Jiný život - 25. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Díl je z pohledu Karla, který už má dost Matta, proto jde trénovat boj, aby se stal silnějším. Nečeká, ale že ho překvapí nečekaný host.

05.11.2011 (12:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1507×

Trénink

Z pohledu Karla:

To se mi jen zdá. Za den se toho v tomhle domě na můj vkus odehrálo až moc. Ano, opět za všechen rozruch může Matt a jeho prozíravá drzost všechno posrat. Od této chvíle musíme nad milostpánem držet stráž, aby ho Guy nezabil kvůli Emily. Guy se s Emily samozřejmě pohádal a třískl s jejími dveřmi tak, že nezbývá nic jiného, než koupit nové. Já jsem těžce protestoval proti tomu, abychom hlídali Matta, ale Roman to nakázal, tak mi nic jiného nezbývá. Občas mi přijde, že se tenhle dům pořád točí kolem něj. Všechny jeho průšvihy a problémy musí řešit všichni v domě a to mě neskutečně otravuje. S Lucasem a Natálií jsem se domluvil, že si ho zvládnou uhlídat sami dva a já jsem pomalu vyrazil do nejzazší části zahrady u domu. Chtěl jsem začít pomalu trénovat na uskutečnění své pomsty. Připravil jsem si boxovací pytel a pár potřebných věcí k boji a začal trénovat. Nikdy mi nešel boj. Vždy jsem se všechno snažil vyřešit jinou cestou, ale s Mattem to prostě nešlo jinak, než s použitím násilí. Tak jsem se v zadní části pral s boxovací pytlem, zkoušel různé manévry útoku i obrany. K tomu jsem se musel přemlouvat neskutečně dlouho, ale jednou jsem něco slíbil a musím to za každou cenu dodržet.

Byl jsem tak zaměstnán tréninkem, že jsme si ani nevšiml, že mě už nějakých pár minut pozoroval neznámý host.

„Co to tady provádíš,“ ptala se mě Olivie a na obličeji se jí rýsoval znechucený výraz. Vánek si pohrával s jejími vlasy a její modré oči byly tak krásné. Nejradši bych se v nich utopil. Mohl bych se do nich dívat celé hodiny a nepřestalo by mě to bavit. Olivie patřila mezi bytosti, které mě svým půvabem okouzlily. Vždy, když jsem ji potkal ztrácel jsem se v jejích očích a připadal si jako zamilovaný pubertální kluk. Jak já ji miluji. Mohl jsem ji mít já, kdyby nebylo Matta. Ona by se nikdy nemusela tvářit jako kyselý citrón. Nikdy by nemusela ronit slzu pro někoho, kdo o ni nemá zájem. Tohle si nezasloužila. Přál jsem jí lepší osud. Život plný štěstí, který by naplno žila, ale vše bylo mnohem složitější a smutnější. Olivie čekala na moji odpověď a nervózně klepala nahou.

„Já snažím se trochu trénovat boj, pokud tě to zajímá. Knihy už mě přestávají bavit, tak jsem chtěl zkusit něco mnohem vzrušujícího. Co myslíš? Jak mi to jde,“ ptal se jí a přitom se Olivii koukal do jejích safírově zabarvených očí. Olivie si mě prohlídla od hlavy až k patě. Její výraz odhaloval překvapení.

„Ty trénuješ boj? Ty? Teda, jsem z tebe v šoku. Vlastně jsem v šoku úplně ze všeho, co dnes odehrálo v tomhle domě. Hele, nemohla bych se připojit k tobě. Musím přijít na jiné myšlenky. To, co se děje kolem trojúhelníku Matt, Guy a Emily, mě psychicky vyčerpává,“ řekla a očima mě prosila o mnou kladnou odpověď. Opravdu bych byl pošetilý, kdybych řekl ne.

„Jasně, že můžeš trénovat se mnou, aspoň se něco přiučím od zkušenějšího upíra,“ pověděl jsem jí a mrkl na ni očkem. Snažil jsem se s ní flirtovat. Vím, že to na Olivii nezabírá, ale nemohl jsem si pomoct. Prostě mi to nedalo.

Postavila se naproti mně a zaujala bojovný postoj. Já samozřejmě udělal to samé. Ona na mě zaútočila skokem šelmy a já ji rukama odstrčil. Letěla dva metry vzduchem a přistála na zemi.

„Dobrý obranný chvat na takového zelenáče,“ řekla s úsměvem na tváři a opět zaujala bojovný postoj.

„Zelnáče říkáš, tak zkusím tohle,“ skočil jsem za její krásnou postavu chytil ji za krk a přitiskl ji k sobě. Za další vteřinu se mi vysmekla a loktem mě trefila přímo do břicha. Samozřejmě mě tohle nemohlo jen tak zastavit. Čupl jsem si a podkopl jí nohy. Spadla na zem tak, až se celá otřásla. Pěkně, Karle! Povzbuzoval jsem se. Chtěl jsem udělat na Olivii dojem a snad se mi i dařilo. Zvedla se lehce ze země a hned na mě zaútočila znovu. Bouchala kolem sebe pěstmi. Některé rány jsem vykryl, některé oplatil a některé těžce schytal. Jo, Olivie měla páru a vůbec se mě nesnažila šetřit. Já jsem se snažil její výpad ukončit po pěti minutovém snažení se mi to povedlo a já ji kopem do břicha odstrčil tak, že skončila metr od místa, kde stála před pár vteřinami. V téhle chvíli mě boj začal neskutečně bavit. Běžel jsem rychle kolem ní. Zvedl ji a vzal ji kolem krku. Držel jsem ji v kravatě a ona sebou vrtěla, jak kapr na suchu. Přitiskl jsem ji kousek k sobě a cítil její zadeček na mém kamarádovi. V té chvíli mnou projelo nepopsatelné vzrušení. Olivie se pochvíli přestala v mém sevření vrtět a jen nehybně stála a rychle oddychovala. Trochu ji ten boj vysílil. Řekl bych, že mě podcenila moje ohnivá dáma.

„Dobře, vyhrál jsi můžeš mě pustit,“ řekla Olivie v rozčílení. Já ji pomalu pouštěl ze svého pevného sevření a rychle ji otočil hrudí k sobě. Byla zmatená nečekala tento pohyb. Díval jsem se jí do očí a snažil se nemyslet na to, ji políbit…

Omlouvám se, že je tento díl tak krátký, ale líp už to prostě nešlo, příště bude díl z pohledu Olivie. Děkuji všem za komenty a všem, co zůstaly věrné, i když nepřispívám tolik, jako dříve. Snad už to bude jen a jen lepší uvidíme. Přeji Vám hezký den a za komenty budu moc vděčná.:)

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování