OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Miluji tě! 4. kapitola

14.08.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1393×

All About Us...

4. kapitola – Před plesem…

Pohled Eleny

„Tak k druhé smrti,“ řekl pobaveně.

„Asi už půjdu domů, připravit se na ples,“ řekla jsem.

„Pak mi dej vědět, jak si dojela,“ řekl náhle pobaveně.

Nedělala jsem si s tím těžkou hlavu, otevřela jsem dveře a najednou jsem utrpěla velikánskou bolest. Začal mi hořet obličej, ruce prostě všechno… Okamžitě jsem zareagovala a schovala jsem se zpátky do obýváku.

„Ale co? Proč jsi neodjela?“ zeptal se sarkasticky Damon.

Hodila jsem na něj uražený výraz, a sedla jsem si zpátky na sedačku.

„Víš, něco pro tebe mám. Získal jsem ho kdysi od jedné čarodějky, za to, že jsem jí pomohl. Myslela si tehdy, že taky nemůžu na slunce, a tak mi dala očarovaný prsten.“ Vytáhl z kapsy černý prsten s velkým písmenem S.

„No, je tam sice S jako Salvatore, ale doufám, že ti to vadit nebude,“ dodal ještě. Nezmohla jsem se na slovo, on mi ho vážně dal? Vzala jsem prsten a nasadila jsem si ho. Šla jsem k němu a obejmula ho.

„Damone, díky, díky moc,“ řekla jsem radostně.  „Ani nevíš, co to pro mě znamená,“ pokračovala jsem. Líbla jsem ho na tvář a šla jsem ke dveřím.

„Tak večer? Stavím se pro tebe,“ řekl. „Neměla bys napsat Jeremymu? No, že jsi prošla menší změnou,“ řekl uštěpačně.

„Jasně, už mám i text sms, poslouchej: Ahoj, Jeremmy. Jak se máš? Co škola a spolužáci? Doufám, že naše příbuzné moc netyranizuješ! Slyšela jsem, že hraješ baseball. Měj se hezky. Elena! PS: Jsem upír!!!,“ nadiktovala jsem mu to, co jsem vymyslela.

„Asi máš pravdu, budeme se tam muset zastavit. Tak večer,“ řekl zase pobaveně.

Vyšla jsem z penzionu, a jela jsem rovnou domů. Vystoupila jsem z auta a už jsem odemykala, když najednou… Nemohla jsem dovnitř!

„Damone, já tě zabiju…“ pomyslela jsem si.

Okamžitě jsem nasedla do auta, a jela jsem zpátky. Co budu dělat? Nemůžu jít dovnitř, tam mám všechno… Šaty na ples a tak dále, ale hlavně tam mám svůj deník.

Damon už na mě čekal u dveří, smál se jako měsíček na hnoji.

„Stihla si to v rekordním čase, krásko,“ řekl, jakoby se nechumelilo.

„Proč si mi to neřekl?“ zeptala jsem se celkem dost naštvaně.

„Vždyť jsi to věděla, že když tě nepozvou dovnitř, tak tam nemůžeš,“ řekl pobaveně.

Bohužel v tom měl pravdu, věděla jsem to, ale nějak jsem si to neuvědomila.

„Budu muset za Caroline,“ řekla jsem.

„A proč?“ zeptal se udiveně.

„No, nemůžu jít na ples tady v tom!“ řekla jsem vážně.

Najednou mi zapípal mobil, sms, kdo co chce? Caroline. Přečetla jsem ji nahlas.

„Eleno, ples se bude konat u Loockwoodů!"

„Super, větší prostor,“ řekl Damon. „To, abych tě mohl utancovat k druhé smrti,“ dodal ještě. Už jsem to nemohla vydržet, a začala jsem se smát.

„Tak já jedu,“ řekla jsem.

„Tak tě tedy vyzvednu u Caroline,“ dodal.

Naskočila jsem do auta, a vyjela jsem směr Caroline. Sáhla jsem si na krk, myslela jsem si, že si během jízdy budu hrát s medailonkem, ale po něm, ani památky. Kde je? Stefan! Určitě mi ho sundal… Vlastně je to dobře, jinak bych teď měla krk úplně spálený. Zatracený sporýš, i když nevím jak to bolí, když se ho dotku.

Dojela jsem ke Caroline rychle. Vystoupila jsem, a zaklepala jsem.

V mžiku bylo otevřeno.

„Co se děje?“ zeptala se.

„Musím ti něco říct,“ řekla jsem vážně.

„Jdeš na ten ples? Že jo!“ ujišťovala se.

„Jo, to, ano.“

„Proč stojíš venku?“ zeptala se.

„Asi mě budeš muset pozvat?“ řekla jsem vážně.

„Proč bych tě proboha měla pozívat?“ zeptala se naštvaně.

Najednou se jí v hlavě dalo všechno dohromady.

„No to snad ne!“ řekla naštvaně.

„Asi ano,“ dodal jsem.

„T – tak pojď dál,“ zakoktala se.

***

(Asi po dvou hodinách)

„A navíc nemám co na sebe, nemůžu se dostat k nám,“ řekla jsem rozhořčeně.

„Tak to vyřešíme jednoduše,“ odmlčela se. „Musíme na nákupy!“

„Ještě, že mám svoji kreditku,“ dodala jsem.

„Otázka, jak to, že můžeš být na slunci? Bonnie o tom neví, ne?“ zeptala se náhle.

„Mám prsten, Damon měl jeden náhradní,“ odpověděla jsem jakoby nic.

Prohlédla si prsten.

„S jako Salvatore, jak sexy,“ řekla.

„Když myslíš…,“ odmlčela jsem se. „No, musíme jít na ty nákupy, abychom to stihly. Damon se pro mě večer staví, možná vezme i tebe. Jdeš přece s Taylerem,“ zeptala jsem se.

„To je dobrý. Tayler pro mě přijede. Tak ty jdeš s Damonem?“

Odpoledne probíhalo stejně. Nakupovaly jsme různé doplňky, šaty, boty… U Caroline jsme přišly až kolem páté.

Musím říct, že když jsem se setkala, s první člověkem byla to pro mě velká zátěž nezakousnout se jim přímo do té slaďoučké tepny. „Eleno! Proboha na co myslíš!!!“ okřikla jsem sama sebe v duchu.

Caroline asi poznala, na co myslím.

„Eleno, to bude dobré. Za týden tě už tak moc lákat nebude. Víš, co pomáhá? Hodně se přecpat, nebo se ožrat. Já preferuji spíš přežrat se, ale alkohol taky neodmítnu,“ řekla s úsměvem na rtu.

„Ahoj, Eleno,“ pozdravila mě paní Forbsová.

„Dobrý den,“ opětovala jsem pozdrav.

„Vypadáš jinak,“ konstatovala.

„Cítím se jinak,“ potvrdila jsem.

Zase ten pocit, že mám žízeň! Chytla jsem se za krk. Bolest v krku povolovala, ale pořád jsem na ní měla chuť.

„Tak já už jdu, Caroline. Jsem tam jako hlídka. Užijte si dámskou jízdu. Žádná z vás nemá doufám kluka, že ne? Stefan odjel a Taylera jsem už tady dlouho neviděla.“ Měla jsem co dělat, abych se nezačala smát. Ta ženská ví všechno, co se v tomto městě šustne…

„Mami, nezačínej zase. Já s Taylerem jdu a Elenu pozval Damon,“ řekla ostře.

„Damon Salvatore? Nejsi na něj trochu mladá?“ zeptala se. Někdy mi přijde, že se chová jako moje máma.

„Damon a starší, ne. No, možná o trochu, fajn kolem pětiset let to bude,“ pomyslela jsem si.

„Ani ne,“ řekla jsem už nahlas.

„Tak se mějte. Uvidíme se,“ dodala ještě.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 4. kapitola: