Mystic princess - 8. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Strašně moc se omlouvám, ale prázdniny byly mnohem náročnější, než jsem předpokládala a nestíhala psát. MP jsem stále držela v hlavě, ale to se snad změní. :)
Vracíme se zpět do království a za Rickem. O Violetti se už ani nezmiňuji, protože to jde s ní od desíti k pěti a její dcera jí moc nepřidává.
Shrnu to. Rick je naštvaný, Ragnald bude zuřit a Taivas bude naprosto zničený... Proč? Vše se dočtete v téhle kapitole. :))
Kapitola je věnována: lied, superdruper12, Dayner, Ajeje, Neree a Ajce. :)

03.09.2011 (19:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1419×

Jako Bůh

Na Taivasově hradě, v bývalém vyhnanství, byla mizerná nálada. Violetti byla stále slabá a Taivas se nemohl soustředit na to, aby se spojil se Syksym. Navíc absolutně netušili, co se dělo na královském hradě.

Rick, vytočený z toho že mu utekla, se objevil na královském hradě. Všichni ho vítali, chovali se k němu, jako k Bohu a on si to náležitě užíval. Spřádal plány, jak by mohl Lumi dostat, proto se vydal do jejího pokoje, jedině tak mohl o ní zjistit co nejvíce.

Ragnald zůstával skrytý v jeskyni za městem, čekal na Ricka, který mu měl přinést nejčerstvější zprávy a taky jednu radostnou novinku, jenže se stále neobjevoval. Do jeskyně přišel, až když byla tma jediným světlem byly pouliční lampy, které svítily v dáli.

„Tak co?“ vyptával se Ragnald.

„Nic.“ Sklopil ramena Rick a dál hloubal na tím, co se dělo na hradě.

„Jak nic?!“ vyjel Ragnald.

„Zdrhla mi,“ procedil skrz zuby Rick.

„Jak si to mohl dopustit?!“ vztekal se Ragnald dál.

„Má nějaký přívěšek...“

„Tak jí ho zbav! Ale moc dobře víš, že ona je sama o sobě silná, žádný přívěšek to neovlivní!“ Skočil mu do řeči Ragnald.

„Já vím,“ zamumlal si Rick „pod vousy“.

„A další zprávy? Tentokrát chci nějaké dobré...“

„Byl jsem v království a chovali se ke mně, jako k Bohu,“ pronesl zamyšleně.

„Já ti říkal, že tě zbožňují a neudělají nic proto, aby tě zastavili. Máš volnou ruku,“ usmíval se Ragnald.

„Ještě něco, na hradě nikdo nebyl... Taivas ani královna,“ vyslovil to s takovým odporem, až to Ragnalda potěšilo.

„To je jenom skvělé, zřejmě je vyhnali a ty máš rovnou cestu k trůnu.“ Tleskal. Já mám volnou cestu k trůnu – až se tě zbavím.

„Teď by sis měl odpočinout, zítra tě čeká boj. Konečně ji zabij a jako důkaz mi přines ten proklatý přívěšek,“ rozhodl Ragnald a šel spát. Rick jen kývl hlavou a zmizel zase do království, ale tentokrát šel na úplně jiný hrad...

„Co tady pohledáváš?!“ vyštěkl na Ricka Pippuri a chtěl ho srazit k zemi. Jediným máchnutím ruky Pippuriho přirazil ke zdi a sním i Oransiiho a Taivase.

„Co chceš?“ zeptal se trochu mírněji Oransii.

„Byl jsem na vašem hradu a nikdo tam nebyl, takže jsem si vás musel najít...“

„Vyhnali nás. Jsi spokojený!“ zuřil dál Pippuri a sevření kolem něj zesílilo.

„Samozřejmě, ale chtěl jsem vám něco říct,“ začal trochu tajemně.

„Když víš, kde jsme, proč si jim to neřekl?“ ptal se dál Oransii, chtěl se o něm dozvědět více a pak proti němu najít vhodnou taktiku.

„Chci vás zničit sám, zase až tak těžké to nebude. Viď, Pippuri?“ zachechtal se a na Pippuriho ještě přitlačil.

„Proč čekáš?! Zabij nás teď!“ vykřikl bojovně Taivas.

„Jak statečné, Taivasi, ale já mám ještě práci s tou malou. Pak přijdete na řadu vy!“ ukázal na ně prstem a pak zmizel.

Taivas se zhroutil na zem a položil tvář do dlaní. Pippuri i Oransii na něj zírali, jak se mu otřásala ramena. Poprvé v životě viděli toho velkého Taivase, toho kterého se všichni báli, brečet. Moc dobře věděl, že proti Rickovi nemá žádnou šanci on ani nikdo jiný. Jeho malá holčička ještě nebyla připravená se utkat s tak silným protivníkem, určitě by Ragnaldem cvičený už od útlého dětství... Ale ona? Začal ji cvičit teprve od dvanácti a ona ještě jeho hodiny bojkotovala a dělali si z toho spíše legraci, než aby to cvičení brali vážně. Všechno bylo v koncích...

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování