OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Innocent: Guilty 15.díl THE END

Přátelé a kamarádi, tak toto je konec. Tuto povídku jsem milovala. Milovala jsem Caleba, Lexie, Roxy, Blaka, Jaka, Pyra a ty ostatní, které jsem ve své hlavě dokázala stvořit a byla jsem nesmírně nadšená, když jste si je zamilovali i vy. Tímto dílkem ukončuji druhou sérii s názvem Innocent, o dívce, která zažila věci, které natrvalo ovlivní lidský život a našla si přátele na místech, o kterých se jí dříve pouze snilo. Samozřejmě Vám chci poděkovat i za komentáře, které jste psali, protože to vy jste byli má energie, můj hnací motor, který mi dával sílu psát a vymýšlet Lexiiny nové osudy, a proto Vám patří ten největší dík ze všech. Děkuji Lonely Rebel.

09.01.2010 (15:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 1767×

„Kde jsou všichni? Proč mi nikdo nepomůže? Kde je Caleb? Kde je Smith? Sára? Proč tu nejsou!“ potom si uvědomila, že nikdo nepřijde a téměř cítila jeho ruce na svém krku.

Hlasitě zapištěla a tím ho vyprovokovala k tomu, aby ji začal rychleji dusit. Zuřivě sebou mlátila a pokoušela se křičet.

Když už si myslela, že je to její poslední hodinka, dveře se rozletěly dokořán.

Stisk kolem jejího hrdla povolil a ona se zhroutila na podlahu. Držela se kolem krku, třásla se po celém těle, obtížně dýchala a viděla rozmazaně to co se dělo kolem ní. Věděla, že se na ni nahrnul i hysterický záchvat, který ve vypjatých situacích prostě měla.

Matně rozeznala Caleba, který od ní odtrhl Maxe a bili se spolu hlava nehlava. Ani nepostřehla, že do koupelny se nahrnula spousta lidí i s Roxy a Calebovou partou, kteří se hrnuli přímo k ní, ale ona je nevnímala. Potom jen cítila jak ji objímá Roxy a kluci šli pomoct Calebovi, ale to už přicházeli Sára, David a pan Smith spěchající k ní.

„Lexie? Lexie…“ zamával ji před obličejem rukou, ale ona se dál třásla. Pan Smith se k ní pokusil vztáhnout ruku, aby zjistil jestli je v pořádku, ale ona spustila ještě větší křik, protože k ní znovu miříly dvě ruce.

„Nechte mě! Nesahejte mě! Dejte mi pokoj! Ne!“ byla nepříčetná. „Nesahejte na mě! Nedotýkejte se mě! Ne! Ne!“ blondýnka ze sebe setřásla i Roxy a tlačila se do rohu místnosti.

David s pomocí kluků spacifikoval Maxe a měli co dělat, aby od něj udrželi Caleba, protože takhle naštvaného ho ještě neviděli a byl by schopný Maxe zabít.

„Sáro! Postarej se, aby odtud ostatní odešli!“ rozkázal pan Smith a pokoušel se Lexie uklidnit. „Lexie, už je to v pořádku. Tvůj bratr už je na cestě. Nikdo ti neublíží. Teď jenom musíš k lékaři ano?“ znovu k ní natáhl ruku s nadějí, že by se uklidnila, ale znovu rozpoutal nával strachu.

Někde uvnitř sebe věděla, že jí nic nehrozí, ale její tělo si dělalo co chtělo… je to takové, když se  člověk zblázní? Když zešílí? Když je cvok?

„Prosím…“ netušila ani co to mele. „Calebe…“ na jeho jediného byla schopná myslet. Když ji objímal nevnímala, že mu teče krev z nosu ani, že má o ni strach. Vnímala jen to, že je s ním, a že se cítí v bezpečí.

Neuvědomovala si ani, že ji bere do náručí a pan Smith ho naviguje, kam ji má odnést. Zabořila hlavu do jeho mikynu a nechala se nést.

Během 15 minut už ji prohlížel lékař a stanovil diagnozu: „Je v pořádku, ale byla v silném šoku, který odezní v mírných intervalech.“

Pořád pevně objímala Caleba.

„Jsi v pořádku?“ zašeptal. Jen přikývnula. „Strašně jsem se o tebe bál. Myslel jsem, že příjdu pozdě…“

„Jak jsi věděl, že tam budu…“ šeptala téměř neslyšitelně a stále se jí třásl hlas.

„Nebyla jsi na snídani. A ani v pokoji a potom jsem potkal toho kluka… Daniela, který měl podezření, že se něco děje, protože nemohl najít Maxe… a vylezlo z něho co se asi stalo…“

Pohladil ji po jemných blonďatých vlasech.

„Tak proto jsi tu byla… žádný drogy… chtěla jsi přijít na to, kdo zabil tvé rodiče…“
„Jo… neumím lhát…“
„Mohla jsi mi to říct…“

„Nechal by si mě s ním promluvit o samotě…“

„Ne…“
„Tak vidíš!“
„Lexie…“ dal jí pusu do vlasů.

„Hrozně to bolí!“ zašeptala.

„Bude to dobré…“
„Mohla jsem za to já! Kdybych si nestěžovala!“
„To nebyla tvá chyba!“
„Ale ano…“

„Ne! Lexie…“ přerušilo ho otevření dveří a výkřik nějaké ženy. Lexie rychle zvedla hlavu. Ve dveřích stál muž v obleku a žena v konzervativním kostýmku. Oba dva na smrt vyděšení. A Lexie se nahrnula do jejich objetí.

„Bál jsem se o tebe!“ Lexie se přitiskla ke Kevinovi, který ji pevně svíral.

„Lexie! Panebože! Já ti říkala, že je to nebezpečné! Ještě, že jsi v pořádku!“ tentokrát ji objala Vicki.

Chvíli spolu mluvili a všichni si pobrečeli. Caleb se takticky raději vytratil, protože to byly rodinné záležitosti. Jen se opřel o zeď naproti dveří a čekal než z nich Lexie výjde. Po několika nekonečných minutách tak udělala.

„Hádám, že jsi jdeš zase balit, že?“ blondýnka jen přikývnula. Vypadala jako zombie, a přesto mu přišla krásná. „Půjdu ti pomoct…“
„Zvládnu to…“
„Půjdu s tebou! Neudělám stejnou chybu jako minule…“ Caleb ji vzal za ruku a šel s ní k jejímu pokoji, kde ji pomohl nastrkat věci do kufru.

„Nechci domů… ale chci odsud pryč… chápeš mě?“ zeptala se po chvíli mlčení.

„Jo.“

„Já… budu sem chodit na návštěvy, ale nikdy už do těch sprch nemůžu…“ Caleb ji zastavil uprostřed věty.

„Princezno, nepatříš sem… to já se jen sám sebe pokoušel chvíli naivně přesvědčovat.“

„Můžu tě vytáhnout ven…“
„To je sice lákavý, ale mojí pověsti by to uškodilo… Nechci tvoji pomoc, princko.“

„Princezna by ti měla umět pomoct. Od toho má takovou moc.“
„Ne. Princezna patří do svého zámku.“
„Odkud bude jezdit za jejím zachráncem a čekat než bude moct odjet na zámek s ní!“

„Oba dva víme, že to není možný…“

„Někdy možná…“

„Ne…“
„Dojdu tě navštívit…“
„To můžeš, ale tvůj princ je jinde…“
„Nenuť mě znovu brečet…“
„Nechci, abys brečela, ale by si to přijala… Musíš už jít…“ připomněl ji.

„Políbíš mě? Ještě jednou!“
Místo odpovědi to udělal a Lexie cítila, že se jí chce znovu brečet.

„Tak pojď.“ Caleb vzal její věci a otevřel jí dveře. Blondýnka pomaličku vyšla a rozloučila se s Roxy a klukama. Věděla, že je uvidí pouze, když si vyžádá jejich návštěvu a to ji bolelo.

Skoro nevnímala, když ji Caleb řekl: „Sbohem.“ Oslepilo ji až slunce venku, když šli k limuzíně.

A jí se znovu hlavou začaly honit myšlenky vracející ji zpátky k tomu místu, které opouštěla. Ne, teď je to jisté nikdy nebude stejná. Tohle místo v ní zůstane navždy. Vždycky v jejím srdci zůstane Caleb i ostatní.

Vždycky… vždycky bude vědět, kam patří.

THE END

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Innocent: Guilty 15.díl THE END:

Právě jsem dočetla pokračování týhle povídky a musím říct že je to fakt bomba a hrozně mě mrzí že jim to s Calebem tak hnusně skončilo no jdu na další pokračování a už se nehorázně těším

Páni... na téhle stránce mě ještě žádná povídka nerozbrečela... ale teď se ti to podařilo... ten komentáž bcyh shtěla napsát teda dlouhý ale... co napsato ták famozním dílku? Ono nejde popsat a tím dostatečně odmnit tvou námahu... tak ti alespoň přeju aby jsi napsala další takovouhle úžasnou povídku... vážně... a musím ti řícct... mám slzy v očích... nekecám... othle byl životní příběh dětské lásky a too jaký dokáže být život pes... a já doufám že se jednou odváříšt... ať už jednorázovku nedo několik kapitol věnuješ šťastnému konci Lexi a Caleba....
děkuju za ten zářitek...

klobouk dolů a klaním se před tebou... musím se přiznat, že tahle povídka mi bude opravdu moc chybět... zamilovala jsem si ji... asi ji začnu číst znovu a poté pořád dokola... miluju ji

Dobre, ja som to začala čítať odznovua proste waaaauu!!! Prosím, prosím už začni písať 3. sériu!!! Ja som od prvého dielu prvej série až po posledný diel druhej série prekplakala, fakt je to krááásne a vôbec ma to neomrzelo hoci som to čítala už druhý razProste v tomto sa oplatí pokračovať nech to skončí peknetreba aby to skončilo dobre!!! Fakt totálne geniálne píšeš nemohla som sa od toho odtrhnúť už PO DRUHý RAZ!!!A proste zanechalo to vo mne také pocity, že ani neviem vlastne... určiť ich.... naozaj super

Zoey483: Není za co
BlackAngel: Brouku, já ti nic neřeknu. Protože bych ti to celé povyprávěla, další den by mě chytlo psaní a prostě teď si to dovolit nemůžu! Bych zase většinu dne zabila psaním a já se přece v tom našem ústavu musím vzdělávat, aby ze mě jednou něco bylo

teda, teda, sestřenko má nejmilejší, musím tě pochválit... opravdu se to sQele četlo, já jsem říkala hned, že to takto nemože skončit, už se těším, až mi zejtra řekneš o plánu na 3. sérii... YEAH

Tak děkuju mochned jak budu mít čas tak s tím začnu...a pak přes mail se domluvíme na vzhledu postav atd..a myslím že by ti to mohlo udělat reklamu na tento příběhaž začnu tak dám teda vědět na mail a ještě jednou děkuju

Zoey483: Ahojky, kdyby jsi tam dala odkaz tak by mi to nevadilo . A kdyby jsi mohla, tak mi odkaz na tvoje stránky, popřípadě stránky kam komixy přidáváš pošli na mail: LonelyRebel@seznam.cz
Děkuji

Ahoj!tenhle příběh je fakt užasný :) nevadilo by ti kdybych z tvého příběhu vytvořila komix pomocí sims 2??samozřejmě s odkazem na tebe a tvé příběhy :) a kdybys souhlasila tak nezaručuju že ho opravdu vytvořím, protože s tím nemám zkušenosti xD a dycky sem se na to vybodla xD a už se těším na třetí sérii

Vy prostě nechcete, aby to skočnilo špatně.
Prozradím vám malé tajemství. Včera, když sem nemohla usnout, tak sem přemýšlela o třetí sérii a napadnul mě opravdu zajímavý děj, ale v nejbližší době určitě nepřibude.

tohle je ta nejdokonalejší povídka, Lexi a Caleba jsem si opravdu zamilovala, nevím proč ale mé srdce bláznivé touží po další sérii, která konečně skončí tak že se Caleb dostane ven a budou žít s Lexi spolu čťastně až do smrti, jsem až moc velká romantička opravdu povedená povídka moooc jsem si jí oblíbila

LonelyRebel: No tak to by nás teda neomrzely. tie postavy su uplne užasneeee chapešššššššššš

ja bych taky četla tertí serii. Bože ja miluju tuhle povídku a hrozne moc brečííím. je to nadhera.

To mi nemôžeš spraviť! ja nechcem koniec! ja budem tiež čítať tretiu sériu! prosím, ja ťa veľmi veľmi prosím sprav ešte trojku! tam by mohli byť Caleb a Lexie spolu aj mimo ústavu! ja som si tiež veľmi oblúbila tie postavy, všetky! ja ťa fakt veľmi prosím sprav trojku! nevadí že to nebude pribúdať každý deň! prosím! ja milujem túto poviedku!

LonelyRebel: jasný no škola vyčerpává, ale musím s tebou nesouhlasit. Tvoje povídky jsou dokonalé a ujišťuji tě že by mě ty postavy neomrzely. Caleba s Lexie jsem si přímo zamilovala a všemi deseti bych brala třetí serii. samozřejmě tím nemyslím, že by musela být hned. Semnou bys MOHLA POČÍTAT VŠEMI DESETI, ŽE BYCH JE ČETLA.

geniela: Mocinky děkuji. A ke třetí sérii... měla bych něco málo namyšleno, ale určitě to tu nezačne přibývat hned jako dvojka... protože přeci jen je škola a já tři povídky nezvládám. Navíc Revollution už bych chtěla ukončit, protože to se táhne už hodně dlouho a pořád s tím nejsem schopna hnout a myslím, že i u Innocent už by vás ty postavy omrzely. Třetí série už by asi byla o ničem... každý určitě sledujete nějaký seriál... první a druhá série ok... u některých jde ještě i ta třetí, ale potom už tomu klesá úspěnost... Nejde mi tu o úspěch, ale o to, abyste si přečetli kvalitní povídku a podle mě už bych vám neměla co nabídnout...

To bylo krásné, nádherné, dokonalé, úžasné už mě nenapadají žádný slova chvály. Škoda, že už je konec. nechceš popřemýšlet o třetí serii? Stejně jako ty tak i já jsem si zamilovala ty postavy.
Ps: pokud tam budu mít chyby tak se omlouvám, ale přes slzy nevidím pomáli na písmenka. i když to končilo šťastně tak mi hrozně bylo líto, že se zase rozloučili. a ještě jednou ti

nádhera:)

Přidat komentář:

Nick:

Text: