If you realy love me, let me go... 3.díl • OurStories.cz ~ naše povídky

Když se začnou vracet osoby z vašich nejhorších vzpomínek, co uděláte?

25.09.2009 (15:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 843×

Flashback:

„Co je dneska s Monik?“ drcla do Kris Angie.
„Ty to ještě nevíš?“ neskrývala úžas její kamarádka.

„Co mám vědět?“
„Ona má něco s Davem!“
„S kterým?“
Kris se na ni podívala jako na idiota.

„Neříkej, že s tím...“

„Jo, přesně!“
„To neví jakej je sukničkář?“

„Ví, ale je do něj zamilovaná...“
Angie pohlédla na kamarádku, sedící na židli a barvitě líčící své spolusedící nějaký zážitek.

„A to s ním chodí?“

„Ne! Berou to jen tak nalehko!“

„Už sem se chtěla začít divit! Kdy on s holkou chodil pořádně?“
„Nevím! Ale todle moc dlouho vydržet nemůže!“

„Nejdelší vztah měl měsíc... a to s tou holkou chodil!“
„Nechci už řešit Dava...“
„Dobře... jak se těšíš na prázdniny?“

„Celkem jo... akorát Richie to vzal trošku špatně... a co ty?“
„Neboj on to rozdýchá! A já se nemůžu dočkat, už je dva dny! Dva dny!“

„Dava? Už jen dva dny do toho proutníka.“
„Ha ha ha... znám se s ním sice osobně, ale na něj se netěším! Mám Martina!“

„No jo... S tím sem dlouho nemluvila... kradeš mi kamaráda!“ Angie se naoko urazila, ale její výraz hned roztál v úsměv.

--------

„Mám překvapení!“ usmál se Patrik, když ho obejmula.

„Jaký?“

„Něco na dnešek večer...“

„Cože? Co je to?“

„Když ti to řeknu tak to nebude překvapení...“ sedli si na autobusovou zastávku.

„Ale tak něco mi říct musíš...“

„Ne, nemusím... Vyzvednu tě po osmé.“
„Ani nevím co na sebe...“

„Půjdeme na takovou menší párty...“

„Ke komu?“

„To ti neřeknu! To je překvápko!“

„Dobře, budu ti věřit...“

Přesně v tu chvíli u nich zaskřípěli brzdy autobusu.

„Už musím jít, ale večer v osm se uvidíme...“ vlepil Angie rychlou pusu a zmizel v autobusu.

Nevěřícně stála u skříně a vyhazovala z ní jednotlivé kousky oblečení. Normálně se tak nechovala a vzala první věcy, které k sobě trochu ladily a byly přijatelné, ale dnes se cítila divně.

Měla špatnou předtuchu, ale nechtěla si to připouštět. Tyto stavy měla často.

Nakonec vytáhla ze skříně úzké černé kalhoty a k nim stříbrný top bez ramínek. Pak rychle zapnula fén na vlasy a vyčarovala si na hlavě divoký párty rozcuch. Blonďaté vlasy ji zasahovaly do půlky zad a tento účes ji slušel.

Obličej přelítla make-upem a na oči nanesla řasenku a trochu tušky. Když uslyšela zvonek jen si rychle nazula tenisky a vyšla ze dveří.

„Sekne ti to...“ přivítal ji Patrik. Všimnula si, že před domem stojí auto jeho bratra.

„My někam jedeme?“

„Jo... brácha nás tam jen hodí a pak půjde pařit jinam...“

„Aha...“ na víc se neptala. Stejně by jí to neprozradil.

Ovšem, když zastavili a ona vystoupila z auta polilo ji horko.

„Sem? My budeme tady?“ zeptala se vyděšeně.

„Jo. Je něco špatně?“

„Jo... ne... já jen... Proč zrovna sem?“
„U Ryana bývají údajně nejlepší párty a já se s ním seznámil před pár týdny... a pozval mě sem. Znáš se s ním ne? Prý jsi tu už hodněkrát byla...“

„Jo byla...“ Angie nasucho polkla.

„Děje se něco? Stalo se něco?“
„Ne! Je to fajn. Já jen, že budeme na trochu klidnějším místě.“

„Nevadí to?“
„Jasně, že ne...“ hodila veselý, už z dřívějška nacvičený výraz a vydala se k domu, odkud řvala muzika.

„Ahoj Ryane!“ potkala ho hned mezi dveřmi s pivem v ruce. Usměvavý blonďatý kluk s delšími vlasy, které se na konci mírně stáčeli. Občasným chováním silně připomínal slavného Stiflera z Prci, prci, prciček a přesto ho lidé měli rádi.

„Ahoj kočko, tak jsi přišla!“

„Jsem tady... Zase ti odjeli rodiče?“
„Jo! Bude pařbaaa“ zazubil se. „Chceš skočit pro něco k pití?“
„Ne, zvládnu to. Kde je vůbec Patrik? Ještě před chvílí byl za mnou...“

„Nevím, nepřišel za tebou. Možná to vzal přímo na zahradu...“
„Asi jo. Tak se uvidíme...“ usměvavě se s ním rozloučila a vyrazila ke kuchyni. Zatím tu byl víceméně pořádek, proto si vzala čistý kelímek, který stejně pro jistotu vypláchnula a nalila si do něj vodku s džusem.

Pak se rozhodla, že najde Patrika. Zamířila k zahradě. Na oploceném pozemku už byla velká účast lidí. Někteří odvážlivci dokonce skákali v oblečení do ledové vody v bazénu, jiní pomáhali grilovat maso a další jen tak nezávazně tančili u reproduktorů.

Jo, Ryanovy akce se vyrovnaly, kde jaké klubové párty.

Protáhla se kolem hloučku nadšených tanečnic a rychle těkala pohledem okolo sebe a hledala jejího černovlasého přítele. Jenže v tom její oči spatřili někoho jiného. Někoho o kom myslela, že už ho nikdy neuvidí. Osobu, kterou chtěla vymazat ze svého života, osobu, která celý její život překopala od základů.

V tu chvíli jako by se všechno spomalilo. Stála na měkké trávě, kolem ní tančili lidé, a přímo naproti ní stála ta osoba, o které si myslela, že tu bude, že se tu objeví. Dívala se jí do očí a ta osoba se dívala přímo na ni. Stáli od sebe několik metrů a jako na schvál mezi nimi nikdo neprošel ani netančil.

Angie šokem upustila kelímek s vodkou na zem.

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování