Hope,love and sorrow 11. • OurStories.cz ~ naše povídky

Tak jako Stephenie Meyer má své upíry, které nezastaví dřevěný kolík nebo slunce, tak já jsem vymyslela své anděly :) Prosím o komentáře :D

17.07.2009 (10:33) • Kafi • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1074×

11. Já chci být to,co ty

Jestli čekáte, že jsem začala utíkat, hysterčit nebo dokonce křičet jste na omylu. Já jsem jen stála a přemýšlela co říct. Co se tak normálně odpoví klukovi, který vám řekne, že je něco jako nadpřirozená bytost? Chtěla jsem mu říct něco jako: To je fajn, já jsem malá mořská víla. Kris stál o krok ode mě, čekal až něco řeknu. To ticho bylo divný, tak jsem ho prolomila.

„ Jak tomu mám rozumět, že jsi anděl?“ Poslední slovo se mi říkalo poněkud ztěžka.

„ Anjel.“ Vysvětlil mi s úsměvem. „ Víš, já jsem tak trochu umřel. Asi před padesáti lety jsem byl s matkou v bance. Klasická filmová scéna. Přišel maskovanej chlap, střílel a mě kulka zasáhla přímo do srdce, to je trochu ironie. Moc si toho nepamatuju, jen bolest, krev a pak jen tma, světlo, tma.“ Pak se nachvilku zastavit. Myslím si, že mi asi nechtěl něco říct, ale hned po krátké odmlce pokračoval.

„ Když jsem se probudil ze tmy, uviděl jsem anděla. Jmenuje se Angela a řekla mi, že moje duše je čistá a proto si zasloužím ještě nějakou dobu na zemi. Slíbil jsem ji, že tě najdu a budu na tebe dohlížet. Když jsem se dostal do města kde bydlíš, hledal jsem všechno možné i nemožné o tvém životě. To, že jsi se dostala do konkurzu mi moc pomohlo, nebylo ani zdaleka tak těžké stát se tvým asistentem jak jsem si myslel. Možná teď přemýšlíš proč jsem nemluvil o rodině, ale pochop byl jsem padesát let mimo a nemám chuť po tom pátrat, ne teď.“

Domluvil. Stála jsem a poslouchala, bylo to fascinující. V jeho krátkém povídání bylo tolik skrytých emocí.

„ Jak vypadala Angela? Jakej je rozdíl mezi anjelem a andělem? Proč zrovna hlídáš mě? A proč? A... a...“ nedokončila jsem.

„ Lásko zpomal. Angela je anděl, je něco jako moje nadřízená“ uchechtl se „ Andělé davají pozor na anjele a anjelové zase na své lidi. Anděla jsem viděl jen jednou a jen jednoho, ale měla na sobě bílé šaty a vzadu měla dvě úžasná křídla.“ Dívala jsem se na něj oči malého dítěte.

„ Na víc ti nemůžu odpovědět a myslím, že pro dnešek je toho dost. Půjdeme zpět na hotel.“

Autor: Kafi (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování