OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Miluji tě! 3. kapitola

12.08.2012 (17:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1390×

Video, které se k tomu hodí. :) Plumb - Cut

3. kapitola - Pocity

Pohled Eleny

Mezitím co mě Damon odvedl ke svým zásobám, Stefan odešel společně s Katherine.

„Damone, já ho nenávidím!“ Přitom jsem se rozplakala. Dala jsem své city konečně najevo. Před Stefanem jsem chtěla být silná… Tím, že mě změnil, chtěl, abych byla naštvaná. Abych pozabíjela půl města, a konečně ho začala chápat.

„Eleno, já se moc omlouvám. Měl jsem tam být…“ Pohlédla jsem mu do očí. Byl vystrašený z toho, že bych mu utekla a pro jistotu se nechala zabít.

„Ty za to nemůžeš!“ řekla jsem.

Mezitím mi podal sáček s krví. Byla jsem nervózní, co když mi to nebude chut… Ta vůně mě lákala čím dál víc. Už jsem to nevydržela, a krev jsem začala pít. Bylo to snadné, rychlé. A hlavně to bylo úžasné, ta chuť byla jako pohlazení na duši, i když teď už asi žádnou nemám.

„No, jde vidět, že ti chutná,“ uchechtl se. Bylo vidět, že se snaží odlehčit tuto situaci.

Vzal si můj obličej do dlaní.

„Eleno, slibuji, že se pomstím. Slibuji,“ řekl a obejmul mě. „Vše bude lepší,“ dodal.

Najednou se ve mně objevila veliká vášeň. Chtěla jsem se s Damonem pomilovat. Ať to stojí, co to stojí. Nebo jsem mu chtěla, utrhnou hlavu. Jedno z toho, ale pomilovat se s ním mi přišlo jednodušší.

Přitáhla jsem si ho blíž k sobě a začala ho líbat. Bylo divné, že si mě Damon odtáhnul.

„Eleno, to přece nechceš… To je tou přeměnou. Všechny pocity se ti zesílily,“ řekl smutně.

„Tak tím pádem jsem upírem už přes rok,“ řekla jsem uličnicky.

„Tak to potom jo,“ řekl rázně.

Damon si mě přitáhl blíž a začal mě líbat. Dával do toho polibku vše. Lásku, nenávist, smutek…

Milovala jsem ho, ale říct mu to do očí mě ani ve snu nenapadlo. Co, když to stejně necítí… Teď to nebudu řešit.

Zajela jsem mu do vlasů. Jelikož jsme byli ve sklepě, tak jsme se rychle přemístili do jeho pokoje. Pomalu jsem mu odepínala košili. Knoflíček po knoflíčku. On nebyl, nijak pozadu už mi totiž odepínal podprsenku.

Byla jsem přikována k posteli jeho pevným tělem. Jeho rty dorážely na moje. Byla jsem moc ráda, že nemusíme dýchat, dalo se toho skvěle využít. Moje ruce pracovaly a zkoumaly podrobně tělo mého Damona. Každý záhyb, sval, všechno musely prozkoumat. Ani jeho ruce nechtěly být pozadu.

***

Ráno jsem se probudila v jeho objetí. Už nespal, pouze mě pozoroval.

„Víš, že spíš úplně stejně, jako když jsi byla člověk?“ zeptal se.

„A to víš jak? Damone Salvatore,“ zeptala jsem se pro změnu já. Na to jenom pozvedl ramena.

„Dnes je ten ples, že?“ zeptal se Damon náhle.

„Ano, proč?“

„Bylo by, mi ctí doprovodit vás tam slečno Gilbertová,“ řekl s nadšením v hlase.

„Damone, já nevím. Co když se nebudu moct ovládat. Nerada bych si Bonnie dala jako zákusek,“ řekla jsem příkře.

„Jedna mrtvá čarodějka, a nasycený upír! To je výhra, Eleno,“ řekl s úšklebkem.

„Já ti dám výhra,“ řekla jsem. Nepřemýšlela jsem a vstala jsem z postele. Najednou jsem si uvědomila, že nemám nic na sobě.

„T – tak já jdu,“ zakoktala jsem. Upíří rychlostí jsem vzala své potrhané věci a odešla jsem do koupelny…

Pohled Damona

Pozoroval jsem ji. Spala, jakoby byla člověk. Zrovna před týdnem jsem ji sledoval. A spala stejně, tak nevině, jako teď. Musel jsem si něco uvědomit. Uvědomit to, že tato dívka nebude nikdy mou. Nikdy!

Nemiluje mě, vím to. Byla to jenom jedna ze zesílených pocitů „novorozeného“ upíra.

Asi se za chvíli probudí. Pohla hlavou a otevřela oči.

„Víš, že spíš úplně stejně, jako když si byla člověk?“ zeptal jsem se.

„A to víš jak? Damone Salvatore.“ Mé jméno řekla tak krásně ostře.

„Dnes je ten ples, že?“ zeptal jsem se. Chtěl bych tam Elenu pozvat…

„Ano, proč?“ zeptala se trošičku překvapeně. No tak, Damone! Odvahu!!!

„Bylo by, mi ctí doprovodit vás tam slečno Gilbertová,“ řekl jsem tak nejklidněji, jak jen bylo možné.

„Damone, já nevím. Co když se nebudu moct ovládat. Nerada bych si Bonnie dala jako zákusek,“ řekla se strachem.

„Jedna mrtvá čarodějka, a nasycený upír! To je výhra, Eleno,“ řekl jsem a k tomu jsem přidal úšklebek.

„Já ti dám výhra,“ řekla zlostně, ale i trochu pobaveně.

Najednou se zvedla (nahá). Asi nevěděla, co dělá.

„T – tak já jdu,“ zakoktala a rychle se dostala pryč.

Znovu jsem ji před sebou viděl nahou… Do Prčic!!! Damone, vyžeň ji z hlavy! Rychle.

O půl hodinu později jsme se sešli dole.

„Tak co, už jsi změnila názor na ten ples?“ zeptal jsem se znovu s nadějí v hlase.

„Asi ano, bylo by fajn projít se mezi lidmi… A hlavně to všechno musím nějak vyložit Bonnie a Caroline."

„No jo, ta vaše drbárna…“ řekl jsem.

„Já ti dám drbárna,“ řekla a hodila po mé maličkosti polštář ze sedačky.

„Tak to si vůbec neměla dělat…“ řekl jsem tajemně.

„A co mi uděláš?“ zeptala se pobaveně.

„Večer na tom plese tě utančím k smrti,“ konstatoval jsem.

„Damone, já už mrtvá jsem,“ řekla sebejistě. Asi si myslela, že mě převezla.

„Tak k druhé smrti…“

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 3. kapitola: