OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ja a sestra môjho najlepšieho kamoša - 12. kapitola

14.09.2011 (20:00) • MirrorGirl454 • Povídky » Na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1406×

12. kapitola – Vôbec nič divné sa s Ianom nedeje, vôbec nič, je úplne normálny, úplne! Až na to... že sa práve nevedomky zamiloval.

Ian:

Nevinne sme sa na ňu usmiali. Vyzerala, že každú chvíľu vybuchne, Tvár jej sčervenela hnevom, zavrela oči a začala potichu rátať. Josh vedľa mňa sa začal triasť a keď som sa na neho prekvapene pozrel, pochopil som, že sa snaží udržať smiech. Pousmial som sa, ale to som nemal robiť, pretože práve vtedy Char otvorila oči a pozrela na mňa. A vybuchla.

„Čo to má znamenať?“ zvrieskla, až sme všetci traja, ja, Josh a Dean, sme poskočili.

Pristúpila k Deanovi a niečo mu zašepkala do ucha. Chápavo prikývol a zrejme si vydýchol, že nemusí čeliť jej hnevu. Objal ju a pobozkal na pery. Zaťal som ruky do pästí a stisol pery. Char počkala, kým odišiel Dean s autom z nášho pohľadu a potom potichu prehovorila:

„Josh, choď domov, potrebujem sa s Ianom rozprávať.“

Josh len prikývol, rozlúčil sa so mnou a odišiel.

Nenechávaj ma tu s ňou samého!!!

„Čo si si, dopekla, myslel, že robíš?“ skríkla na mňa a rozhodila pritom rukami do vzduchu.

„Nemyslel som, dobre!“

Mal som chuť tiež na ňu skríknuť, ale namiesto toho som tie slová ledva zašepkal. Mala pravdu, na čo som, dopekla len myslel? Veď je to jej... rande. Malo by mi byť jedno, s kým na neho ide, aj keď to bol taký pako ako Dean. Ale nemohol som sa ubrániť myšlienke, že na to rande by som s ňou naj radšej šiel sám. Pokúsil som sa tú hlúpu predstavu okamžite vymazať z mysle, ale odrazu to nešlo. Určite by sme sa navzájom pozabíjali. A... ona by na naň nešla.

„Takže ty si nemyslel!!!“

Bola naštvaná. A poriadne.

Nie, nemyslel!“ Tentoraz znel môj hlas o trochu silnejšie.

„Nemyslel si na to, že mi zničíš večer? Nevieš si predstaviť, ako som sa naň tešila!“

„Ale ty to nevidíš! On ťa chce len využiť, poznám ho!“

Chcel som, aby to bola pravda, naozaj som chcel, ale neviem, či v skutočnosti je. Vyzeralo to medzi nimi... vážne.

„Nepoznáš ho, nevieš, aký je!“

S tými slovami sa otočila a začala kráčať späť do mesta.

Počkaj!“ zakričal som a rozbehol sa za ňou.

Zišli sme dole kopcom a napojili sa na cestu. O chvíľu sme boli v meste. Bola už tma a pouličné lampy sa rozsvecovali. Na nebi žiarli obrovský mesiac v splne a milióny hviezd...

Zanadávala a zohla sa, aby si vyzula topánky. Bez ostychu začala po strede prázdnej cesty kráčať bosá. Ale po celý čas ma ignorovala. Ak by nemlčala, táto chvíľa by bola romantická. Trochu som pobehol, aby som kráčal zarovno s ňou. To, že bola ticho, začínalo byť divné a preto som sa rozhodol.

„When I was younger
I saw my daddy cry
And curse at the wind
He broke his own heart
And I watched as he tried to reassemble it.“

Začal som spievať a Char sa na mňa s údivom pozrela.

„Spievaj so mnou!“

Pokrútila hlavou, ale stihol som si všimnúť, že sa usmiala.

„And my mama swore
That she would never let herself forget
And that was the day that I promised
I'd never sing of love
If it does not exist.“

„Spievaj so mnou!“

„Nie!“ zasmiala sa.

„Spievaj!“

„But darling, you are the only exception...“

Zaspieval som prvú vetu refrénu a Char sa ku mne konečne pridala.

„But you are the only exception
But you are the only exception
But you are the only exception.“

Vzal som jej topánky do rúk a ona ma odmenila úsmevom.

„Well, maybe I know somewhere
Deep in my soul
That love never lasts
And we've got to find other ways
To make it alone
Or keep a straight face.“

Spievali sme a kráčali po prázdnej ceste uprostred noci ako dvaja blázni. Pripadal som si krásne...

A vtedy som si uvedomil, že sme pred jej domom. Nepatrne som posmutnel.  Vzala si odo mňa topánky a líca sa jej začervenali, keď si uvedomila, že nevie, čo má robiť.

„Ešte stále sa hnevám,“ povedala trochu zmätene a sklonila hlavu.

Bol som tak veľmi zmätený. Nevedel som, čo sa to s nami práve stalo a preto som mlčal. Povzdychla si, otočila a chcela odísť, ale bezmyšlienkovito som ju chytil za zápästie a otočil späť k sebe.

„Je mi to ľúto,“ vyhŕkol som.

„Odpúšťam ti,“ zašepkala.

Rýchlo som sa otočil a vykročil do noci.

Hlupák! Hlupák! Hlupák!

***

V tú noc sa mi snívalo o nej. Keď som sa strhol zo sna, nedokázal zaspať a pozeral do stropu, už som si nedokázal vybaviť, čo sa v tom sne dialo, ale vedel som, že bol o nej. Ešte stále som cítil jej vôňu a počul jej smiech. Vedel som, že v tom sne bola krásna. Tak ako aj v skutočnosti.

Nie, prosím nie! Pomyslel som si zúfalo.

Pieseň: Paramore - the only exception

Když jsem byla mladší
viděla jsem tátu plakat
a klít do větru
zlomil si vlastní srdce
a já jsem sledovala, jak se snažil, aby ho znovu spojil

A moje máma přísahala
že si nikdy nedovolí na to zapomenout
a to byl den, kdy jsem slíbila
že nikdy nebudu zpívat o lásce
pokud neexistuje

Ale, miláčku, ty jsi jediná výjimka
Ale ty jsi jediná výjimka
Ale ty jsi jediná výjimka
Ale ty jsi jediná výjimka

Možná vím, někde
hluboko v mé duši
že láska nikdy netrvá věčně
a musíme najít jinou cestu,
jak to zvládnout když sme sami,
zachovat vážnou tvář.

Vždycky jsem žila takhle,
udržovala si pohodlnou vzdálenost
přísahala sem si,
že jsem spokojená s osamělostí,
protože to nikdy nestálo za ten risk.

Dobře, ty jsi jediná výjimka
Dobře, ty jsi jediná výjimka
Dobře, ty jsi jediná výjimka
Dobře, ty jsi jediná výjimka

Realitu mám pevně v rukou,
ale nemůžu opustit to, co mám před sebou
vím že ráno odejdeš, až se probudíš.
Nech mi nějaký důkaz, že se mi to jen vše nezdálo..

Oohh..

Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
Ty jsi jediná výjimka
a já jsem na cestě k víře
ach, a já jsem na cestě k víře.

Autor: MirrorGirl454 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ja a sestra môjho najlepšieho kamoša - 12. kapitola :