Gone with the sin - 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Po dlouhé nečinnosti se vracím zpátky s novou (i když trochu kratší) kapitolou. Konec keců, představuji vám rebelku Gaby.

14.08.2012 (17:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 332×

Gaby Parkerová

Sedím v té neuvěřitelně nudné třídě, která by už skutečně potřebovala nějaké oživení. Přede mnou sedí ta neuvěřitelně otravná blondýna, o které ani nevím, čím tě tak vytáčí. Každopádně si to s ní musím vyřídit. Přímo z ní sálá otravná sladkost a naivita. Nemůžu si pomoct, chci ji zbít. Znovu jí kopnu do židle, aby si nemyslela, že to bylo omylem.

„Máš nějaký problém?“ otočila se na mě se zlobou v očích. Zlobou? Její zloba se dá přirovnat jen k dětinskému vzteku. Ještě aby se nám tu nezačala válet po zemi a mlátit pěstmi do parketů. Alespoň by se tu po století zase jednou vytřelo. Ta podlaha na to vypadá.

„Jo, to teda mám s tebou,“ ani jsem se nemusela snažit. K jejímu uzemnění mi bohatě stačil jediný pohled. Do jejích tvářích se díky mému perfektně nacvičenému pohledu nahrnula červeň. Pomaličku rudla. Čím víc klopila pohled, tím větší úsměv se mi vkrádal na rty. Přece jen by tahle škola nemusela být tak hrozná. Jde o to, jak se zabavím. Jasně že jsem absolvovala dlouhatánské kázání v ředitelně, že se mé chování už nesmí opakovat, ale znáte to, jedním uchem tam, druhým zas hezky rychle ven. Prostě můj styl.

Znuděně jsem se odvrátila od jejích modrých očí a nacpala si do uší sluchátka. Pomalu jsem projela lidi ve třídě. Nic zajímavého, až na toho týpka vzadu, který měl problém odtrhnout pohled od mé minisukně. Alespoň by nemusel tak slintat. Přes to všechno jsem se na něho sladce usmála. Nelíbí se mi, ale hrát si snad ještě můžu ne. Jen se mi zdá, že tohle už po tak ohnivých prázdninách nějak nejsem já. Propadla jsem se do rytmu Sexy Silk od Jessie J a přestala vnímat okolí, stejně mi nic zajímavého nenabízejí. Jenom vztek a toho se na pár minut ráda vzdám.

Načasovala jsem to skvěle. Přesně ve chvíli, kdy Jessie zakončila píseň mou oblíbenou frází: „I think I love you“ vešla do třídy učitelka. Rozhodla jsem se nedělat problémy hned první den a vyndala jsem sluchátka.

„Dobrý den třído, ráda bych se vám přestavila. Jmenuji se Elzie Wrandelová a budu vaší třídní učitelkou. Mimo to vás budu učit dějepis a společenské vědy.“ Zdálo se, že neví, co dál. Pochopitelné, je hodně mladá, ale to neznamená, že toho jaksepatří nevyužiju. Naopak. Mám strašnou chuť si hrát. Jen musím vymyslet plán. No což, mám na to celý den. Elzie se zase rozkecala a já po pár minutách přestala vnímat. Nuda ve třídě byla přímo hmatatelná. Tahle nejspíš čerstvá absolventka tady nezažije nic hezkého. Né nadarmo se považuji za budoucí královnu pekel.

Ze svých přestav o nadcházejícím školním roce jsem se vytrhla právě včas. Byl konec.

„Tak vám přeji hezký den,“ rozloučila se Elzie a já se co nejrychleji začala zvedat ze židle.

„Ještě moment. Ve třídě zůstanou,“ vytáhla si z kabelky papír „Veronica Jonesová, Caroline Loufleyová, Gabrielle Parkerová a Nora Conquerová. Zbytek může odejít.“

No super. Kolik si ještě dneska vyslechnu mravních kázání. Sledovala jsem, jak moji spolužáci urychleně vycházejí ze třídy a zjišťovala, kdo zůstává. Čtyři rebelky v jedné třídě. To by se dalo slušně rozjet. Vzadu zůstala sedět vysoká, ale nějak zakřiknutá hnědovláska. Zdání klame.

Všichni už odešli. Počkat, máme tu být čtyři. Podívala jsem se před sebe a zažila asi největší šok ve svém životě. Bloncka stále seděla přede mnou i s tou svojí kámoškou. No to mě poser! Učitelka zavřela dveře a požádala nás abychom se postavily vedle sebe. Co je tohle za píčovinu, to bych teda ráda věděla.

Autor: , v rubrice: Povídky » Na pokračování