Mystic princess - 15. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Omlouvám se, že další kapitola přibyla tak pozdě, ale zaskočily mě zdravotní problémy. Doufám, že se MP vrátí zpět do původních kolejí (aspoň jednou týdně).
Rick se vydá hledat Lumi, protože mu to nedá a docela dost ho začne kousat svědomí. Jeho přehnaná starost jej zavede až na hranice Lumina života...
Lussy

01.11.2011 (15:00) • Lussy • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1374×

Sněhová bouře

Přehnal to, ale sama to chtěla. Řekl jí pravdu, i když se snažili, aby ji nikdy nepoznala. Musel to udělat, čekal výbuch vzteku, cokoli. Ona se jen sebrala bez jakýchkoli věcí, prostě utekla. Přemáhal nutkání běžet za ní. Byla mladá, neměl ani ponětí, čeho byla v té situaci schopná udělat. Počítal s tím, že se umoudří a brzy se vrátí, jenže když byla dvě hodiny pryč a stále se nevracela, kousalo ho svědomí. Oblékl se a vydal se ji hledat.

Venku už byla pěkná vánice, téměř neviděl na cestu a její vůni rozfoukal vítr. Netušil, kde ji má hledat a tak obcházel všechna místa, kde ji vídával, když ji sledoval. Zastavil se ve škole, ale ta byla tak pozdě v noci zavřená, tak stejně i knihovna a většina kaváren, které navštěvovala. Vítr neustále zesiloval a sníh padal rychleji, což Rickovi moc neusnadňovalo hledání. Tohle musela dělat ona, vždyť nedávno ještě chodil jen v kožené bundě, teď to bylo nejméně na péřovku.

Procházel zasněženými ulicemi a pomalu to vzdával, nikdy ji nemohl najít a jestli byla tak umanutá, jak se mu jevila v posledních několika dnech, jen tak se doma neobjeví. Najednou si vzpomněl na jedno místo, kam chodívala a jen tak se dívala za obzor. Rozběhl se plnou rychlostí a bylo mu jedno, že byl ve městě, přes ty závěje sněhu ho nikdo postřehnout nemohl. Doběhl k starému, opuštěnému molu a na jeho konci zahlédl drobnou postavu, která se krčila. V afektu ji popadl a uháněl s ní domů, ani si nevšiml, že spala, všiml si toho až doma. Lehce oddechovala a přitom řídila tu obrovskou sněhovou bouři za okny.

Byla ledová, tak nějak mu nedošlo, že ona byla ledová pořád a tak ji chtěl trochu zahřát. Položil ruce na ty její a nechal lehce pumpovat teplo do ní. Až později mu došlo, že byla v pořádku a on to všechno podělal. Když na ni znova sáhl, byla horká jako šálek vroucí kávy. Tohle nebylo dobré. Musel s tím něco dělat. Začal zmatkovat. Rychle ji svlékl jen do trička a kalhotek. Zamířil k počítači a na mapách hledal nejbližší hory. Byly docela daleko za městem, ale riskl to, posadil Lumi na místo spolujezdce a zapásoval ji. Děkoval Bohu, že si nakonec to auto přece jenom koupil.

Venku už dávno nesněžilo, už jen hustě pršelo, všechno to dělala Lumi, ale teď byla jaksi mimo sílu a tak se vše vrátilo k normálu. Jelo se špatně, ulice byly kluzké, ale jeho honil čas. Potřeboval tam být rychle. Každou chvíli Lumi kontroloval, jestli je v pořádku. Vozovka mu byla ukradená.

Když byli za městem, konečně na to šlápnul. Řítil se nejrychleji, jak to auto zvládlo. Zatáčky vybíral těsně a málem to naboural do stromu, ale jim by se nic nestalo, jenže jak by to vysvětloval policii. Musel se soustředit na jízdu, jenže když měl vedle sebe Lumi téměř bez života, musel se jí věnovat.

Zaparkoval auto na první volné místo a to pořádným smykem. Rychle se odpásal a vystoupil, pak odpásal Lumi a vzal ji do náručí. Pomalu se rozběhl směrem nejvyšší vrcholek, když mizel mezi stromy nasadil svou rychlost a běžel jako o závod. Počítal s tím, že na vrcholku musel být sníh a to bylo to jediné, co jí mohlo pomoci. To jediné ho taky napadlo.

Kličkoval mezi stromy, ale každou chvíli se zastavoval, aby zjistil, jak je na tom Lumi. Ještě žila, tlouklo jí srdce, neuvěřitelně se mu ulevilo a tak se pokaždé znovu rozběhl. Když byl na vrcholku hory, čekal na něj doopravdy sníh a taky studený, ale opravdu studený vítr. Na tenhle vrcholek se málokdo odvážil. Položil Lumi do sněhu a začal ji zahrabávat. Připadal si jako pejsek, který zahrabává svou kostičku. Ani trochu nebyla jeho kostičkou, ale tak trochu si to přál. Zatřepal hlavou, aby vyhnal tu myšlenku a pokračoval dál.

Lumi byla až po krk ve sněhu, jen hlava jí trčela. Vždy po pár sekundách zkontroloval hřbetem ruky teplotu, ale nevracela se tak rychle do původního stavu, jak by si přál. Naštěstí po pár minutách „sněhová kúra“ zabrala a Lumi začala zase „chladnout“. Rickovi spadl obrovský kámen ze srdce, jenže se pořád neprobouzela. Byla blbost ji zahrabat do sněhu úplně celou a proto tu myšlenku vypudil z hlavy. Dneska neměl moc dobré nápady. Napadl ho ještě jeden, ale ten byl ještě přehloupější, až se jemu sám musel zasmát, ale šlo o život. Trvalo dlouho než se přemluvil, ale nakonec se tak stalo. Klekl si na kolena a sehl se k ní. Odhrábl trochu sněhu od její tváře a pak ji políbil...

Cítil její ledové rty na těch svých a nemohl se jich nabažit. Vypadalo to, že už její teplota byla zase správná a Lumi se začala probouzet. Jako první, co na sobě ucítila, byly jeho rty a když otevřela oči, aby se ujistila, byl to vážně on. Začala se vzpouzet a odstrčila ho od sebe.

„Co si myslíš, že děláš?!“ rozkřičela se na něj.

„Zachraňuju ti život,“ ohradil se Rick.

„Ale kdybys nezačal s tím teplem, tak jsi mě teď nemusel zachraňovat!“ vyčetla mu.

„Mohla jsi aspoň poděkovat,“ zamumlal si pro sebe, ale Lumi to slyšela.

„Dík,“ řekla kysele a otřela si pusu.

„Teď bys mě mohl vzít domů.“

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Lussy (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mystic princess - 15. kapitola:

5. Lussy přispěvatel

02.11.2011 [20:50]

Jsem ráda, že se Vám všem líbí. Emoticon
Můžu prozradit, že Lumi to ještě Rickovi vynahradí a to v plné parádě.
Ale bohužel se k ní dostanu asi až o víkendu - případně až příští týden. I tak jsem strašně ráda, že ji čtete.