OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Hádovo memento - II.



Hádovo memento - II.Krátký vhled do Acheronova světa. Krev začíná pomalu tuhnout v žilách.

S lehkostí sobě vlastní se prodíral skrz hradbu lidských těl. Pokaždé, když jej zpozorovaly některé z vášní podbarvených očí, jiskřičky v nich jako by pohasly a zorničky se stáhly zpět na standartní velikost. Komplex místností zatemněných tlustými rudými závěsy, které měly za úkol navozovat falešný pocit soukromí, v něm nevyvolával žádné emoce. Necítil strach, když se po něm sápaly ruce lačných mužů a spoře oděných žen, trčící ze všech stran jako horké, kůží a masem obalené větve zlověstných hříšných stromů. Necítil opovržení, když jej v nose zašimral štiplavý pach potu smísený s těžkou vůní vonných tyčinek, kterých v celém podniku hořelo snad několik stovek. Svým hustým dusivým kouřem zaplňovaly každičký kout a halily jinak úplně nahá a lesklá těla do podivného šedého hávu. Všichni jeho klienti a zaměstnanci působili jako sebranka démonů, vyslanci pekel, padlí andělé, kteří do světa lidí zavítali jen proto, aby páchali hříchy a vyváděli něžné dívky z omylů. Právě ty, nevinné jako jarní kvítí, zvědavě vystrkující své výhonky z promrzlé křehké zeminy, se na místech, jako bylo toto, ocitaly v největším nebezpečí.

„Ahoj, fešáku," zavrněla jakási ženština, líně se vykloníc z nejbližších dveří. Na krku jej zašimral její vínem nasáklý dech a seslal mu po páteři mrazivý poryv, který zmizel hluboko pod jeho nohama a do kýžených míst neměl šanci zabloudit.

„Já jsem tvůj šéf, ty hloupá," zavrčel a s pocitem zadostiučinění sledoval, jak zklamaně protáhla obličej a se znechuceným odfrknutím opět zaplula do moře zatracených duší. V nevěstinci si pokaždé připadal jako v podsvětí. Všudypřítomné sténání a mělké vzdechy plné hrané rozkoše zněly jako nářky duší uvězněných daleko za řekou Styx. Pleskání kůže o kůži bylo zlověstnou připomínkou nestvůrného převozníka Chárona a jeho pramice, jejíž pádlo naráželo do černé vody se stejnou palčivou pravidelností a neúnavností.

Když konečně stanul na schodech vedoucích do jeho pracovny, připadal si opět jako vládce, jímž byl. Stál nad tím neustále se proplétajícím klubkem neřestí ve své nepříliš závratné velikosti, potemnělým pohledem přejížděl temena hlav komíhajících se v rozličných rytmech, sledoval jejich obličeje, jak se křiví ve sladké agónii. Na rtech se mu roztančil spokojený úsměv. Když už musel opustit své království, byl rád, že se mu podařilo rozpoutat líbezný chaos i zde, ve světě lidí. Jste tak slabí, pomyslel si pobaveně, když koutkem oka zahlédl zoufalé počínání jednoho z nově příchozích mužů. Odevzdal se do náruče první ženy, na niž padl jeho zrak, přestože v hlubinách malého podsvětí na zemském povrchu čekalo mnohem šťavnatější ovoce.

Acheron se otočil na patě, a aniž by se byť jen jedinkrát ohlédl, stiskl leštěnou kliku na černých dveřích a tiše jako stín zmizel ve své kanceláři.

***

Tu osudnou noc se jí nezdál žádný sen. Předpokládala, že bude plná nočních běsů, že procitne zbrocená potem, ztěžka oddechující, ale její spánek byl až děsivě klidný. Jako by z ní to setkání vysálo veškerou energii, a to jak pozitivní, tak negativní. Ucítila lehký dotek na svém rameni. Na okamžik se jí stáhly vnitřnosti a žaludek se zkroutil do nepřirozeného uzlu. Pootevřela oči a spatřila rozcuchanou kštici havraních vlasů, protkanou nitkami stříbra. Když však zvedla ruku a prsty si oči promnula, obraz vytvořený jejím podvědomím zmizel. Nahradila jej něžná, mělkými vráskami zbrázděná tvář její matky, obličej lemovaný záplavou stejně hustých rusých kadeří, jako měla Salome.

„Dobré ráno, zlatíčko," zašeptala a přejela jí dlaní po čele. Salome se pod tím dotekem vybavilo její dětství, období prozářené sluncem, chutnající po lízátkách, dokonale bezstarostné a nevinné. „V noci jsi neustále mumlala nějaké jméno. Myslela jsem si, že voláš mě, tak jsem se přišla podívat," svraštila obočí a změřila si svou dceru zkoumavým pohledem. Salome ucítila ostré píchnutí v žaludku.

„To..." vymáčkla ze sebe, ale než stačila dokončit větu, starší žena ji přerušila.

„Máš nějakého kluka?"

Salome prudce zavrtěla hlavou.

„Ne! Budeme psát test z literatury a já si to jméno nemohla zapamatovat, takže jsem se ho učila tak dlouho, že jsem ho asi říkala i ze spaní," nervózně se zasmála a přitáhla si peřinu blíž k bradě. Její vnitřnosti se proměnily v hnízdo plné hadů. Paní Stanleyová se usmála a pohladila ji po vlasech.

„To je dobře, jen se hezky uč. A už koukej vstávat, nebo přijdeš pozdě do školy. To bys ten test nenapsala vůbec a nějaký Acheron by ti byl k ničemu," řekla s šibalským podtónem v hlase. Salome jí úsměv opětovala, ale v duchu se o ni pokoušely mrákoty.

Acheron.

Po páteři jí přejel tenký stroužek strachu smíseného se vzrušením.

***

Na tom, že si paní Stanleyová pozvala večerního hosta, nebylo nic zvláštního. Milovala společnost a nic nedokázalo oblažit její srdce víc, než sklenička vína s přáteli. Jakožto vysoce postavená pracovnice ministerstva podobné dýchánky pořádala častěji, než bylo obvyklé, a tak si na to její děti musely chtě nechtě zvyknout. Nejstarší synové, již způsobilí k tomu, aby si svůj život řídili sami, se pokaždé pohotově odebírali do hlubin noci. Mladší dcery, prokletím dětství přikované na místě, se matčiným vrtochům zákonitě nemohly vyhnout, a proto se musely stát jejich součástí. Zatímco u Ariany se paní Stanleyová setkávala s hlubokým opovržením, starší Salome byla jejím pravým opakem. Milovala celý proces příprav, kartáčovala si vlasy tak dlouho, dokud se neleskly jako tekutá měď, a do nekonečna si vybírala šaty.

Když se ozvalo tiché zaklepání na dveře, Salome zrovna seděla u svého toaletního stolku ve viktoriánském stylu, jehož starobylou vizáž narušovala pouze záplava bílých vánočních světýlek, zavěšených kolem zrcadla. Zírala na svůj odraz, pátrajíc po nedokonalostech, které neexistovaly. Její alabastrová pleť zářila do tmy, stejně tak jako dva bledě modré drahokamy jejích očí, panenky obkroužené černým lemováním. V levé ruce svírala kartáč a stále dokola jím čeřila oceán rusých vlasů, přelévající se ze strany na stranu.

„Dále!" zavolala přiškrceně a hned nato si odkašlala.

Její matka se tiše vkradla dovnitř a potichu za sebou zavřela dveře. Salome zaslechla, jak zámek cvakl. Tady je nikdo nevyruší. Paní Stanleyová se beze slova chopila kartáče, shrnula jí vlasy na záda a převzala její práci. Salome se natáhla pro kosmetickou taštičku a vytáhla z ní tužku na oči. Chvíli ji převracela mezi prsty, načež ji strčila zpět. Lehce si řasy přetřela řasenkou a na rty nanesla bezbarvý lesk.

„Nepotřebuješ se malovat, abys byla krásná," pochválila její počínání starší žena. Salome se pousmála.

„Kdo dnes přijde?"

„Paul. Je to můj kamarád z dětství. Dlouho jsme se neviděli, protože jsme mezi sebou měli... jistou rozepři. Jako malý kluk do mě byl zamilovaný a zapletl se kvůli tomu do něčeho nepěkného. Nese si šrámy jak na těle, tak na duši." Salome se zachvěla. Co tak hrozného se mu mohlo stát, aby bolest nepřešla ani po tolika letech? Salome sledovala, jak jí matka na hlavě tvoří složitý zaplétaný účes. Když byla hotová, trochu vlasy rozvolnila a nechala dva hebké pramínky, aby se jí v jemných prstýncích skutálely po tvářích a zůstaly podél nich viset jako rusé snítky.

„Díky," špitla, aniž by pohledem opustila zrcadlo, jehož lesklý hladký povrch ji neustále přesvědčoval o tom, že je krásná. Vstala a opatrně vyšla ze dveří za matkou, která hořela nedočkavostí. Nebo to byl strach? Třásla se, ale na rtech jí hrál úsměv. Vzrušení nebo hrůza? Salome se s tázavým výrazem postavila vedle ní. Paní Stanleyová kmitla pohledem k hodinám a vteřinu poté už se rozdrnčel zvonek. Salome sebou trhla. Cassandra Stanleyová prudce vyrazila směrem ke vchodu. Mléčné sklo dveří v předsíni rozostřovalo Salomin pohled, ale dívka neudělala jediný krok směrem k nim. V okamžiku, kdy Cassandra s vrznutím otevřela, do celého domu jako by se nahrnul chlad a napětí. Zářivky potemněly, lepkavá černá mlha se obtočila kolem Salominých kotníků a strhla je k zemi. Salome se nechala hypnotizovat tmavou mužskou siluetou, která se jako stín míhala před jejíma očima a ve vroucném objetí tiskla drobné tělo její matky. Cassandra s úsměvem vyšla Salome vstříc a gestem jí naznačila, aby se na nově příchozího také tvářila mile a přívětivě, avšak dívce ztuhla krev v žilách a zároveň se rozproudila šíleným tempem.

Precizně střižené černé vlasy, na spáncích políbené stříbrem.

Salomino srdce vynechalo dva údery a zastavilo se.

Jakmile zvedl koutek úst ve vědoucím úšklebku, který patřil jen a pouze jí, explodovalo a jeho zbytky se snášely do Acheronových doširoka rozevřených dlaní.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hádovo memento - II.:

13. FallenGracex přispěvatel
Dnes [11:35]

FallenGracexShaki: To mě těší! :D

12. Shaki přispěvatel
Včera [21:18]

ShakiPlánovala jsem jít dnes brzy spát... jenže je to zhola nemožné, protože jsem se poněkud začetla. Emoticon Emoticon

11. FallenGracex přispěvatel
17.01.2018 [18:53]

FallenGracexsiruka: Hehe, je se na co těšit :D

10. FallenGracex přispěvatel
17.01.2018 [18:53]

FallenGracexEllie: Díky! :)

9. siruka
15.01.2018 [22:20]

No do haje zelenyho uz je tam Emoticon ,uz se nemuzu dockat na dalsi dil je to vazne pecka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Ellie
15.01.2018 [20:43]

Absolútna pravda, žiadny problém to nie je a už ťa môžem iba chváliť za super predstavivosť a prepracovanosť Emoticon Emoticon

7. FallenGracex přispěvatel
15.01.2018 [20:23]

FallenGracexEllie: Máš naprostou pravdu, za to, že jsem se inspirovala vzhledem a charaktery se nestydím a nepovažuji to za problém. :D

6. Ellie
15.01.2018 [18:42]

Podobnosti je až až, sadistický priateľ Jeffrey v GoT sadistický kráľ a Sansin-Salomin budúci manžel Joffrey, mimochodom blonďák s modrými očami ako v GoT,mladšia sestra Ariana, rovnako divoká ako Arya a bratia John-Jon, Robert-Rob, Brandon-Bran a najmladší Rick-Rickon a Acheron? Starší príťažlivý muž? Jasný Littlefinger plus že je ryšavka ako jej matka Cassandra je čerešnička Emoticon aspoň toto som si všimla ja Emoticon

5. Inugirl přispěvatel
15.01.2018 [13:09]

InugirlMohu se zeptat o čem je přesně řeč, pod tím názvem GoT? Jediné co pod touto zkratkou znám je: Game of Trones ale tam žádnou podobnost nevidím :-(

4. FallenGracex přispěvatel
14.01.2018 [23:38]

FallenGracexInugirl: Ty tvé spekulace jsou vážně rozkošné. :D

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]


Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!