Každá je jiná, ale přesto stejná - Kapitola pátá 2/3 • OurStories.cz ~ naše povídky

Další část páté kapitoly je tu! Sofie se dozví něco no o mýtických bytostech. Alexandr a Benjamin se budou zabývat dvěma dívkama. Vypravěč nám řekne svůj názor. Poznáme další svět... A víc neprozradím.
Upíři? Démoni? Co se dozvím dál? Existuje Bůh?

08.03.2014 (09:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 243×

Kapiotla pátá 2/3

♦♦♦

Uprostřed lesa stála skupinka vojáků.

„Jeremi,″ otočil se vůdce. „Kdy na nás zaútočí?″

Jeremi byl dlouhovlasý mladý muž. Mohlo mu být okolo dvaceti let. „Brzy.″

Vůdce se na něj zle podíval. „Jeremi, v jaký den?″

Jeremi jen pokrčil rameny. „Nevím.″

„Jeremi, co se děje?″ Vůdce začal být zvědavý a nedočkavý.

„Nic,″ pokrčil hlavou tázaný.

„Nejsi zamilovaný?″

„Možná,″ Jeremi pokčil rameny a malinko se začervenal.

♦♦♦

V temné místnosti stály bledé bytosti.

„Kdy?″ zeptal se muž sedící na trůně.

„Brzy,″ odpověděl muž, který stál před ním. Byl to starý muž.

Z davu vystoupila žena a promluvila. „Anna se s ní setkala.″

„Dobře,″ pokynul jí rukou muž sedící na trůně, aby se vrátila zpátky na své místo.

♦♦♦

Sofie

„Jak poznám upíra?″ Je stejný, jako ten v mém snu?

„Asi bys ho nepoznala, kdybys ho potkala. Je bledší, má lepší reflexy, je rychlejší a jsou hodně inteligentní. Takže kdyby s tebou chodil třeba do třídy, tak by ti přišlo, že všechno ví. To je ale jen tvůj pocit. Mají mnohom rychleší myšlení než člověk a mohou myslet na více věcí. Kdybys ho poznala ještě blíž, tak zjistíš, že pijí lidskou krev. Po ní jsou silnější, mrštnější, rychlejší a po ní se jim zdokonalí i schopnosti. Vlastně bez krve nemůžou žít, kdyby ji neměli déle jak měsíc, tak zeslábnou a pomalu se rozloží. To oni o sobě neví. Jsou většinou mladí, krásní a nesmrtelní, proto nezůstávají dlouho na jednom místě. Barvu očí mají podle toho, jakou měli za lidského života. Takže když to shrneme, člověk nemá šanci poznat upíra. Abych nezapomněla, každý upír má dar podle toho, jakou měl povahu, a nebo co jim bylo hodně blízké.″ Anna to řekla všechno jedním dechem a já to musela zpracovat.

„Jak poznám démona?″ Je taky tak strašně dokonalý?

„Jsou podobní upírům. Až na to, že nemají žádné dary. Ve dne spí a v noci chodí na lov lidských duší a lidských srdcí. To je asi vše.″ Anna vypadala, že nemůže pochopit, proč to chci vědět.

No, nevím, jestli chci, aby mě zabil upír nebo démon. „A vlkodlaci?″

„To jsou bytosti, které jsou po většinu svého života člověkem. Jen když nastane úplněk, tak se promění ve stvůry. Proti nim se můžeš bránit stříbrnými kulkami.″ Tentokrát její obličej prozrazoval, že je zamyšlná.

Kdo si má vybrat? Asi chci potkat démona nebo upíra. Nebo vlkodlaka? „A ducha?″

„Děláš si ze mě srandu? Duchem se staneš, pokud jsi byla vyvolená stát se někomu patronem, a nebo jestli jsi měla vykonat v budoucnu něco důležitého. Uvidíš nás, jen pokud se ti chceme ukázat, a nebo když jsi v nebezpečí a tvůj patron tě musí zachránit. Ještě nějaké otázky?″

„Ty jsi můj patron?″

„Ano, jsem,″ usmála se.

„Existuje Bůh?″

Anna vyprskla smíchy. „Neexistuje. Věříš v Boha?″

Na mé tváři se objevilo zděšění. „Nevěřím.″

Vypravěč

Je tak těžké vybrat si, kdo tě má zabít, Sofie? Měla bys být ráda, že zatím ti žádné nebezpečí nehrozí.

Alexandr

Byl jsem zmatený. Benjamin myslel na Belu. To se ještě nestalo, aby na ni myslel. Co byl zač ten havran? Chtěl Benjamina vážně zabít? Také mě trápila ta otázka, protože jsem ho jednou viděl, když jsem byl se Sofií. Sofií. Jak vypadá? Je krásná? Je roztomilá? Má přítele? Ne, nemysli na to, Alexi, napomenul jsem se. Chceš ji, hádalo se se mnou mé škodolibé já. Ne, nechci, hádal jsem se. Chceš, uzavřelo to mé zlomyslné já.

„Alexi,″ vyrušil mě Benjamin.

„Co chceš?″ Vyznělo to hrubě. „Omlouvám se. Co potřebuješ?″

Benjamin se usmál. „Myslíš na Sofii?″

„Ano,″ přiznal jsem se.

Zasmál se. „Já na Belu. Co asi dělá?″

Smutně jsem se usmál. „Nevím, ale chtěl bych vědět, co dělá Sofie.″

„To se asi nikdy nedozvíme.″ Benjamin už byl taky smutný.

„Nedozvíme,″ zašeptal jsem.

Vypravěč

Kdyby tak Alex a Beejamin tušili, koho brzy potkájí.

Tak už nám zbývá jen třetí část. Než ji přepíšu do počítače z papíru, tak si můžete namáhat hlavu, do koho se Jeremi zamiloval. Chcete, aby potom byla Sofie s Alxem a Bel s Benjaminem? A co říkáte na mé pojetí mýtických bytostí? Doufám, že se to trochu liší od Stmívání a Upířích deníků. Další část by mohla být příští týden.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: , v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Každá je jiná, ale přesto stejná - Kapitola pátá 2/3:

Smazat | Upravit | 09.03.2014 [12:09]

myslíš s Alexem? Sofie bude s někým jiným. Alex se totiž zachová jako vůl. Tak bych asi neměla mluvit, ale je to pravda. Další část už mám dopsánou čeká jen na opravu adminem. Emoticon Po pravdě mám napsanou už i šestou kapitolu a sedmou, ale ty musím ještě přepsat z papíru do počítače.

4. Katrin

09.03.2014 [12:05]

Sofie nebude s Alexej?! Emoticon

Smazat | Upravit | 08.03.2014 [19:42]

Já no budu tě muset zklamat, ale Sofie asi s Alexem nebude. K tomu to závěru dospívám už od čtvrté kapitoly. Jeremi se zamiloval rozhodně do krásky. Víc ti řekne on sám v další části. Je skoro celá s pohledu Jeremiho a jen pár slov nám řekne vypravěč. Jeremiho potká dřív než kluky. S těmi se potká asi tak v sedmé kapitole. Moc děkuju za komentář. Emoticon

Smazat | Upravit | 08.03.2014 [12:02]

Vážně ti Katrin nic neprozradím. Ty chceš vědět vše, co dělám? Zpívám dobře, když na to přišla řeč??? Děkuju za komentář. Emoticon

1. Katrin

08.03.2014 [9:46]

No je to zajímavé, zlato. Já nevěděla, že píšeš i povídky. Jako nejlepší kamarádce jsi mi to mohla říct. Emoticon Jinak je to skvělá kapitola a hne jsi jdu přečíst další tvou tvorbu.
Neprozradíš mi, kdo je Jeremiho láska.