OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Forever: Prolog + 1. kapitola - Čtyři kamarádky

31.12.2010 (20:00) • Enn • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 816×

Prolog:

Žijeme ve světě, které není takové, jaké se nám jeví. Jsou tu bytosti, které nesmí prozradit svou existenci a tak ohrozit obyčejné lidi.

Tyto bytosti dělíme na dva druhy: Xony a Roty.

Rotové nejdou na první pohled rozeznat od smrtelníků. Jsou to stvůry, které dokáží číst v mysli a ovládat ji. Ale jejich mysl ovládá jejich síla. Jsou velmi rychlí a chytří. Živí se energií z lidí. Položí jim lehce prst na zátylek a tak se jim dostanou do nervového systému a vysají z nich energii potřebnou k životu.

Rotové tvoří páry pouze se svým druhem. Jejich potomci jsou stejní jako oni. Rotem se může stát i člověk pokud mu Rot vnikne do mysli a naváže s ním pevné citové spojení. Po proměně pak ovládne jeho mysl a tak jej přitáhne na svou stranu. Ovšem může nastat situace, kdy člověk zůstane po proměně sám. Tehdy je pouze na něm, pro kterou stranu se rozhodne. Pokud jej však najde Xon, může jej přetáhnout na svou stranu on.

Xonové jsou hodné bytosti, které se snaží chránit lidi a též jako lidi vypadají. Ovládají vodu, vzduch, oheň a zemi (živly). Živí se vysáváním energií ze zlých Rotů.

Xonové tvoří páry buď s lidmi nebo mezi sebou. Když se jim narodí dítě, vždy má vlastnosti Xona. Xonové ale na rozdíl od Rotů nemůžou člověka ve svůj druh proměnit.

Oba dva druhy po narození rostou jako normální lidé, ale jejich vývoj se zastaví okolo 17. roku, ovšem nikdy nepřekročí 20 let. Zabíjejí se jen mezi sebou, obyčejný smrtelník je zabít nemůže.

!!!Xonové a Rotové jsou úhlavními nepřáteli už několik staletí!!!

1. kapitola: Čtyři kamarádky

Došla jsem k obchodu, kde míváme vždy sraz než jdeme do školy. Byla jsem tam brzo, dnes se mi moc nechtělo spát. Už jsem viděla jak se blíží a mávají. Oplatila jsem ji zářivým úsměvem, ale hned se zarazila, protože za nimi se objevil Pavel. Ony se otočily jak pitomé se začaly smát, věděly, že se mi líbí. Pavel šel na autobus, byl už na střední, přesněji v prváku a já bohužel teprv v devítce.

Otočila jsem se zády k nim a mermomocí se snažila splynout se zdí, bohužel se nepovedlo, on se podíval na ně, pak tím směrem, kterým se dívaly a jeho pohled utkvěl na mě.

Celé moje tělo jako by se pod jeho pohledem začalo rozpouštět. Usmál se na mě a to mi doslova, nekecám, vyrazilo dech. Nedokázala jsem se ani pohnout, moje tělo mě neposlouchalo. Cítila jsem se jako kdyby mě očaroval.

Holky zatím dorazily ke mě a měly jak jinak blbé připomínky, ale nejvíc bodovala Megan.

Její vzhled dokonale sedí k její povaze, která je velmi sebevědomá a přímočará. Je kočka, všichni kluci by ji chtěli,  ona si ale vždy vybere kluka, který zrovna zájem nemá a mohla by si vybírat.Má nádherné dlouhé černé vlasy do pasu, zelený kočičí pohled a plné rty vždy dokonale natřené rudou rtěnkou a taky, samozřejmě, dokonalou postavu a pletí jako cappuccino.

Kristen si šla jako každé ráno koupit něco na svačinu.

Ell si ještě upravovala make-up a já a Megan jsme do sebe ještě rýpaly.

Kristen z nás ze všech byla nejvíc tichá a všímavá, ikdyž velmi extravagantní. Vlasy si barví na oranžovo, ne taková ta hnusná zrzavá barva, vlasy má jak pomeranč a k tomu ty její nádherné čokoládové oči ukrývající se pod černým hustým vějířem řas. Růžové rty. Je celkově velmi bledá, ale na slunci je její kůže krémová, taková ta pravá. Došla ke mě a zeptala se:

„Ty ho máš ráda?" já jsem se jen začervenala a neurčitě kývla hlavou. Její výhoda byla, že ona se ptala vždy přímo na to co chtěla, teda nevím jestli to byla výhoda vždy, ale já jsem to tak cítila, nikdy nechodila kolem horké kaše. Ale když dostala odpověď, dál se nevyptávala.

Jenže této její otázky si všimla Megan a okamžitě se jí chytila a na plné kecky křičela:

„Zamilovaná Elis! " „Zamilovaná Elis!" Tak teď to pokazila.

Zahákla jsem si Ell s jedné strany a Kristen z druhé a vykročila směrem ke škole a Meganiného pokřikování jsem si nevšímala. Megan měla svoji hlavu, ještě chvíli ji to bavilo a pak za mnou doběhla, chytla mě zezadu kolem pasu a při tom vyšpulila zadek se svou miny, ale opravdu miny sukní.

„Promiň Elis, ty víš že sem to tak nemyslela"  a udělala psí oči, i když s jejím kočičím pohledem jí to moc nešlo. Ale přesto se jí nedalo neodpustit.

Když byla hádka zažehnána, vytáhla Ell mobil a pustila novou písničku Only Girl od Rihanna, kterou ona zrovna zbožňuje. Chce být jako ona, ale prostě beztak je sama sebou, její styl nejde napodobit. Má krátké hnědé vlasy, které si tupíruje a konečky jednotlivých pramínků má vždy upravené do špiček, které jdou všemi směry (někdy vypadá jak malý elfík). Její pleť není zrovna nejkrásnější, tak nosí hodně make-up. Oči, ach její oči, nádherná modrá barva, někdy závidím, plus k tomu dlouhé řasy, které to dokonale doplňují.

U školy bylo už dost děcek, protože školník určitě zase zapomněl otevřít. Nám to nijak nevadilo, aspoň budeme mít nějakou výmluvu proč jsme do hodiny došly pozdě, i když to bude mít jiné důvody jako hodinové úpravy našeho vzhledu.

Náhle se za rohem vynořil Leo, nebyla by to taková zvláštnost kdyby se tak pěkně neusmíval na Kristen. Byl neuvěřitelně hezký, ale velmi výstřední a samotářský. Někdo by mohl říct podivín. A Kristen se hrozně líbil a ona byla konec konců taky výstřední s těmi svými pomerančovými vlasy.

V tom se škola otevřela a šoupání nohou mě vytrhlo s mích úvah.

Vešly jsme s davem dovnitř a mě obklopila ta typická vůně. Pomalu bych svou základku mohla považovat za druhý domov, přece devět let života v jedné budově je pěkný kus života. Většinou bývají školní skříňky železné, ale my jsme je měli dřevěné, to bylo milejší.

Ell ji měla zevnitř celou polepenou plakáty její oblíbené zpěvačky Rihanny a skupiny Paramore. Sešly jsme se uprostřed šatny a vydaly se do třídy, už se zmíněnou zastávkou u zrcadel.

Leo se po nás podíval a Kristen lehce zrůžověla a na její jinak krémové kůži to vytvořilo velmi hezký odstín. Takto jí to moc slušelo.

Když jsem vešla do třídy, sedla jsem si na své obvyklé místo do poslední lavice u okna, bylo to nejlepší místo, dalo se tam dobře opisovat a taky jsem měla celí parapet pro sebe, dalo velkou práci to místo získat.

Kristen si sedla vedle mě a jako vždy si začala chystat věci na hodinu a před námi seděly Megan s Ell a živě o něčem diskutovaly. Nijak mě nelákalo se zapojit do jejich rozhovoru.

Pak ale přišla paní učitelka Zatloukalová, naše třídní a tak jsme se museli ztišit, protože ona měla úžasný sluch. Nejlepší bylo posílat si papírky i třeba se sousedem, "Zatloukalka" už tak dobré oči neměla.

Poslala jsem papírek Kristen s otázkou:

„Tobě se Leo líbí?" Byla jsem nervozní, když jsem to psala, měla jsem pocit, že to Leo dokáže číst, i když sedí na opačné straně třídy.

Nenápadně jsem psaníčko postrčila k ní. Vzala ho a po předčtení se začervenala, ale odepsala.

Papírek jsem chtěla otevřít, v tom mě i Kristen učitelka vyvolala k tabuli. Když jsme se vrátily, papírek nikde nebyl. Někdo nám ho musel vzít a Kristen je na svoje city tak opatrná, do háje.

Do konce dne se mi podařilo to zamluvit, ale jak jsme šly ze školy si Kristen vzpomněla a zeptala se: „

Elis, dala by jsi mě prosím ten papírek? Pro jistotu ho chci spálit. Ze mě pomalu začalo lézt:

„Promiň Kristen, promiň, ale asi mi ho někdo vzal. "  Otočila se na mě, ve svých čokoládových očí zděšení. „To nemyslíš vážně!"

Strhla se obrovská hádka.

Samozřejmě Megan a Ell byly na její straně, i když Ell dost neochotně. Měly pravdu, udělala jsem chybu, jsem blbá, nepozorná, ale i tak jsem to neudělala schválně. Ani jedna mě neposlouchala.

S pláčem jsem šla domů.

Ráno jsem se probudila a oči mě ještě pálily.

2. kapitola: Setkání

Autor: Enn, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Forever: Prolog + 1. kapitola - Čtyři kamarádky: