Že ti není proti srsti svádět zadaného chlapa.“

„Nesváděla jsem ho,“ prskla jsem dotčeně. To jsem zkoušela jen do doby, než se objevila, a trochu i pak, ale ne v tom smyslu, jak si myslela ona.

„Vážně? A to natřásáni u bazénu a v obýváku bylo co? Nebo to neustále skákáni mu kolem krku?“ posměšně se usmívala.

„Něco, co někdo jako ty nepochopí, protože taková zmije a zlatokopka jako ty nemůže mít kamarády,“ vrátila jsem jí její posměšek. Všimla jsem si Kris o něco dál, zkoumavě se na nás zadívala a pak rychle otočila a vracela k našemu stolu.

„Aspoň neojíždím všechny kamarády, nebo i kamarádky?“ zvedla výsměšně obočí.

„Nedělám ze sebe šlapku na jednu noc na rozdíl od někoho. Kdyby nebylo mě, Rob by si s tebou jen užil a dal ti adie.“ Opravdu hodně jsem ji nasrala, bylo to dost vidět na jejím obličeji.

„Jediná coura jsi tady ty. Chodila jsem s ním a ty jsi mi ho vzala.“

„Já ti ho nevzala. Rozešel se s tebou sám, protože jsi pitomá. Víš co, nemíním se s tebou bavit.“ Chtěla jsem odejít, ale chytla mě za paži a pevně ji stiskla. Alespoň dokud někdo nechytil její paži.

„Pusť ji!“

Překvapil mě už jen tón, jakým promluvil. Použil ho jen párkrát v životě. Obě jsme se na něj otočily najednou a on se zadíval na mě a pak na ni. I jeho výraz nebyl přátelský.

„Ahoj, šmudlo,“ zacvrlikala ta potvora. Pustila moji ruku a natočila se k němu s ohromujícím úsměvem. No, mělo ho natrénovaný z toho mola, na kterém tak těžce pracuje.

„Nazdar,“ zabručel.

„Jak se máš?“ nevšímala si jeho podrážděnosti.

„Měl jsem se líp, dokud jsem tě znovu nepotkal. Všechno v pořádku, Alex?“

„Já nevím, to se zeptej tady slečny modelky,“ ušklíbla jsem se.

„Od kdy se vy dva spolu bavíte?“ zajímala se naštvaně.

„Od té doby, co spolu i chodíme,“ vrátila jsem jí škodolibě. Sáhla si na mokrou nohavici, co se mi nepříjemně lepila na nohu. Rob si mě prohlédl ještě jednou a zastavil se na té noze.

„Jak jsem ti říkala, jsi coura, Alex,“ prskla na mě, když se otočila.

„Chelsey, tohle raději už nikdy neříkej,“ upozornil ji popuzeně Rob a přiblížil se ke mně. Obratně mě objal kolem ramen a vzal si svoje pivo. Nabroušeně se na nás ta pipka koukala a já si to užívala. Tohle bylo zadostiučinění z dřívější doby, užívala jsem si to.

„Vylila jsem si pití,“ povzdechla jsem si směrem k Robovi.

„Kris ti přinese nový. Jdeme?“ usmál se na mě a lehce mě tlačil už pryč.

„Sbohem,“ mávla jsem na Chelsey a opravdu si přála už ji nikdy nevidět. Asi jsme jí s Robem udělali šok do konce života, i když podle všeho to předpokládala, ale přála si, abychom se nikdy nedali dohromady.

Rob si mě odvedl až ke stolu, kde čekali ostatní, a Kris vypadala celkem spokojeně, když viděla, že jsem celá a ne od krve. Sednul si a přitáhl si mě těsně k sobě a rukou mě začal hladit po mokré nohavici.

„Kris, přineseš pití?“ otočil se k ní. Zašklebila jsem se na ni, protože jsem si pro něj mohla jít sama.

„Nikam nechoď,“ zastavila jsem ji, když se zvedala. „Stejně jdeme za chvíli,“ mávla jsem rukou a napila se od Roba. Odskočila jsem si ještě na záchod, ale byla jsem nucena jít s Kris, aby se nic nestalo. Jako bych byla malé dítě. Pokoušela jsem si usušit nohavici, ale na veřejných záchodech to moc nešlo.

„Chtěla jsem jí jednu napálit. Ale myslím, že ji víc zarazil Rob a to, že jsme spolu,“ usmívala jsem se spokojeně. Kris se smála, ale nevymlouvala mi to.

U stolu na mě už čekal Rob s mojí bundou. Rozloučila jsem se s ostatními, chytil mě pevně za ruku a vedl ven. Koukala jsem se okolo sebe, jestli není někde poblíž ta slepice.

„Je mi to líto,“ šeptal mi do ucha, když jsme seděli v taxíku, co nás vezl domů.

„Nic se nestalo, nemohl jsi to vědět. Nikdy do takových klubů nechodila.“ Mávla jsem nad tím rukou a usmála se na něj. „Jen mi mrzne stehno.“ Usmál se a znovu mi začal třít levou nohavici na tom stále mokrém místě.

„Je ti tepleji?“ ptal se.

„Ne,“ zavrtěla jsem vesele hlavou. Už parkoval u domu a Rob mu platil. Vyskočila jsem ven a mířila si to ke dveřím, kde už kňour Bearal. Zastavil se na dlouhou dobu u mé nohavice a čichal, dokonce i olizoval, co tam mám.

„Beare!“ napomenula jsem ho, ale asi mu Martini chutnalo.

„Hej, ta je moje,“ okřikl ho Rob.

„Nejsem žádná vaše kost na hraní,“ ohradila jsem se, odstrčila psí hlavu a vydala se do pokoje, abych si sundala ty proklaté a stále dost vlhké kalhoty.

Po sprše jsem se oblékla do jednoho z Robových triček. Nebylo nic jiného, v čem jsem spala raději, než jeho trička. Čekala jsem, že bude dole koukat na telku, a tak jsem jen vlítla do ložnice pro ponožky.

„Kam jdeš v tomhle ohozu?“ vyděsil mě. Otočila jsem se k němu. Ležel v posteli jen v boxerkách s jeho svůdným úsměvem na tváři. Jednu ruku za hlavou.

„Chtěla jsem jít za tebou dolů, ale koukám, že sis našel jinou televizi jako oběť,“ zamračila jsem se k té hrající bedně.

„Vypínám.“ Zvednul ruku s ovladačem, vypnul ji a pak pustil plastovou krabičku do peřin. Vlezla jsem si tedy k němu do naší postele. Občas si stěžoval, že je až moc velká a menší by nebyla na škodu, hlavně ve chvílích, kdy jsem se urazila.

„Hodnej,“ pochválila jsem ho a natáhla se pro krátkou pusu.

Popadl mě za levý kotník a vytáhl si mou nohu nahoru. Zmateně a zamračeně jsem se na něj koukala.

„Kontroluju, jak dopadla tvoje noha po útoku Martini,“ vysvětlil mi.

„Hale, byla to opravdu nehezká nehoda,“ zamračila jsem se na něj. Dostala jsem polibek na stehno.

„Nechutnáš už jako Martini,“ zamračil se otráveně. „A taky bys mohla zkusit nosit něco jiného, než moje trika.“

„Jsi moc náročnej. Nosím normální pyžama i košilky, ale tohle je pohodlnější a líp se to sundavá,“ vyplázla jsem na něj jazyk a odtáhla se. Nezahálel a rozhodl se tu praktičnost jeho trika vyzkoušet. „Najednou si nestěžuješ,“ neodpustila jsem si.

„Mám rád estetickou, ale i praktickou stránku,“ mrknul na mě. „Proto si budu muset koupit nějaké průhledné triko,“ zazubil se na mě. Držela jsem v ruce chumáč jeho vlasů, stiskla jsem pevněji a vytáhla si ho výš. Mračila jsem se na něj.

„Ledaže bys ho měl na sobě první,“ udala jsem svou podmínku. Zamračil se. „To víš, že jo, okukovat mě by ti nevadilo, ale já nemůžu, zapomeň. Když na tebe bude moc koukat celý svět, tak já taky,“ vyplázla jsem jazyk.

£££

O pět dní později jsme se společně ukázali na veřejnosti, a to při předávání cen. Do té doby jsme byli zavřeni v domě a odmítali odejít. Ale na ceny jsme museli, a oba. Měli jsme společně předat cenu a představit trailer k našemu filmu. Moc se mi tam nechtělo, rozhodě mi nechyběla ta všechna pozornost okolo nás.

Šaty, které jsem si vybrala nakonec, se až moc líbily Robovi, tedy jak se to vezme. Chvíli polemizoval o tom, že mě v tom nikam nepustí a nechá si mě doma. Byly totiž hodně těsné, obepínaly moji postavu, na hrudi měly díru, aby byl vidět hrudník. Končily až okolo krku, záda i ramena jsem měla holé. U boků jsem měla stuhu a končila mašlí u pravého boku. Sukně byla zkosená od kolenou až do poloviny lýtek, na levém boku byl rozparek do poloviny stehna. Nikdy jsem nebyla příznivec moc světlých barev, a proto jsem byla ráda, že jsou trochu tmavší žluté, ladila jsem s Robovou bundou a ani jsem to neměla v plánu.

S Robem jsem vzbudili humbuk jen tím, že jsme tu byli a spolu. Na můj příkaz si trochu držel odstup. Nechtěla jsem, jen co vyjdeme na veřejnost, aby se vše vědělo. Navíc jsme museli nechat nějaký čas i mému tátovi. Tak nějak jsem si byla jistá, že bude sledovat všechny novinky o nás dvou.

„Jsi hrozná tyranka,“ neodpustil si šeptání, když jsme už seděli. Vedle něj byla Kris a Taylor. Chtěla jsem sedět u nich, ale to mi nedovolil.

„A ty zase uzurpátor,“ vrátila jsem mu to. Naklonil se ještě blíž, ale já uhnula a rukou ho odstrčila. Zamračil se, ale Kristen vedle něj se dobře bavila podle toho, jak zadržovala smích.  Předali jsme tedy společně jednu cenu a pak byl čas na naši propagaci.

Zhluboka jsem se nadechla a postavila se na místo, odkud budeme s Robem vcházet. Chytil mě za ruku. Když nám dali signál, ať jdeme, vydal se na cestu a mě táhnul s sebou. Pevně mě držel a já se nechala vést na místo.

„Ahoj, lidi. Dnes večer jsem tu takhle spolu, protože vám chceme představit nový film, ve kterém hrajeme,“ spustila jsem jako první. Stáli jsme co nejvíc vepředu na pódiu a pořád mě držel za ruku.

„Je to film o nečekaném přátelství,“ začal Rob, tak jak jsme to měli dané.

„Náhodě.“

„Lži.“

„Pravdě.“

„A nalezení sama sebe.“

„Koukněte se na trailer, snad se vám to bude líbit,“ ukončila jsem to. Vydali jsme se do zákulisí, kde na obrazovkách bylo to, co viděli diváci, takže i náš trailer.

Byl opravu velmi pěkně udělán. Sliboval podívanou, ale neprozradil to nejdůležitější. A byly tam i ty scény z postele.

„Táta tě zabije, až to uvidí,“ smála jsem se mu. Za měsíc měla být premiéra filmu a tohle byla jediná plánovaná ukázka. Zdálo se mi to celkem pozdě vypuštěné ven. Ale oni byli experti na propagaci filmů. 

Autor: anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nepřehlížej To! – 53. kapitola: