OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Filmové pouto - 9. kapitola



Filmové pouto - 9. kapitolaSofie se pomalu sbližuje s Nickem. Bethany má na Sofii prosbu? Co spolu podniknou? :)

S Nickem jsem od večera v baru trávila veškeré volné chvíle. Chodili jsme ven, do restaurací nebo jen tak seděli na pokoji a já se učila scénář. Čím více jsem Nicka poznávala, tím více se mi líbil. Byl sympatický, milý a hrozně vtipný. Musela jsem se v jeho přítomnosti neustále chechtat.

„Sofie, víš, že se mi moc líbíš?“ řekl jednou večer při učení scénáře Nick. Musela jsem si založit stránku a podívat se na něj. Seděl na gauči v mém hotelovém pokoji. Pracoval na filmu.

„Tak to máme vzájemné. Myslím to, že se mi líbíš, ne já sama sobě.“ Už zase jsem nervózně mlela. Nikdy by mě nenapadlo, že na natáčení filmu poznám dva muže, kteří mě zaujmou, a s jedním to dopadne celkem dobře.

„Nejen, že jsi moc krásná, ale i chytrá a moc milá.“ Nick vstal z gauče a mířil ke mně. Já seděla na posteli a odložila svůj scénář.

„Zase to nepřeháněj s tou chválou, jinak si na to zvyknu!“ žertovala jsem a uvolnila místo Nickovi. Sedl si vedle mě na postel a vzal moje ruce do svých.

„Ne, já to myslím vážně. Jsem moc rád, že jsi přišla na tu událost v baru a já měl konečně odvahu tě oslovit.“ Jeho zelené oči se vpíjely do mých očí.

Přibližoval se ke mně a já ho víc než ochotně přivítala ve svém náručí. Voněl božsky a hřál. Odtáhl se na pár centimetrů a našel moje ústa. A tak vznikl náš první polibek. Nepolil mě spalující žár, jako při polibku s Jaredem, ale určitě to bude tím, že jsem tenhle polibek nečekala. Musím uznat, že Nick líbal velmi dobře. Bylo mi s ním dobře.

Natáčení pro mě nebylo tak úžasné jako na začátku. Bylo to asi tím, že mě Jared už tolik nepřitahoval a všudypřítomná Bethany tomu taky moc nepomohla. Předpokládala jsem, že ji brzy přestane nudit se pohybovat na place. Ale nepřestalo. 

„Můžu s tebou mluvit, Sofie?“ přišla za mnou jednou Bethany, když jsem laškovala s Nickem u občerstvení. Držel mě kolem pasu a šeptal mi nemravné návrhy do ucha.

„Jasný.“ Vyklouzla jsem Nickovi z náručí a políbila ho. Sakra teda, tenhle film mi dal víc, než jsem očekávala. Ještě filmovou cenu a mám všechno.

„Je mi to trochu blbé, jelikož se tolik a důvěrně neznáme, ale moje kamarádka měla nehodu a nemůže přijet. Zkrátka, půjdeš se mnou vybrat svatební šaty?“ Tohle jsem od Bethany opravdu nečekala. Ale vypadala velmi zoufale. Určitě jsem byla poslední možnost.

„No, zaskočila jsi mě, to nebudu zapírat. Ale jestli je to opravdu nutné, proč ti nepomoct?“ Byla jsem taková rozjařená. Moje nálada byla den ode dne lepší. Teď, když mi došlo, že mezi námi s Jaredem skoro nic nebylo a měla jsem Nicka, proč se na ni zlobit.

„Opravdu? To ti moc děkuji, já sama bych si nevěděla rady a ty máš velmi dobrý vkus.“ Poplácala mě Bethany po rameni. Neodhodlala se k objetí a já za to byla ráda. Šaty ano, ale objetí, to zase ne.

„Tak já tě budu čekat po natáčení před stanem, ano?“

„Budu tam.“ Lehce jsem se usmála a odešla za Nickem. Čekal na mě s mojí oblíbenou kávou.

„Tak co po tobě chtěla, Kruela?“ Musela jsem se zasmát. Tohle jméno pro Bethany používala půlka štábu. Neměli ji zrovna v lásce.

„No, Kruela chce, abych jí pomohla s výběrem šatů na tu velkou parádu.“

„Tak to si vybrala tu pravou. Aspoň bude jednou vypadat dobře,“ řekl Nick.

„Nicku, potřebujeme tě tu!“ zakřičel někdo ze štábu na Nicka a ten se odebral za týmem.

Jared se se mnou čím dál méně bavil. Dřív mě aspoň pozdravil, něco povídal, někdy. Ale teď? Mohu být ráda, že na můj pozdrav aspoň kývne hlavou. Víc ani ťuk.

„Až přijedeš, tak mi zavolej, stavím se.“ Políbil mě Nick na rozloučenou, když jsme vyšli ze stanu. Před stanem už čekala Bethany u svého auta.

„Můžeme?“ Šla otevřít dveře řidiče a nastoupila. Ona bude řídit? Nemá snad řidiče? No, jasně, že ne. Není od natáčecího týmu.

„Neboj, zavolám ti a budu se na tebe těšit.“ Políbili jsme se naposledy a já šla k Bethany do auta. Byl to takový malý vrak. Když jsem otevřela dveře, nelidsky zaskřípaly. Vevnitř byly odpadky na zemi a smrad. Od kouře.

„Nevadí, když si zapálím? Moc nekouřím, ale když je chuť.“ Jo, to vidím, že moc nekouří. Plný popelník od vajglů a všudypřítomný kouř. Kuřáky nechápu. Chtějí si sami od sebe ničit zdraví a smrdět.

„Jo, je to tvoje auto,“ řekla jsem jí a chytla se madla. Jezdila jako drak. Zatáčky řezala velmi ostře. Když zastavila, ulevilo se mi.

„Dobrý den, volala jsem vám a mám zde domluvené zkoušení šatů,“ oslovila Bethany recepční v salónu s šaty.

„Dobrý den, vaše jméno?“ usmála se recepční a podívala se do počítače. Od kdy mají salóny recepční? Asi ty, které mají i víc pater. Až teď jsem si všimla, že to je to zde velké jak menší obchoďák.

„Onyxová.“ To jméno mi vyrazilo dech.

„Nahlásila jsem své budoucí jméno, je lepší jak moje dívčí,“ vysvětlila mi Bethany a já jen přikývla.

„Ano, už vás očekává Marie. Pomůže vám s výběrem. Prosím tudy.“ Vedla nás do druhého patra. Všude byla kvanta šatů a různých serepetiček kolem. Nebyly jen svatební, ale ty převažovaly.

„Dobrý den, jsem Marie a nyní i vaše nejlepší kamarádka přes šaty,“ přivítala nás malinká holka, která určitě žila módou. Byla jako malý módní skřítek. „Kamarádku posadíme tady na gauč a doneseme jí šampaňské, a vy pojďte se mnou. Vyřknete mi své přání a já vám připravím kabinku,“ diktovala Marie.

Sedačka byla velmi pohodlná. Po celém prostátém dni na place mi tenhle gauč vyloženě bodl. Šampaňské také nebylo k zahození.

„Co myslíš, Sofie? Čistě bílé, nebo jiná barva?“ křičela Bethany z kabinky a Marie jí šněrovala šaty. Dovezla vozík s tuctem šatů. To bude na dlouho.

„Nevěsta by podle mě měla mít čistě bílé šaty,“ zakřičela jsem nazpět a už netrpělivě čekala. Obléct jedny svatební šaty trvalo na můj vkus dlouho.

„Tak jak vypadám?“ odhrnula Bethany závěs od kabinky a vylezla ven. Stoupla si přede mě a já odložila šampaňské.

Bethaniny šaty byly jako roj šlehačky. Korzet jí prsa vyztužil až skoro pod bradu a od pasu dolů měla šaty ozdobené kudrlinkami a volánky. Hrozné.

„No…“ Mám říct pravdu? 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Filmové pouto - 9. kapitola:

2. AndysekAndysek přispěvatel
27.08.2017 [21:58]

AndysekAndysekTahle kapitola mě opravdu pobavila Emoticon jsem zvědavá, jak dlouho jí bude trvat ty šaty vybrat Emoticon

1. Rusalicka
27.08.2017 [17:09]

Obdivuju Sofii, ze sla sni vybirat saty. Ja bych ji odmitla a rekla bych ji pravdu. Tesim se na pokracovani.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!