OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Miluji tě! 7. kapitola

17.08.2012 (14:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1252×

                  Muse - Starlight...                      

                                          7. kapitola – Přepadovka:

                                                  Pohled Damona

„Tak jsme dojeli dobře,“ řekla už v penzionu Elena.

„Jasně, ale mohli jsme tu být o moc dřív, kdybych řídil já,“ řekl jsem provokativně.

„Nebo bychom nedojeli vůbec,“ vrátila mi stejnou mincí.

„Ale dojeli, když jsme upíři.“

„Nevím, jak ty, ale já mám velkou chuť na krev…“ řekla takovým sexy tónem.

„No, není divu, když jsi jedla naposledy po plese,“ řekl jakoby nic.

„Jak víš, že jsem šla do sklepa?“ zeptala se vážně.

„Jsem upír,“ řekl jsem jí novinu.

„Ha, ha, ha…“

„Tak jdeme,“ popohnal jsem ji.

Nevím proč, ale když jsem s ní, mám větší chuť na krev a menší na alkohol. Vypil jsem tři sáčky dřív, než ona dva. Jsem prostě borec…

Najednou někdo zaklepal.

„Jdu tam. Ty si tady ještě dej trochu života budiče,“ řekl jsem jí.

„Díky…“ Pila dál.

Šel jsem tedy ke dveřím. Koho jiného jsem mohl čekat než Katherine.

„Co chceš?“ zeptal jsem se místo pozdravu.

„Poslal mě Stefan,“ řekla rádoby roztomile.

„Tak co chce on?“ zeptal jsem se odměřeně.

„To mě ani nepozveš dál?“ zeptala se.

„Ne,“ konstatoval jsem.

„Nevadí, pozvu se sama.“ Vešla do domu a posadila se do obýváku.

Měl bych to zase na někoho přepsat, aby tady tato slečna, můj bratr, Původní a další neznámí hosté nemohli.

Mezitím už se Elena stačila vrátit ze sklepa.

„Co ta tu chce?“ zašeptala mi do ucha.

„Co je šeptem, to je čertem, Eleno,“ řekla Katherine podrážděně.

„Fajn, co tu chceš, Katherine?“ zeptala se Elena už nahlas.

„Posílá mě Stefan.“

„To už jsme slyšeli…“

„Chce, abych vás na něco připravila,“ řekla dost sebejistě.

„Na co připravila? Katherine?“ zeptal se Damon.

„Chce tě mučit, Eleno,“ řekla dost podrážděně.

„Ale pořád nechápu, proč si nám to řekla,“ ozvala se Elena.

„Nechápeš? Chci Stefana jenom sama pro sebe,“ řekla lačně.

„Tak si ho nech v celé jeho kráse,“ odpověděla jí Elena dost vážně.

„V to jsem doufala, ale on tě nechce v tomto případě. Chce tě zabít,“ řekla vážně.

„Proč mě chce zabít?“ zeptala se nechápavě Elena.

„Když tě prý nemůže mít on, tak potom nikdo,“ řekla to jako samozřejmost.

Elena se na ni pořád dívala mírně nechápavě. Katherine si oddechla.

„Jdu tě zabít, Eleno,“ řekla.

„A jak to chceš udělat, Katherine?“ zeptal jsem se.

„Stefane?“ řekla velmi klidným hlasem.

Zničehonic se v obýváku objevil i Stefan. Měl hrozný výraz a v ruce kolík.

Vyrazil vpřed, myslel jsem, že jde po Eleně, a tak jsem šel proti němu, ale on vůbec nešel po ní. Šel po mně. Bodl mi ten kolík rovnou do břicha, bylo vidět, že to udělal záměrně. Měli, to na nás vymyšlené velice dobře, Katherine šla po Eleně. Rychle k ní doběhla, ale ta se nedala a utekla pryč, ale Katherine byla stejně rychlejší, a kolík do Eleny zabodla. Do zad, přímo do srdce…

Oba dva se vypařili, vyndal jsem ze sebe kolík, a běžel jsem za Elenou. Nemohl jsem tomu uvěřit. Bodla ten kolík přesně vedle srdce.

„E – Eleno, jsi v pořádku?“ zakoktal jsem se. Pomalu jsem jí ten kolík vyndal z těla.

Elena už byla v pořádku, posadila se a dívala se mi hluboko do očí.

„Damone, jsi v pořádku?“ zeptala se rozrušeně.

„Já? Vždyť tě Katherine málem zabila. Bodla to jen pár milimetrů od srdce,“ řekl jsem podiveně.

„Damone já tě…“ Potom usnula.         

Vzal jsem ji do náruče a odnesl jsem ji do pokoje. Políbil jsem ji na čelo, a pak jsem jel do jejího domu.

Všechny její věci jsem sbalil, dokonce i její deník, který si schovávala pod uvolněným prknem v podlaze. Měl jsem veliké nutkání přečíst si některé pasáže, ale rozhodl jsem se, že by to bylo veliké vpadnutí do jejího soukromí.

Při cestě domů jsem si něco uvědomil:

Dnes ji musím říct, že ji miluji! Musím, co se stane nejhoršího, uteče? Dá mi facku? Ale co by se mohlo stát nejlepšího? Řekne mi, že mne taky miluje. Vím, že můžu hodně ztratit, ale také vím, že můžu hodně získat! A to za to stojí!

                                              Pohled Eleny:

Vzbudila jsem se. Proč jsem vlastě spala? Chvíli mi nedocházelo, co se vlastně stalo, ale potom jsem si přehrála celý snímek.

Damon se postavil před Stefana, který mu náhle zarazil kolík do břicha. Držel ho při zemi. A následný vpád Katherine, která běží za mnou, a předtím, než do mne zabodne kolík, mi řekne: „To je jenom proto, že jsi moje krev. Jinak bys byla mrtvá!“ řekla a odešla společně se Stefanem.  

To je poslední, co si pamatuju. Potom jsem usnula.

Vyšla jsem z pokoje.

„Damone? Jsi tady?“ volala jsem. Nikde se nic neozývalo, za to se ozýval můj hlad - na krev. Šla jsem do sklepa, a tam jsem do sebe nalila jeden sáček. „Bože, to je tak lahodné,“ pomyslela jsem si.

Dopila jsem a šla jsem do obýváku čekat na Damona, netrvalo to dlouho a objevil se ve dveřích. Pod paží držel jeden kufr a v ruce držel další.

„Tak od teď tady bydlíš! Sbalil jsem ti věci,“ řekl jako by arogantně.

„Děkuji,“ řekla jsem mile.

„Eleno, můžu si s tebou promluvit?“ zeptal se nečekaně.

„Ano, proč?“ řekla jsem nechápavě. Nikdy mi totiž neřekl – Můžu si s tebou promluvit…

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 7. kapitola: