OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jiný život - Epilog

14.10.2012 (13:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1170×

Epilog:

Nastal den D. Je krásný letní den a svítí slunce. Jak byla Emily ráda, že zrovna dnes v den svatby je opravdu nádherně. Vše na svatbu bylo dokonale přichystáno. Jídlo, výzdoba i hudba. Prostě všechno je tak, jak si Em představovala. Dost jí v tom pomáhala Julie, která byla v této věci velice zapálená. Byla tak šťastná, že se její holčička konečně vdává. A ještě víc byla ráda, že si bere muže, který Emily miluje a udělal by pro ni cokoliv.

Když se Emily oblékala do bílých svatebních šatů, měla pořád úsměv na tváři, nevěděla, jak je to možné, ale vůbec necítila žádnou nejistotu ani trému. Bylo to asi tím, že si byla úplně jistá, že dělá správnou věc, protože Mattovi věřila víc, než kdy jindy. Také neměla být kvůli komu nervózní. Znala všechny, kteří budou u obřadu. Emily ze slušnosti pozvala i Guye, ale nedoufala, že přijde. Upřímně o něm moc nevěděla. Ozýval se jen někdy a odpovídal otci na všechno strohými větami. Byl určitě zničený, jak jí to mrzelo.

Všechno bylo hotové a připravené na obřad. Až teď Emily cítila drobné tlačení v žaludku, ale jinak byla vyrovnaná a celkem v pohodě. Za svědka si vybrala svého bratra Alexe, k oltáři jí povede její otec Roman. Matt si vybral za svědka Karla. Poslední dobou si rozuměli víc, než kdy jindy. A to bylo samozřejmě dobře. Matt potřeboval přítele, i když často samolibě tvrdil, že si se vším poradí sám. Možná poslední dobou začal chápat, že pokud tu chce fungovat, musí se chovat jako normální člen rodiny.

Konečně Emily vyšla z domu na zahradu, kde se měl konat svatební obřad. Vše bylo nazdobené červenými květy. Emily totiž milovala červenou barvu. Chtěla to i jako vzpomínku na Sofii a Lucase. I když s nimi dávno nežili, pořád na ně vzpomínali v dobrém.

Vše bylo tak nádherné. Červený koberec, který mířil pod střechu, kde stál oddávající kněz. Bílé židle, na kterých seděla její milovaná rodina a hlavně on. Měl na sobě oblek, černý, elegantní a kolem krku měl obvázanou červenou kravatu. Vypadal jak herec z amerických filmů, a když se na ní usmál, úplně se rozplývala. Byl tak neodolatelný, když zapojil svůj šarm. S jeho plavě špinavými vlasy si pohrával jemný letní větřík a jeho modré oči jí hypnotizovaly pohledem. Jeho postava se v tom obleku zdála ještě mnohem mužnější a statnější. Byl prostě ideální manžel pro ni a ještě ideálnější otec pro jejího syna Lucase, který seděl na židli a mile se usmíval.

Matka ji objala a popřála hodně štěstí, pak se jí ujmul otec. Celou dobu se usmíval a vůbec nebyl nervózní. Zato Emily začala být. Modlila se, aby jí to štěstí nikdo nepřekazil. Otec jí vedl pomalu po červeném koberci a při tom hrála hudba. Ona byla očarovaná jen jeho pohledem. Vůbec nevnímala nikoho jiného z rodiny jen jeho.

Otec jí pak vzal za ruku a vložil ji do ruky Matta. On se jemně usmíval. Přišlo jí, že Matt vůbec nebyl nervózní a vůbec se ničeho nebál. Vždycky si věřil a dneska si věřil obzvlášť.

Kněz začal mluvit o lásce a o rodinně o tom, co nás spojuje. Emily s Mattem ho, ale moc nevnímali. Čekali jen na slib věrnosti, aby se konečně mohli políbit. Konečně! Oba si řekli své vysněné ano a pak se vášnivě políbili. Celá rodina začala tleskat a jásat a pak k nim přiběhl Lucas a ze srdce se smál. Pak přišly na řadu gratulace. Všichni jim chtěli popřát hodně štěstí. Najednou v davu Emily uviděla povědomí obličej. Byl to Guy, který držel za ruku děvče s rudě zbarvenými vlasy, které mělo na obličeji jemné pihy. Její oříškové oči se smály. Guy se tvářil také šťastně a nepřipadal jí vůbec vykolejený její svatbou. Konečně si mohla oddechnout. I on našel svou lásku, takže už se nemá proč na svět mračit, protože teď je nyní vše jak má být. Teď začíná jiný život nám všem.

Povídka měla 71 672 slov. Pracovala jsem na ní přes rok. Hodně jsem měnila děj kvůli přání čtenářů, věřím, že se vrátíte k pokračování v tomto díle jsem Vás chtěla trochu navnadit. Kdo je ta dívka s rudými vlasy? A Hlavně, jak se Vám můj konec líbil, vím že je to romantické, ale já prostě jsem romantik odjakžva:)

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jiný život - Epilog: