OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Miluji tě! 5. kapitola

15.08.2012 (12:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1268×

                          Turn it back...

                                      5. kapitola – Ples a starosti

Byly jsme s Caroline připravené. Najednou zazvonil zvonek. Caroline šla otevřít a tam stál Tayler.

„Ahoj, Caroline, jdeme? Musím říct, že ti to moc sluší,“ řekl mile.

„Díky!“

„Jé, ahoj, Eleno. Co ty tu děláš?“ zeptal se překvapeně.

„Čekám,“ odpověděla jsem s úsměvem.

„A na koho?“ nedal se odbýt.

„Na Damona,“ řekla jsem jasně.

„Damona?“ vykoktal.

„Jo, tak se tam potom uvidíme,“ odbyla jsem ho.

Asi za deset minut dorazil Damon.

„Musím říct, že ti to vážně moc sluší,“ řekl velice mile.

„Díky, ty taky vypadáš dost se… chci říct… hezky.“ Bylo vidět, jak se usmívá. Kdybych byla člověk, tak jsem červená jako rajče.

„Můžeme jít? Má Lady?“ řekl, a nabídl mi rámě. Hned jsem ho přijala…

Na plese jsme byli za chvíli, já vím, že řídí skvěle, ale i tak mám strach – a to jsem upír.

„Tak co držíš se?“ zeptal se mě už uvnitř.

„No, je to náročné, ale daří se mi to skvěle,“ řekla jsem s úsměvem.

Za chvíli se za námi zastavila Caroline s Taylerem.

„Ahoj, lidi, jak si to tu užíváte?“ Otázka byla směřována na Damona.

„Skvěle,“ odpověděla jsem místo něho.

„Eleno, já to o tobě vím,“ řekl náhle Tayler.

„Co myslíš,“ hrála jsem hloupou.

„Ale, no tak. Myslím, že si tady nemusíme na nic hrát,“ řekl pobaveně Tayler.

„Ona si ráda hraje,“ odpověděl někdo za mými zády.

„Stefan,“ vydechla jsem.

„Zdravím vás,“ řekla pobaveně Katherine zpoza jeho zad.

Damon mě zakryl.

„Co tady chceš? Už si toho udělal dost!“ řekl ostře.

„Ale no tak, bratře…“ řekl Stefan. „Nechceš tančit, Eleno?“ zeptal se.

„Jistě, Damone, zatančíme si?“ zeptala jsem se.

Na Stefanovi byla vidět začínající naštvanost.

Damon mě vzal za ruku a vedl mě na taneční parket. Tančilo se s ním mnohem lépe než se Stefanem.

„Máš plán?“ zeptala jsem se.

„Odvedu tě k nám a pak ho zabiju? Souhlasíš?“ zeptal se naivně.

„Ne, Damone! Něco by ti udělal! To nepřipadá v úvahu,“ řekla jsem rázně.

„Myslel jsem, že to nezabere, ale musel jsem to zkusit,“ řekl posmutněle.

Najednou se za námi objevila Bonnie.

„Ahoj, Eleno, Damone. Ty ses převlékla?“ zeptala se.

„Ne, proč bych to dělala.“ Sakra, Katherine!

„Katherine…“ řekla naštvaně. „A mně se nic neřekne,“ dodal ještě. Chytla mě za ruku, že mě odvede ke stolu, ať si promluvíme.

„Ty jsi Katherine! Jsi upír…“ řekla.

„Ne, nejsem Katherine. Já jsem vážně Elena,“ řekla jsem tak, že mi skoro uvěřila.

„Tak mi řekni, jak to, že jsi up…“ To už nedopověděla.

„Stefan,“ řekla jsem rychle.

„Zabiju ho!“ řekla rázně.

„To bych nedělal,“ ozval se za mnou Stefan.

„Co kdybychom si prohodili partnerky, Damone,“ zeptal se něžně Stefan.

„Ani ne, ale díky za nabídku. My s Elenou už musíme jít,“ řekl stejnou tóninou jako Stefan.

„Já jsem řekl, že si zatančím s Elenou,“ řekl rázně Stefan.

„A já jsem řekl, že už jdeme,“ odvětil mu Damon.

Stefan mě chytl za zápěstí.

„Pusť mě!“ řekla jsem ostře.

Damon ho odstrčil, v tu dobu už u nás byla šerifka.

„Co se tady děje, hoši?“ zeptala se zmateně.

Katherine stihla odejít ještě dřív, než mě Stefan chytl za ruku.

„Promiňte, šerifko, už jsme na odchodu,“ vysoukala jsem ze sebe.

Společně s Damonem, Bonnie, Caroline, Taylerem a Stefanem jsme vyšli ven.

„Vy dva si kryjte záda,“ řekl Stefan a v tu chvíli zmizel.

„Co to bylo,“ ozvala se po chvíli Bonnie.

„Tak to bylo Stefanovo nové já,“ odpověděl Damon.

Nikdo nemluvil, až po chvíli Caroline.

„Co budeme dělat?“ zeptala se nás.

„Zabijeme ho,“ řekl Tayler.

„Taylere!“ zaúpěla jsem.

„Ne, Eleno, má pravdu! Podívej, co ti udělal! Je z něho rozparovač. A táhne se s Katherine. To nevěstí nic dobrého,“ řekl Damon.

„A ty jsi připraven zabít svého bratra?“ zeptala jsem se.

„Nevím, ale budu se snažit,“ řekl ostře.

„Taylere, jdeme domů. Přespíš u nás,“ řekla po chvilce mlčení Caroline. S nimi odešla i Bonnie. S Damonem jsme už taky nastoupili do auta a vyjeli jsme do penzionu. Za celou dobu jsme spolu nepromluvili. Jenom se mi v hlavě přemítaly myšlenky. 

Když jsme vstoupili do obýváku, tak už jsem se odhodlala něco říct.

„Damone, co mám dělat. Já… Nemůžeme zabít Stefana. To přece nejde,“ řekla jsem vyděšeně.

„Já vím… Přemýšlel jsem a došel jsem k závěru, že ho budeme muset napravit. Tak přesně, jak to dělala ta jeho kamarádka,“ odpověděl mi.

Obejmula jsem ho…

„Ty ho stále miluješ, že?“ zeptal se náhle.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 5. kapitola: